Europoslanci chtějí, aby Unie neposílala peníze Agrofertu. Schválili nejtvrdší verzi rezoluce

Nahrávám video

Evropský parlament vyzval komisi, aby pozastavila evropské finance pro Agrofert. Poslanci tak schválili nejtvrdší ze čtyř variant usnesení k tématu, o kterém diskutovali ve středu. Zabývali se tím, zda není český premiér a bývalý majitel Agrofertu Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů.

Usnesení k tématu „Střet zájmů a ochrana rozpočtu EU v České republice“, které Evropský parlament schválil, předložily frakce lidovců, konzervativců a zelených. Podpořilo je 434 poslanců z celkových 751, proti usnesení jich hlasovalo 64. Čeští europoslanci se rozdělili takřka shodně jako při nedávném hlasování o nedůvěře vládě. Zástupci ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL a také Pavel Telička a Petr Ježek – kteří byli zvoleni za ANO, ale s Babišovým hnutím se později rozešli – a Jiří Payne (Svobodní) rezoluci podpořili. Další dvě poslankyně zvolené za ANO a zástupci KSČM byli proti, zatímco sociální demokraté nehlasovali.

V prvním bodě poslanci vzkazují, že je parlament „hluboce znepokojen tím, že Česká republika nedodržuje čl. 61 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1046, pokud jde o střet zájmů českého premiéra a jeho vazby na koncern Agrofert“. Jádrem usnesení je pak výzva Evropské komisi, „aby pozastavila veškeré financování EU určené Agrofertu, dokud nebude konflikt zájmů plně prošetřen a vyřešen“.

Zároveň poslanci chtějí, aby komise zkontrolovala všechny dotace, které Agrofert dostal od okamžiku, kdy se Andrej Babiš stal členem vlády, tedy od roku 2014.

Babiš kritizoval české europoslance. Podle politologa nemají takový vliv

Sám Andrej Babiš již před hlasováním prohlásil postup Evropského parlamentu za kampaň proti němu. Kritizoval také české europoslance, kteří podle něj přenášejí vnitropolitický boj na evropskou úroveň. „Celé je to jenom divadlo české opozice, která zneužívá Evropský parlament na politický boj proti mé osobě,“ řekl.

To však zpochybnil politolog a analytik ČT Kamil Švec. „Pohybujeme se na evropské úrovni, kde je český vliv – navzdory tomu, co jsme od Andreje Babiše slyšeli – výrazně odstíněn. Čeští europoslanci nemají takové slovo, aby mohli prosadit tak závažné usnesení,“ upozornil. 

Nahrávám video

Ne všichni europoslanci se ve středeční debatě vymezovali vůči českému premiérovi a jeho bývalé firmě. Markéta Dlabajová, která byla zvolena za hnutí ANO a je členkou frakce ALDE, i po schválení rezoluce trvá na tom, že jsou kroky parlamentu předčasné. „Rezoluce, která byla přijata, předjímá situaci, která ještě není dořešena, a oficiálně musí projít celé řízení přes Evropskou komisi, která se tím zabývá,“ uvedla.

Zdůraznila, že dokument právní služby Evropské komise, o který se kritici opírají, je „leaknutý“ a tak jako tak nejde o oficiální závěr EK. „Komise šetření v této chvíli dělá, prochází všechna fakta (…), a teprve potom se oficiálně vyjádří. My to vyjádření nemáme,“ podotkla česká europoslankyně.

Dlabajová se tak shodla s Kateřinou Konečnou (KSČM/GUE/NGL), podle které měl Evropský parlament s debatou počkat. „Jediné, co si kolegové z jiných států o ČR po těchto dvou dnech odnesou, je, že se dovedeme politicky masakrovat i na půdě Evropského parlamentu,“ míní.

Opozice naopak hovoří o ostudě pro Česko. „To, že se o nás nemluví v souvislosti s úspěchy lékařů, vědců, sportovců, ale v souvislosti se střetem zájmů, je pro ČR jednoznačně špatná zpráva,“ řekl místopředseda ODS Martin Kupka. Připojil se k němu i místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek: „Jestliže se takový bod dostane na plénum Evropského parlamentu, znamená to, že problém je skutečně veliký.“ Babiš by se podle něj měl rozhodnout, „jestli chce být v aktivní politice, nebo dělat byznys“.

Předseda Pirátů soudí, že jsou nyní jen tři možné varianty vývoje – buď se Agrofert nadále obejde bez dotací, Babiš odejde z politiky anebo „by se musel holdingu reálně zbavit, nikoli pouze papírově“. Zopakoval přitom, že Andrej Babiš figuruje ve slovenském rejstříku konečných poživatelů výhod jako obmyšlená osoba u Agrofertu.

Smířlivější je k Babišovi Radim Fiala (SPD), který jej vnímá spíše jako oběť Evropské unie. „Tento případ ukazuje mocensko-politicko-ekonomickou podstatu dotací. Nátlakově tím můžete ovládat členské státy. V této situaci je to evidentní tlak na premiéra ČR,“ řekl. Dodal, že se podle něj případ premiéra přímo netýká. „Je to otázka mezi Evropskou komisí a holdingem Agrofert,“ poznamenal.

Dotace čerpáme podle zákona a podmínek, které splňujeme, a na základě uzavřených smluv. Bylo by absurdní, pokud by za námi někdo přišel a řekl – ne, pro vás už to neplatí. Jednou ze základních právních zásad je přece rovnost před zákonem.
Karel Hanzelka
mluvčí Agrofertu

Usnesení není pro komisi závazné

Právníci EK v analýze vztahů Babiše a Agrofertu dospěli k závěru, že český premiér stále profituje z činnosti firmy, kterou přitom loni převedl do svěřenského fondu. Protože má zároveň jako premiér zásadní vliv na rozhodování spojené s využíváním peněz přicházejících z evropského rozpočtu, neměla by podle nich firma mít nárok na unijní podporu.

Usnesení Evropského parlamentu není pro komisi závazné. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger však již během středeční debaty uvedl, že do vyřešení celé záležitosti nebude posílat dotace. Andrej Babiš, české ministerstvo financí i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) ujistili, že se zastavení netýká souhrnně všech dotací pro Česko, ale pouze těch určených Agrofertu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda by na mistrovství v kauzách „skončila na bedně“, tepe kabinet opozice

Sněmovna ve středu druhým dnem pokračovala v jednání o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Úterní sedmihodinovou debatu ovládli členové kabinetu v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Další představitelé koalice vystoupili ve středu. Po nich se ke slovu dostali i opoziční zástupci. K běžné debatě se ale zákonodárci dostali až ve středu odpoledne, kdy se do ní hlásilo téměř šest desítek poslanců. Vystoupení politiků s přednostním právem během úterý a středy zabrala celkem třináct a půl hodiny. Sněmovna přerušila schůzi v 21 hodin a tématu se bude věnovat i ve čtvrtek.
03:39Aktualizovánopřed 1 mminutou

„Bojíme se možného osekávání svobod.“ Část členů nové rady vlády čelí kritice

Poprvé od změny fungování vládních rad a výborů a po odchodu desítek jejich členů jednala Rada vlády pro lidská práva. K jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) zasedlo i sedm nováčků. Proti třem z nich se vymezily některé neziskové organizace a chtějí po předsedovi vlády, aby jejich jmenování zrušil. Dotyční svou odbornost hájí a zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) uvedla, že jejich výběr respektuje a že v poradním orgánu tak bude názorová pluralita.
před 2 mminutami

Senát schválil méně vojáků na východním křídle NATO. Naopak odmítl přesun lidskoprávních agend

Na obranu východního křídla NATO bude moci být v příštích dvou letech vysláno nejvýše 1600 českých vojáků, o 400 méně než dosud, schválil Senát. Zároveň dal šanci novému pokusu o ústavní zakotvení práva na život off-line. Dva obdobné návrhy na doplnění Listiny základních práv a svobod přitom v minulosti odmítl. Dále schválil vlastní návrh na uzákonění nepromlčitelnosti trestného činu vraždy a také daňovou úlevu pro aktivní dobrovolné hasiče. Naopak odmítl přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva jako netransparentní.
10:01Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Ve vodovodní síti u Odoleny Vody se objevil další nadlimitní nález olova

Voda v oblasti Odolena Voda nadále není pitná, nadlimitní množství olova se při kontrole distribuční sítě objevilo v Postřižíně při úterním odběru v Datlové ulici. Laboratoř ve vzorku naměřila 28,9 mikrogramu olova na litr, téměř trojnásobek hygienického limitu. Výsledek zveřejnily Středočeské vodárny. V úterý přitom zveřejnily výsledky 33 jiných úterních odběrů, z nichž žádný limit nepřekročil. Všechna dosavadní opatření zůstávají v platnosti. Omezení pro dvanáct obcí se zhruba patnácti tisíci obyvateli platí od minulého čtvrtka.
16:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 4 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
14:07Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.