Vít Kaňkovský strana 2 z 2

Kdo se s covidem-19 dostane do nemocnice, často přijíždí sanitkou. Zatímco však zdravotníkům, kteří o něj v nemocnici pečují, schválila vláda mimořádnou vysokou odměnu, ti, kteří je přivážejí, se zatím musí spokojit se slibem, že na ně v budoucnu také dojde. Odborům se navíc nelíbí ani výše případné odměny pro záchranáře.

Poslanci na čtvrtečním jednání diskutovali o situaci ve školství. Podle šéfa resortu Roberta Plagy (za ANO) je upravená kompromisní podoba letošních maturit, která byla představena, konečnou verzí. Na dotazy zákonodárců tentokrát na pravidelný čtvrtečních interpelacích neodpovídá předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Ten ráno odletěl na návštěvu Izraele. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na dotaz k přeplněným testovacím místům upozornil, že testování zaměstnanců mají zajistit firmy samy. Opatření bude podle něj nutné nejméně do konce května, i když se bude vývoj epidemie zlepšovat.

Desítky tisíc odložených zákroků a několikaměsíční čekací doby na operace. S neustupující epidemií covidu-19 pokračuje i zákaz provádění odkladné péče. Některé nemocnice by ale přivítaly, kdyby i teď mohly operovat také neakutní zákroky. Prosadit to chce i část poslanců zdravotního výboru. Podle nich by si namísto plošného zákazu měli o odkladu péče podobně jako na jaře rozhodnout sami ředitelé nemocnic.

Větší dostupnost moderních léků pro pacienty, elektronizace zdravotnictví a spravedlivější úhrady za zdravotní péči jsou hlavní priority ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) pro příští rok. Chce je prosadit i na základě práce svých předchůdců. Ministr připustil, že řadu věcí zbrzdila epidemie, dva velké zákony, a to o veřejném pojištění a elektronizaci, ale chce dovést do konce. Chce to po něm i opozice.

Očkovacích center proti covidu-19 bude asi dvě stě ve zdravotnických zařízeních. Očkovat bude také zhruba pět tisíc lékařů v ordinacích. První vakcína by mohla dorazit už mezi svátky. Po obchůzce v hlavních pražských nemocnicích to ve středu řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle opozice nebo hejtmanů není očkovací strategie dostatečně podrobná a na některé důležité otázky vůbec neodpovídá.

Na povolební spolupráci se na Vysočině po krajských volbách dohodlo uskupení ODS a Starostů pro občany s dalšími čtyřmi stranami. Začne spolu s Piráty, KDU-ČSL, ČSSD a Starosty pro Vysočinu (STAN a SNK ED) připravovat znění koaliční smlouvy. O dohodě informoval možný budoucí hejtman Vítězslav Schrek (ODS). V opozici tak zřejmě skončí ANO a KSČM.

Vysočina je krásný a klidný kraj, myslí si snad všichni kandidáti na tamního hejtmana, kteří diskutovali v předvolební debatě na ČT24, regionální problémy by už ale každý z nich řešil jinak. Někteří by rozvoj podpořili výstavbou silnic, obchodů či zdravotnických zařízení, jiní by preferovali lepší připojení k internetu nebo dostupné parcely. Co ale téměř všechny spojuje, je negativní stanovisko k možnosti umístit v kraji hlubinné úložiště radioaktivních odpadů.

Opatření státu proti šíření  koronaviru i následným krokům na úrovni regionu se věnovali v předvolební debatě krajští lídři v Kraji Vysočina. V diskusi zaznívalo, že lidé jsou rozděleni na dvě skupiny (popírače a vystrašené), k čemuž podle některých přispěla komunikační politika státu. Naopak při hodnocení krajské situace zaznívala většinou spíše kladná stanoviska.

Poslanci schválili vládní předlohu, která upravuje některé daňové zákony v souvislosti se změnou předpisů Evropské unie. Zavádí například opatření proti daňovým únikům. Sněmovna dále schválila pravidla pro sčítání lidu v příštím roce a také předlohu, díky níž budou moci poskytovatelé zdravotní péče získat náhrady za koronavirový výpadek. Poslanci se také shodli na tom, že se budou distancovat od nedávných výroků svého místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa o československých legionářích.

V Česku se pomalu rozvolňují opatření proti šíření koronaviru, vláda ale zatím nepočítá s tím, že by umožnila rodinám navštěvovat domovy pro seniory a podobné ústavy. Až se tak stane, o režimu návštěv rozhodnou sami ředitelé domovů. Izolace se už nyní podle provozovatelů a psychologů negativně odráží na psychice klientů i lidí, kteří zůstali sami doma.

Poslanci po mnohahodinové diskusi souhlasili s prodloužením nouzového stavu do 30. dubna. Vláda požádala o rozšíření od 11. dubna o celý měsíc, její zástupci ale předem připustili, že se s prodloužením do konce měsíce spokojí. Ve sněmovně zněla kritika některých vládních kroků, především však opozice volala po jasném plánu návratu k běžnému životu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) slíbil, že bude po Velikonocích. Poslanci následně podpořili také pomoc osobám samostatně výdělečně činným, opozici se ale nelíbilo, že koaliční strany ignorovaly desítky pozměňovacích návrhů.

Největšími „slídily“ v minulém roce byly Bezpečnostní informační služba (BIS) a společnosti Avast a Pražská energetika (PRE). Anticenu Velkého bratra jim udělila nezisková organizace Iuridicum Remedium. U BIS porotcům vadilo nekontrolovatelné využití technologie na rozpoznávání obličejů, Avast cenu dostal za prodej dat svých klientů a PRE za nahrávání zákazníků při jednání na pobočkách. BIS a PRE kritiku odmítly, Avast dle svých slov už prodej údajů ukončil.

Státem placená domácí péče o nemocné by mohla být dostupnější. Skupina poslanců ČSSD navrhla zmírnit podmínky, za nichž se dá získat dlouhodobé ošetřovné. Chtějí například zkrátit nutnou dobu pobytu v nemocnici a u lidí v konečném stadiu nevyléčitelných nemocí ji zrušit. Ve sněmovně je podporuje většina stran.

Přes 200 tisíc invalidních důchodců zaplatí od Nového roku za doplatky na léky podstatně méně než letos. Od ledna klesne roční limit, nad který jim pojišťovny vrací část zaplacených doplatků, z pěti tisíc na pět set korun. Invalidé ale musejí do konce roku požádat pojišťovnu a doložit svůj handicap. Na pojišťovnu nemusí osobně, stačí poslat e-mail.

Lékaři by mohli být první měsíce po spuštění e-neschopenek hájeni před sankcemi. S návrhem přišel ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Podle něj by to mělo pomoct ke snadnějšímu rozjezdu novinky. Lékaři také žádají, aby jim stát vystavení elektronického dokladu proplácel, to ale vláda odmítá. Část praktických lékařů ve Zlínském kraji už oznámila, že na protest proti nákladům na pořízení systémů elektronické neschopenky vystavovat nebude.

Rodiče, jejichž dítě po povinném očkování zemře nebo bude mít vážné zdravotní potíže, zřejmě bude odškodňovat stát. Ve čtvrtek vládní návrh zákona schválila Poslanecká sněmovna. Nyní jej posoudí Senát. Poslanci návrh upravili tak, že stát bude místo majetkové a nemajetkové újmy nahrazovat ztížení společenského uplatnění očkovaného a náklady na péči o něj, jeho zdraví nebo domácnost. Náhrada za duševní útrapy rodičů v předloze zůstala beze změn.

Sněmovna podpořila zpřísnění pravidel pro chov psů. Lidé zřejmě budou muset veterinární správě hlásit chovy tří a více fen, štěňata také bude třeba očipovat. Zákonodárci ve středu zvolili posledního člena Rady ČTK, v níž nově usedne Angelika Bazalová. Poslanci měli také schvalovat vládní daňový balíček, který zahrnuje například zvýšení spotřební daně na líh a tabákové výrobky. Sněmovna se k tomu ale nedostala a balíček se bude schvalovat nejdřív v pátek, ve hře je i mimořádná schůze sněmovny 1. listopadu.

Rovnátka pro dospělé vyvolala rozpory uvnitř vládní koalice. Předseda sociálních demokratů a vicepremiér Jan Hamáček považuje možnost, že by si dospělí pacienti začali rovnátka hradit, za porušení koaličního slibu. Příznivci tohoto návrhu naopak agrumentují, že rovnátka řeší hlavně kosmetický problém a jejich vynětí z úhrad pojišťovnami přinese víc peněz na skutečnou léčbu.

Zákonodárci diskutovali o situaci na dálnici D1, debatu však nestihli dokončit. Předtím sněmovna přehlasovala senátní veto novely o zrušení karence. Poslanci dále odmítli Senátem navrhované zmírnění podmínek pro oddlužení lidí v dluhové pasti a potvrdili svou verzi insolvenční novely. Opoziční TOP 09 neprosadila návrh, aby se sněmovní plénum zabývalo údajným ovlivňováním soudců Hradem. Sněmovna se také odmítla zabývat návrhem předsedy SPD Tomia Okamury na dojednání dodatečných válečných reparací s Německem.

Jen půl roku po zavedení dlouhodobého ošetřovného už politici diskutují o jeho smyslu. Dávka měla zajistit peníze lidem, kteří se chtějí doma postarat o těžce nemocného příbuzného. Podmínky jsou ale nastavené tak, že ji dostane jen část žadatelů. Nedosáhnou na ni třeba rodiny onkologicky nemocných nebo umírajících lidí. Ministerstvo pravidla měnit nechce, část poslanců by ale byla pro.

Průzkum pro ČT ukázal, že by lidem nevadilo připlácet si v nemocnici za nadstandardní péči. V případě dalších zdravotnických poplatků už je ale podpora výrazně nižší. Zatímco pro nadstandardy se vyjádřilo 70 % respondentů, tak za pobyt v nemocnici je ochotná platit jen třetina z nich. Vůbec nejnižší podporu pak má poplatek za výdej léků na recept. Podle Bohuslava Svobody (ODS) už jsou zdravotnické poplatky pasé a nepovede se je znovu zavést. Jiné strany jsou pak ochotné diskutovat o poplatcích za pobyt či stravu v nemocnici.

Protikuřácký zákon přišel znovu na přetřes mezi hosty páteční předvolební debaty ČT na téma Zdravotnictví. Lídr kandidátky KDU-ČSL na Vysočině Vít Kaňkovský ctí zákaz kouření jako ochranu nekuřáků, kteří tvoří většinu populace. Kuřáci nám ale ze světa nevymizeli, říká Kaňkovský, a to vidí jako dostatečný důvod přidat do zákona povolení kuřáren v restauracích a dalších institucích. První muž kandidátky TOP 09 na Královéhradecku Leoš Heger se naproti tomu s lídrem kandidátky ČSSD na Vysočině a hejtmanem Jiřím Běhounkem shodli, že zákon je potřeba nechat nějaký čas beze změn, aby se vůbec mohla ukázat jeho funkčnost.

Praktičtí lékaři, specialisté i zubaři ohlásili na příští týden protest. Nelíbí se jim jednak to, že stát přidává hlavně lékařům v nemocnicích, a vadí jim i nadměrná byrokracie. Kritizují přitom hlavně elektronické recepty, které mají být od příštího roku povinné. Ve středu 18. října tak zůstane odhadem třetina ordinací zavřená. V předvolební debatě ČT24 se většina hostů shodla, že je zatím projekt e-receptu nedotažený, výhody ovšem přinese v budoucnosti. Rozdíly v názorech ovšem panovaly v tom, zda má být povinný pro všechny lékaře.