Agentura Moody's zlepšila po 17 letech rating Česka na Aa3

Na úroveň Aa3 stouplo hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky u ratingové agentury Moody's. Zvýšilo se tak o jeden stupeň z dosavadního A1. Agentura ocenila zlepšující se rozpočtové ukazatele a vládní reformy podporující ekonomiku.

Agentura Moody's naposledy pozměnila svůj postoj k Česku loni na jaře. Tehdy se nezlepšilo hodnocení, ale výhled ze stabilního na pozitivní. Tím naznačila možné zvýšení ratingu. V téže době přistoupila k podobné změně i u devíti českých měst a krajů. Tentokrát změnila agentura výhled na stabilní, další změnu ratingu tak v dohledné době nepředpokládá. 

Podle agentury se bude zadlužení české vlády navzdory zhoršeným vyhlídkám pro hospodářský růst dál snižovat v letošním i v příštím roce. Na konci příštího roku by mělo činit 30,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). A do roku 2023 by pak mělo klesnout pod hranici 30 procent HDP.

Moody's rovněž uvedla, že česká vláda dosáhla určitého pokroku ve strukturálních reformách, a to například v oblasti trhu práce a vzdělávacího systému. Podle agentury by dalším příznivým faktorem pro hodnocení úvěrové spolehlivosti ČR bylo úspěšné zavedení reforem, které by zajistily dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému a systému zdravotní péče.

Podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy je na tom teď Česko nejlépe ze zemí bývalého východního bloku, když předstihlo Estonsko. „ČR suverénně vévodí mezi zeměmi bývalého východního bloku, které si zároveň ponechaly svoji národní měnu. Z tohoto pohledu se na druhém místě v souhrnném hodnocení agentur umisťuje s poměrně značným odstupem Polsko,“ připomíná hodnocení dalších agentur Standard & Poor's a Fitch.

Ministryně Schillerová: Česko díky lepšímu ratingu ušetří stovky milionů

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil zlepšení ratingu za skvělý úspěch pro české hospodářství. Na Twitteru ocenil, že ratingové agentury hodnotí Česko pozitivně. 

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dodala, že změna ušetří Česku na finančních trzích stovky milionů. „Čím vyšší známku země obdrží, tím více je považována za spolehlivějšího dlužníka a může si pak na trhu půjčovat za výhodnějších podmínek. Díky tomu můžeme ušetřit na financování státního dluhu nemalé peníze, které následně můžeme použít tam, kde jsou nejvíce potřeba.“

Mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro upozornil, že zpráva agentury Moody's potvrzuje správnost strategie zaměřit se na investiční pobídky s vyšší přidanou hodnotou. Podle novely platné od letošního 6. září vláda schvaluje všechny investiční pobídky, nejen velké strategické projekty. Pobídky se pak nově zaměřují na projekty s vyšší přidanou hodnotou nebo spojené s tvorbou kvalifikovanějších pracovních míst.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) považuje zlepšení ratingu za pozitivní zprávu. Připomíná ale, že Moody's hovoří i o nedořešené otázce stárnutí české populace. Varuje i před tím, že struktura rozpočtu nezlepšuje odolnost Česka vůči možnému ochlazení ekonomiky.

Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka pak vláda nedělá nic pro to, aby měla Česká republika pozitivní rating i ve chvíli, kdy se nebude tolik ekonomicky dařit. „Vylepšovat rating v době ekonomického růstu je snadné, lidé i firmy splácejí své závazky v době konjunktury vždy lépe,“ uvedl Skopeček. Složitější podle něj bylo udržovat rating v období pravicových vlád v době krize.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů a tím je i pravděpodobnější, že si bude schopen zajistit levnější půjčky.

Naposledy změnila Moody's hlavní rating České republiky v listopadu 2002. Tehdy ho zvýšila z Baa1 na známku A1.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 22 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
včera v 19:13

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...