Sněmovna podpořila zpřísnění pravidel pro chov psů. Lidé zřejmě budou muset veterinární správě hlásit chovy tří a více fen, štěňata také bude třeba očipovat. Zákonodárci ve středu zvolili posledního člena Rady ČTK, v níž nově usedne Angelika Bazalová. Poslanci měli také schvalovat vládní daňový balíček, který zahrnuje například zvýšení spotřební daně na líh a tabákové výrobky. Sněmovna se k tomu ale nedostala a balíček se bude schvalovat nejdřív v pátek, ve hře je i mimořádná schůze sněmovny 1. listopadu.
Chov psů dostane přísnější pravidla, rozhodli poslanci
Události: Nové regule pro množírny (zdroj: ČT24)
Zpřísnění pravidel pro chov psů schválila sněmovna v novele veterinárního zákona. Opatření směřují proti takzvaným množírnám, v nichž jsou v nevhodných podmínkách chováni psi jen kvůli zisku z prodeje štěňat. Čipování štěnat prosadila poslankyně ANO Monika Červíčková. Čipy by štěňata měla podle ní dostat před odevzdáním novému majiteli.
Sněmovna naopak odmítla návrh Červíčkové, který měl výslovně zakázat provozování útulků, které při zabezpečení péče o toulavá a opuštěná zvířata nespolupracovaly s obcí. Útulek by směl poskytovat těmto zvířatům dočasnou péči „po dohodě s obcí“. Podle poslankyně měl návrh zpřesnit režim v souladu s občanským zákoníkem.
To by ale podle Nikol Burešové z organizace Pet Heroes vedlo k zániku desítek ze tří stovek útulků v Česku, které sice mají povolení od veterinární správy, ale s nimiž obce navzdory tomu spolupracovat nechtějí. Zánik by podle Burešové hrozil hlavně kočičím útulkům. I někdejší ministři zemědělství Petr Bendl (ODS) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) označili návrh Červíčkové za nejasný, nemoudrý a problematický. Odmítla to i SPD či TOP 09, podle nichž nejsou jasné důsledky návrhu.
Krajská veterinární správa bude moci na návrh Jana Zahradníka (ODS) zrušit registraci útulku, jehož provozovatel přestane splňovat zákonné požadavky. Pavel Kováčik (KSČM) prosadil povinnost chovatelů ohlásit čipování veterinární správě, která by měla vést jejich evidenci. Kováčik také uspěl s návrhem zpřísnit pravidla pro převoz primátů a šelem.
Navzdory opoziční kritice uspěl návrh poslance ANO Davida Pražáka, aby veterinární lékař musel prohlédnout nemocné či zraněné zvíře nejen před porážkou na jatkách, ale i po ní. Podle Bendla to je zbytečné.
Sedm dní na kontaktování veterinářů
Chovatelé psů budou mít podle novely sedm dní na to, aby nahlásili veterinářům informace o tom, že chovají nejméně tři feny starší 12 měsíců. Úmrtí některé z nich budou muset rovněž nahlásit do týdne. Pokud bude v jedné domácnosti více chovatelů, bude mít oznamovací povinnost pouze jeden z nich. Cílem je zamezit obcházení zákona a snahám vyhnout se oznamovacím povinnostem a veterinárním kontrolám.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) řekl, že zákon je jednou z cest, jak udělat pořádek v chovu psů a koček. Je přesvědčen, že novela pomůže. Jeho resort se nyní ve sněmovně bude soustředit na zákon proti týrání zvířat.
Oznamovat chov nebudou muset útulky pro zvířata, hotely a penziony pro zvířata, ozbrojené nebo bezpečnostní sbory nebo chovatelé vodicích nebo asistenčních psů. Veterináři evidují na 900 chovatelů pěti a více fen, za nesplnění nahlašovací povinnosti uložili od předloňského listopadu sankce ve 40 případech, uvedlo ministerstvo zemědělství.
Novela má v souvislosti s epidemií prasečího moru na jižní Moravě stanovit, že informace, které jsou nezbytné k ochraně zdraví lidí nebo zvířat, budou muset být umístěné v letácích nebo na plakátech na dobře viditelných místech. Vlastníci, nájemci nebo provozovatelé to budou muset umožnit.
Sněmovna také schválila zvýšení poplatku za registraci hnojiv z 3 tisíc korun na 10 tisíc korun, tedy na úroveň srovnatelnou v zemích EU.
Rada ČTK je kompletní
Ve středu zákonodárci dále rozhodovali o obsazení posledního volného místa v Radě ČTK. Ve volbě uspěla nominantka Pirátů a někdejší novinářka BBC a ČT Angelika Bazalová, která získala 131 hlasů z možných 174, kvórum pro zvolení do kontrolního orgánu veřejnoprávního média bylo 88 hlasů. Druhým kandidátem byl vedle Bazalové Michal Semín, jehož do Rady ČTK nominovalo hnutí SPD.
„Jsem ráda, že se na mně – jako kandidátce opoziční strany – nakonec shodli poslanci napříč politickým spektrem, že se doslova hnuly ledy a ač to původně asi málokdo čekal, Rada ČTK je konečně kompletní. Mým úkolem bude dohlížet na veřejnoprávní poslání ČTK a pečovat o její nezávislost a profesionalitu. Věřím, že mi v tomto pomůže nejen moje více než dvacetiletá zkušenost s prací v médiích, ale paradoxně možná i odstup, který jsem získala díky tomu, že se novinářské profesi už pár let nevěnuji,“ vyjádřila se k výsledku volby Bazalová.
Poslanci odpoledne také potvrdili nové předsedy dvou výborů. Sociální povede Jana Pastuchová (ANO), zahraniční Ondřej Veselý, který v něm nahradí Lubomíra Zaorálka (oba ČSSD).
Kvůli daňovému balíčku možná svolá koalice mimořádnou schůzi sněmovny
Poslanci měli ve středu projednat také daňový balíček, k tomu se ovšem nedostali kvůli jiným předlohám a přestávkám. Vládní balíček tak sněmovna může projednat příští pátek, anebo svolat mimořádnou schůzi. O to nyní usiluje místopředseda ČSSD Roman Onderka, který shání podpisy. Zda se svolání mimořádné schůze podaří, bude jasné ve čtvrtek. V souvislosti s daňovým balíčkem se v kuloárech mluví o obstrukci.
„Máme dohodu s hnutím ANO, že zařadíme daňový balíček na samostatnou mimořádnou schůzi 1. listopadu. Protože ať máme jakýkoli názor na jednotlivé body tohoto zákona včetně pozměňovacích návrhů, je nutné ho projednat, protože jsou zde výnosy do státního rozpočtu, se kterými právě rozpočet na příští rok počítá,“ řekl Onderka.
O možnosti mimořádné schůze mluvila už dříve ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Daňový balíček nestihla sněmovna projednat (zdroj: ČT24)
K balíčku předložili poslanci desítky pozměňovacích návrhů. Rozpočtový výbor podpořil jen některé z nich. Navzdory nesouhlasu ministerstva financí doporučil opoziční návrh vztáhnout sporná nová pravidla zdaňování rezerv pojišťoven jen na neživotní pojištění. U životního pojištění by pro pojišťovny platila dosavadní pravidla. Kabinet se zvýšenými příjmy z daňového balíčku počítá v návrhu rozpočtu pro příští rok.
Opoziční strany se zvyšováním daní nesouhlasí. Zřejmě nejspornějším bodem je právě navrhované zdanění technických rezerv pojišťoven. Balíček obsahuje například také změny v daních z hazardu. Už dřív výbor doporučil z balíčku také vyřadit zdanění plynu v domovních kotelnách.
Kremlík vysvětloval mýto
Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) dnes opětovně ujišťoval poslance, že spuštění nového mýtného systému od 1. prosince i výběr mýtného není ohroženo. Opoziční poslanci se však přesto netajili výhradami a výběr nového provozovatele mýtného systému kritizovali.
Rozprava skončila bez usnesení, nikdo z poslanců žádné nenavrhl. Ministr již dříve v obdobném duchu informoval sněmovní kontrolní výbor a také vládu. Ve Sněmovně také vyzval dopravce, aby nečekali na to, jak se situace vyvine, a registrovali se do nového systému.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury provázejí výběrové řízení nejasnosti a vítěz jednal ve spolupráci s ministerstvem dopravy. „Nejde o efektivitu, ale o to, aby miliardy dostala předem vybraná firma,“ uvedl. Stát se podle Okamury vlastními chybami dostal do situace, kdy nemá ani po letech vyřešený systém výběru mýta.
Poslanec ODS Stanislav Blaha označil mýtný tendr za největší podvod vlády Andreje Babiše (ANO) na starosty a hejtmany. Připomněl, že Kremlíkův předchůdce Dan Ťok (za ANO) sliboval nulovou sazbu pro 900 kilometrů nově zpoplatněných silnic první třídy a dokonce podepsal příslušné memorandum. Nynější ministr to ale kvůli podmínkám soutěže změnil a na těchto silnicích má být plná sazba.
Zaměstnavatelé zřejmě dostanou více peněz na platy zdravotně postižených
Už příští týden sněmovna pravděpodobně schválí poslaneckou novelu o zaměstnanosti, která zvýší státní příspěvky zaměstnavatelům na plat lidí se zdravotním pojištění. Ve středečním druhém čtení poslanci nepodali žádné pozměňovací návrhy. Podle předlohy by příspěvky mohly dosáhnout 12 800 korun měsíčně místo nynějších 12 tisíc. Důvodem zvýšení je růst minimální mzdy.
Na příspěvky má nárok zaměstnavatel, který na chráněných pracovních místech zaměstnává víc než polovinu lidí se zdravotním postižením z celkového počtu pracovníků. Zvýšení dotace má nahradit letošní růst minimální mzdy o 1150 korun na 13 350 korun. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura nařkl koalici z toho, že na postižené zapomněla a nyní hasí požár, který způsobila.
Navrhovaný růst příspěvku až na téměř 13 tisíc korun měsíčně odráží zvýšené náklady zaměstnavatelů na chráněném trhu práce a měl by odvrátit hrozbu snížení zaměstnanosti lidí se zdravotním postižením, uvedli předkladatelé z klubů ANO, Pirátů, KSČM, ČSSD, KDU-ČSL a STAN v čele se sociální demokratkou Alenou Gajdůškovou. Reálný dopad na státní rozpočet autoři odhadli na 320 milionů korun ročně. Stát příspěvkem podporuje mzdy asi 55 000 lidí se zdravotním postižením.
O novém šéfovi rady pro fondy EU se rozhodne v listopadu
Do závěrečného kola projednávání poslala Sněmovna novelu, jež má umožnit nahrazení premiéra Andreje Babiše v čele vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy. Babiš z vedení rady už v půlce loňského prosince odstoupil. Reagoval tak na kritiku zejména Evropského parlamentu ohledně svého možného střetu zájmů v souvislosti s dotacemi pro holding Agrofert, který před převodem do svěřenských fondů vlastnil.
Vládní rada pro unijní fondy je nyní bez předsedy, neboť podle nynějšího znění zákona ji může vést pouze premiér. Novela má umožnit, aby byl předsedou rady kterýkoli člen vlády.
Odmítají ji například Piráti, kteří se připojili k podezření Transparency International ČR, že Babiš porušuje evropská pravidla o střetu zájmů. „Toto je iluzorní opatření. Přeju si, aby premiér mohl na jednání sedět, protože nebude v podezření ze střetu zájmů,“ prohlásil předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Odškodnění za očkování
Před závěrečným schvalováním je v dolní komoře také vládní předloha o odškodňování rodičů, jejichž dítě po povinném očkování zemře nebo bude mít vážné zdravotní potíže. Ve středečním druhém čtení zákonodárci navrhli upravit rozsah náhrady a zajišťování zdravotnické dokumentace k případům.
Žádosti o odškodnění bude podle předlohy posuzovat ministerstvo zdravotnictví. Náhradu za způsobenou majetkovou i nemajetkovou újmu a náhradu za duševní útrapy rodičů by vyplácelo do půl roku od doručení žádosti, pokud chybu neudělal očkující lékař nebo výrobce vakcíny.
„Je potřeba postarat se o tyto rodiny v širším smyslu,“ uvedla za předkladatele předsedkyně zdravotnického výboru Věra Adámková (ANO). Ve složitých případech by ministerstvu mohla při posuzování žádostí pomoci podle pozměňovacího návrhu odborná komise. Lidovec Vít Kaňkovský prosazuje, aby zdravotnickou dokumentaci k žádosti o odškodnění nemuseli zajišťovat rodiče, ale ministerstvo.
Maximální výši odškodnění návrh zákona nestanoví. Ministerstvo chce postupovat podle občanského zákoníku a podrobnosti stanovit vyhláškou. Předpokládá, že celková výše náhrad nepřesáhne 100 milionů korun ročně. Odškodnění by se podle odborníků mohlo týkat méně než deseti případů ročně.
Kvůli obtížnému prokazování předloha nevyžaduje důkaz příčinné souvislosti. „Z odborného medicínského poznání vyplývá, že určité případy újmy na zdraví, například anafylaxe nebo anafylaktický šok, branchiální neuritis, encefalopatie, chronická artritida, vyskytnou-li se v určitém čase po očkování, jsou velmi pravděpodobně důsledkem reakce organismu na podání konkrétní očkovací látky,“ uvedlo ministerstvo.
Dalším návrhem, který prošel do třetího čtení, jsou nová pravidla pro realitní zprostředkování, která mají především stanovit požadavky na realitní makléře a podmínky jejich činnosti. Podle vlády má zákon také více chránit klienty a kultivovat realitní trh. Poslanci chtějí především upravit podmínky, za nichž by mohly realitní kanceláře poskytovat úschovu peněz. Podle vládního návrhu nebudou smět realitní kanceláře nabízet úschovu peněz, ale budou smět nabízet její zprostředkování u banky, notáře nebo advokáta.
Ústavně právní výbor chce vládou navrhované pravidlo upravit tak, aby zprostředkovatelé mohli poskytovat úschovu peněz, ale nemohli ji přímo nabízet. Nabízet by mohli pouze její zprostředkování u bank, advokátů, notářů a v některých případech i u soudních exekutorů. Pokud by chtěl klient úschovu přímo od realitní kanceláře, musel by o ni písemně požádat. Peníze by musely být na samostatných účtech, realitní kanceláře by vedly jejich evidenci.
Naproti tomu Dominik Feri (TOP 09) a Věra Kovářová (STAN) navrhují, aby realitní kancelář poskytovat úschovu peněz nemohla. Mohla by jen zprostředkovat úschovu u banky, zahraniční banky, advokáta nebo notáře. Milan Pour (ANO) chce omezit možnost úschovy do 890 tisíc korun. Částka vychází z údajů vlády, podle nichž představovala průměrná hodnota zprostředkované transakce v letech 2015 až 2017 u vybraných realitních kanceláří právě zmíněnou sumu.
Jan Zahradník (ODS) navrhuje, aby mohli realitní zprostředkovatelé nabízet úschovu peněz, museli by být ale pojištěni, a to nejméně na 50 milionů korun. Adam Kalous (ANO) chce, aby realitní zprostředkovatelé mohli mít i bakalářské vysokoškolské vzdělání, ale doplněné alespoň rokem praxe a absolvováním mezinárodně uznávaného kurzu zaměřeného na nemovitosti.
Do třetího čtení Sněmovna propustila i vládní novelu o hospodaření energií. Podle té by měly všechny větší budovy s užitnou plochou větší než 500 metrů čtverečních na dobře viditelném místě mít průkaz energetické náročnosti.
Hospodářský výbor doporučil novelu schválit s úpravami. Například doporučil zvýšit hranici pro kontrolu systému vytápění z nynějších 20 kilowatt na 70 kilowatt a u klimatizací z 12 na 70 kilowatt. Kontroly se budou nově vztahovat i na tepelná čerpadla nebo elektrické odporové vytápění. „Celkově však počet kontrolovaných zařízení významně poklesne,“ řekl zpravodaj Pavel Pustějovský (ANO).
Výbor doporučil také některá navrhovaná ustanovení zmírnit. „Reagujeme na skutečnost, že vládní návrh neúměrně rozšiřuje povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti na všechny změny dokončené budovy, přitom podle směrnice o energetické náročnosti budov se má vztahovat pouze na větší změny definovaných dokončených budov,“ uvedl dále Pustějovský. Výbor proto chce, aby se povinnost vztahovala jen na větší změny dokončených budov.
Jednodušší pravidla pro taxislužby
Pravidla pro taxislužby by se mohla zjednodušit ve prospěch alternativních přepravců. Vozidla taxislužeb už nebudou muset mít povinně taxametr, ale postačí mobilní aplikace. Budou muset být vybaveny evidenční nálepkou, nikoli střešní svítilnou. Taxikáři navíc nebudou muset podstupovat zkoušky z místopisu. Obce nebudou moci nařizovat barvu a velikost vozů.
Novela, která by podle vlády i opozice mohla vést k levnějším cenám taxislužby, se dotkne desetitisíců řidičů. Jen v Praze podle údajů magistrátu působí 9800 taxikářů, další skoro tři tisíce šoférů jezdí pro alternativní přepravce Uber a Bolt (dříve Taxify).