Vládní důchodová reforma nemá před závěrečným čtením ve sněmovně jistou podporu celé koalice. Některým poslancům KDU-ČSL a hnutí STAN vadí výrazné omezení počtu lidí z náročných profesí, kteří by měli nárok na dřívější penze v plné výši. Návrh ODS a TOP 09 proto někteří z nich nepodpoří. Pokud by poslanci pozměňovací návrh i tak přijali, zvažuje část lidovců a STAN, že pro důchodovou reformu jako celek nezvednou ruku.
Důchodová reforma nemá jistou podporu celé koalice
Těsně před koncem druhého čtení důchodové reformy se ji na poslední chvíli snažili změnit předsedové klubů ODS a TOP 09. Šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob spolu s předsedou klubu ODS Markem Bendou navrhl, aby měli na dřívější penzi nárok jen lidé z nejnáročnějších pozic – tedy ze čtvrté kategorie. Jde o více než patnáct tisíc lidí. Původní vládní plán přitom zahrnoval i část třetí rizikové kategorie, do které spadá dalších 127 lidí. Jedná se například o slévače, brusiče, svářeče nebo zdravotní sestry.
„Pokud je z toho vyjmeme, budou muset hledat jinou pomoc. Znamená to, že spadnou do invalidních důchodů, nebo si budou chodit pro dávky. Ale mnozí z nich už jsou prostě nezaměstnatelní, protože svoji původní profesi nebudou moci vykonávat,“ prohlásil předseda sněmovního výboru pro sociální politiku Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).
„Cílem by mělo být, aby ti lidé nezůstávali tak dlouho v náročných profesích, aby případně změnili práci, než to bude mít nějaké zdravotní následky,“ okomentoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Podle ODS a TOP 09 jde o starou dohodu
ODS a TOP 09 také argumentují menším zatížením rozpočtu. Podle obou stran jde navíc o dohodu starou několik týdnů. „Byli jsme domluveni, že tento pozměňovací návrh bude předložen. Já mám za to, že je to koaličně dohodnutá věc,“ tvrdí Jakob.
Přesvědčená o tom ale není část koaličních poslanců. „Za nás je to stále otevřená věc k jednání do konce třetího čtení i ohledně dohody nad nějakým řešením pro tuto kategorii lidí,“ zdůraznil místopředseda poslanců STAN Viktor Vojtko.
„To, že to nediskutovali s námi, tomu rozumím. Ale to, že to nediskutují ani mezi s sebou a někdo tento návrh podá, to mi přijde opravdu zvláštní,“ poznamenala místopředsedkyně sociálního výboru sněmovny Jana Pastuchová (ANO).
Pro návrh hodlá zvednout ruku jen osmnáct poslanců
Česká televize oslovila všech dvě stě poslanců. Pro pozměňovací návrh ODS a TOP 09 hodlá zvednout ruku jen osmnáct z nich. Sedmasedmdesát váhá či počká na jednání svého klubu. Naopak proti je už teď 67 zákonodárců. Pokud by zúžení seznamu náročných profesí sněmovnou prošlo, podpoří reformu 27 poslanců. 76 se teprve rozhodne.
Vládní strany ještě budou o konečné podobě důchodové reformy jednat. Čas mají do konce října. Pak materiál a dvaatřicet pozměňovacích návrhů probere sněmovní sociální výbor. „Musíme se dohodnout a předpokládám, že se do třetího čtení dohodneme,“ myslí si ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Sněmovní opozice vládním stranám se schvalováním reformy nepomůže. „Tato vládní čtyřkoalice se ze dne na den vyspí a šmahem si to změní,“ kritizuje návrh místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).
„Byl to klíčový parametr, kvůli kterému jsme s vládním návrhem souhlasili,“ zdůraznila místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová (Piráti).
Krácení předčasné penze
Nejde ale jen o náročné profese. Část lidí odchází do předčasné penze, i když se jim pak peníze krátí. Ze skoro dvou milionů a čtyř set tisíc starobních důchodů je zhruba každý třetí předčasný. Dřív odcházejí do penze hlavně ženy – je jich přes čtyři sta tisíc. U mužů je počet o sto tisíc nižší.
Zatímco průměrný důchod už přesahuje dvacet a půl tisíce korun, u předčasných penzí je průměr o osm procent nižší a zůstává u devatenácti tisíc. V obou případech částky rostly hlavně v minulých třech letech. Po dekádě jsou skoro dvojnásobné.
Výši důchodu ovlivňuje počet odpracovaných let a suma, kterou člověk za produktivního života odvedl. Nejčastěji se penze pohybuje mezi dvaceti a dvaadvaceti tisíci. Pobírá ji přes půl milionu lidí. Skoro devět tisíc důchodců nedosáhne ani na pět tisíc měsíčně. 93 penzistů pak dostává víc než sedmdesát tisíc.