Babiš už nepovede vládní radu pro eurofondy. Podle Transparency International tím ale nic nevyřešil

Nahrávám video

Premiér Andrej Babiš (ANO) se nebude účastnit jednání Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy. Vláda schválila návrh novely zákona, která umožní, aby radě předsedal i jiný člen vlády. Je to reakce na kritiku z Evropské unie ohledně možného Babišova střetu zájmů. Podle premiéra je tím problém uzavřen, Transparency International i opozice však upozorňují, že tento krok nic neřeší.

Dokument uvádí, že předseda vlády se jednání rady nebude účastnit, dokud novela nebude schválena. „Po nabytí účinnosti předloženého zákona rozhodne vláda svým usnesením – formou nového znění Statutu rady – který z členů vlády (tzn. již nikoli její předseda) bude stát v čele rady,“ uvádí předkládací zpráva.

Nahrávám video
Cesta, kterou vláda zvolila, je jednou z cest, které nabídl sám pan komisař Oettinger vládě, aby se po ní vydala. (…) Zda to bude komisi stačit, nevím, musíme počkat na reakci Evropské komise.
Jan Hamáček
ministr vnitra

Nyní může radě podle zákona předsedat pouze premiér. „Dosavadní určení výhradně osoby předsedy vlády jako předsedy rady není dostatečně flexibilní z pohledu věcné působnosti faktické implementace evropské politiky soudržnosti v podmínkách ČR. Rada je poradním orgánem vlády, navrhuje se svěřit zákonem vládě možnost určit si svým usnesením, který člen vlády ji povede jako její předseda,“ uvádí dále materiál.

Úkolem rady je posuzovat koncepční i aktuální otázky spojené s evropskou politikou soudržnosti v ČR předtím, než jsou předloženy k projednání vládě. Jednání rady se mj. zaměřuje na soulad evropských dotačních programů s dohodou, kterou ČR má s EU. Rada také navrhuje vládě systémová opatření týkající se čerpání fondů EU.

Babiš si měl vybrat ze tří způsobů

Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger minulý týden doporučil Babišovi podle Respektu tři způsoby, jakými by se mohl zbavit střetu zájmů v souvislosti s koncernem Agrofert. Měl by buď zpřetrhat své vazby i vazby své rodiny na holding, zajistit, aby Agrofert přestal přijímat dotace z evropských fondů, nebo se zdržet zdržet účasti na rozhodnutích souvisejících s údajným střetem zájmu.

V takovém případě by podle komisaře musel mimo jiné odstoupit z vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy, neúčastnit se rozhodování ani komunikace v oblastech, na kterých by mohl přes Agrofert profitovat, a nominovat za sebe v takových rozhodnutích někoho jiného.

Premiér Babiš po jednání vlády řekl, že o svém odchodu z vedení rady informoval eurokomisaře Oettingera a je přesvědčen o tom, že tím spor o střet zájmů končí. Babiš také uvedl, že od 2. srpna, kdy vešla nová evropská pravidla v platnost, se žádné jednání o evropských dotacích neuskutečnilo a že osobně o dotacích ani jejich kontrole nerozhoduje. 

Evropský parlament ve čtvrtek přijal rezoluci, v níž vyzval komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Europoslanci požadují mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Oettinger už předtím uvedl, že Evropská komise nebude proplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert. Ministerstvo financí oznámilo, že nebude komisi takové žádosti posílat.

Transparency International i opozice: Odchod z čela rady střet zájmů nevyřeší

Podle Transparency International (TI) však toto rozhodnutí střet zájmů nevyřeší. „Rada je pouze poradním orgánem vlády, takže ve výsledku o všem stejně rozhoduje vláda, ve které Andrej Babiš ale stále figuruje. Problém střetu zájmů Andreje Babiše se tím tedy vůbec neřeší,“ uvedl Petr Leyer z Transparency International.

„Andrej Babiš by měl tedy předmětný střet řešit spíše z hlediska podnikatele (omezení dotací pro Agrofert), nikoliv vzdáním se politických (a v tomto případě navíc nikoliv významných) pozic,“ doplnil.

Také podle zástupců opozičních TOP 09 a STAN Babišův střet zájmů bude pokračovat. „Vláda sice schválila, že premiér nebude muset předsedat radě pro evropské fondy, ale to na jeho střetu zájmů nic nemění. Rada je totiž pouze poradním orgánem vlády, takže vláda je ta, kdo má v dotacích poslední slovo. Pokud se ale jedná o první z řady kroků, je to dobrý start,“ uvedl předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

„Premiér Babiš odstupuje z rady vlády pro evropské fondy. Tolik zapírání a nakonec problém přeci jen existuje,“ reagoval na Twitteru europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Podle něj ale Babišův střet zájmů trvá v jiných pozicích, ve kterých premiér vystupuje. „Kdo jej ale zastoupí na Evropské radě, kde se bude rozhodovat o zastropování zemědělských dotací, což by pro jeho koncern znamenalo zhruba minus 35 procent na přímých dotacích?“ napsal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 2 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
13:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 3 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
11:30Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 10 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 10 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 17 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.