Sněmovní výbor doporučil schválit rozpočet v prvním čtení. U daňového balíčku podpořil změny

Rozpočtový výbor sněmovny doporučil i přes kritiku opozičních stran, aby dolní komora v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Ty zahrnují příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. První čtení ve sněmovně se má uskutečnit za dva týdny. Výbor se zabýval i vládním daňovým balíčkem, kde doporučil schválit odlišná pravidla pro daňovou uznatelnost technických rezerv pojišťoven, než jaká navrhuje vláda. Podpořil také návrh, aby rezervy na životní pojištění byly stejně daňově uznatelné jako dosud.

Pro doporučující stanovisko u rozpočtu hlasovalo 11 z 18 přítomných poslanců, proti byli čtyři. Pro návrh bylo osm přítomných poslanců ANO, dva poslanci ČSSD a jeden poslanec KSČM. Dva poslanci SPD ze zdrželi stejně jako poslankyně STAN, proti hlasovali jeden občanský demokrat, dva Piráti a jeden lidovec.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek neúspěšně navrhoval usnesení, kterým by sněmovna vrátila vládě návrh rozpočtu k přepracování. Chtěl, aby vláda snížila výdaje i schodek o 20 miliard korun a aby zvýšila poměr investičních výdajů k celkovým výdajům na deset procent.

Nahrávám video
Události: Jednání o rozpočtu ve sněmovně
Zdroj: ČT24

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v reakci na kritické výtky ze strany opozice mimo jiné řekla, že čistý nárůst počtu úředníků mezi roky 2012 a 2020 představuje jen 4200 míst. Připomněla, že již dříve rušila neobsazená místa ve státní správě. „Tak s čím máte problém?“ ptala se ministryně opozice v souvislosti s navrhovaným čtyřicetimiliardovým schodkem.

Připomínala například zvýšení důchodů, které už je schváleno, zvýšení rodičovského příspěvku, které se bude teprve schvalovat, nebo nárůst počtu učitelů.

Argumentovala také tím, že agentura Moody's minulý týden zlepšila Česku rating. Připomínala, že jen to umožní státu ušetřit stovky milionů korun při obsluze státního dluhu. Zdůrazňovala také, že stát dává na investice z rozpočtu nejvíc peněz od roku 2012.

Mikuláš Ferjenčík (Piráti) doporučoval ministryni, aby v rámci úspor v rozpočtu zrušila slevy na jízdném pro studenty a seniory, zrušila dotace agrokomplexu nebo omezila výdaje na obranu, které podle něj není armáda stejně schopná vyčerpat.

Poslanci ODS a TOP 09 vyčítali návrhu rozpočtu například podle nich nízké výdaje na investice a růst zákonem daných a jim podobných výdajů, což snižuje odolnost budoucích rozpočtů vůči ochlazení ekonomiky. Ekonomický odborník ODS Jan Skopeček vytkl navrhovaný schodek, přestože ekonomika roste a je nízká nezaměstnanost. „Není to odpovědný přístup,“ uvedl. Kalousek kritizoval také to, že v rozpočtu není ani koruna na podle něho nezbytné reformy penzijního a zdravotního systému.

Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun, tedy stejným, jako byl schválen na letošek, úřad počítá i v letech 2021 a 2022.

Neshoda u zdanění technických rezerv pojišťoven

Daňový balíček především zvyšuje spotřební daně z lihu, tabákových výrobků a hazardu. Vláda tím chce chránit občany před rizikem vzniku závislostí a s tím spojenými negativními dopady.

Největší debata byla kolem vládního návrhu zdanit technické rezervy pojišťoven nad minimum vycházející z evropské směrnice Solvency II. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že vláda nechce omezovat tvorbu rezerv pojišťoven. Resortu podle ní vadí, že nyní se mohou celé technické rezervy uznávat jako daňově uznatelné. Opět poukazovala na to, že žádný jiný sektor takovou výhodu nemá. Chce proto, aby se postupovalo podle evropské směrnice Solvency II.

Nahrávám video
Události, komentáře: Ivan Pilný, Martin Fassmann a Tomáš Prouza o návrhu rozpočtu
Zdroj: ČT24

Zkritizoval ji Kalousek. Podle něj ve směrnici není ani slovo o tom, že by se rezervy musely zdaňovat nad hranici stanovenou Solvency II. „Je to škodlivé po českou ekonomiku a ještě přitom nestoudně lžete,“ řekl ministryni.

Skopeček řekl, že vládní návrh ohrozí stabilitu finančního sektoru. „Vláda zdaní dlouhodobé úspory obyvatel,“ uvedla Věra Kovářová (STAN). Ferjenčík upozorňoval na to, že Česká národní banka požaduje rezervy o desítky procent vyšší, než je minimum.

Rozpočtový výbor nakonec těsně podpořil pozměňovací návrh poslankyně Kovářové, který nová pravidla zdaňování rezerv zužuje pouze na neživotní pojištění. U životního pojištění by pro pojišťovny platila dosavadní pravidla. Pro kladné stanovisko hlasovali přes nesouhlas ministryně financí i dva členové výboru za vládní ČSSD: Roman Onderka a Václav Votava. Votava své hlasování na dotaz ČTK posléze potvrdil. Řekl, že návrh na větší zdanění rezerv pojišťoven kritizoval již dříve.

Schillerová poznamenala, že pokud by ČSSD hlasovala pro návrh i na plénu, považovala by to za porušení koaliční smlouvy. Doufá však, že se vše vyřeší na jednání koaliční rady.

Vyšší limit pro osvobození domácností od spotřební daně při vaření piva pro vlastní spotřebu

Výbor podpořil také návrh Piráta Tomáše Martínka, který v zákoně o hazardních hrách ruší omezení u živých turnajů. Jde například o podmínku, aby účastníci předem složili nejméně polovinu minimální výhry.

Výbor podpořil i návrh Pirátů na zvýšení limitu, do kterého budou domácnosti osvobozeny od placení spotřební daně při vaření piva pro vlastní spotřebu. Návrh zvyšuje limit z 200 na 2000 litrů.

V případě loterií výbor podpořil návrh sociálního demokrata Ondřeje Veselého, který zachovává současné zdanění hazardních her kromě loterií. Zdanění loterií má vzrůst podle vládního návrhu z 25 na 30 procent.

Výbor již dříve doporučil z balíčku vyřadit návrh na zrušení daňového osvobození u plynu určeného pro vytápění v domovních kotelnách. Odpůrci tohoto návrhu, který by dopadl i na domovy důchodců nebo dětské domovy, varovali, že by prodražil topení stovkám tisíc domácností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 9 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 19 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...