Další komplikace pro mýto. Antimonopolní úřad zakázal plnění smlouvy na nový mýtný systém

Antimonopolní úřad vydal zákaz plnění smlouvy na nový mýtný systém mezi ministerstvem dopravy a konsorciem firem CzechToll/SkyToll. Zákaz ale začne platit až rok po právní moci rozhodnutí úřadu. To pravomocné není a lze proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu, což stát učiní. Přípravy nového mýta by podle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) i CzechTollu rozhodnutí nemělo ohrozit. Dosavadní provozovatel mýta, firma Kapsch, soudí, že by stát měl spuštění toho nového odložit. Odklad zákazu plnění mýtné smlouvy je podle firmy podivný.

Ministerstvo dopravy teď může buď zahájit provoz nového mýtného systému s tím, že smlouva může přestat platit rok poté, co skončí řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), nebo zůstat u starého systému provozovaného firmou Kapsch.

Při stanovení odkladu platnosti zákazu úřad vzal v potaz, že je ve veřejném zájmu, aby bylo mýtné vybíráno nepřetržitě. „Úřad v opakovaném správním řízení v souladu se závazným právním názorem Krajského soudu v Brně konstatoval, že zadavatel postupoval při uzavření smlouvy v rozporu s uloženým předběžným opatřením, což je důvodem k uložení zákazu plnění smlouvy,“ uvedl ÚOHS. 

Zároveň ale zákaz plnění smlouvy začne platit až rok po právní moci rozhodnutí. Pravomocným se stane buď po marném uplynutí lhůty pro podání rozkladu, pokud žádná ze stran rozklad nepodá, nebo po rozhodnutí předsedy úřadu o rozkladu, který případně některá ze stran podá.

Kapsch považuje rozhodnutí za podivné, firma kritizuje zejména roční odklad zákazu plnění smlouvy. Podle společnosti měl stát dost času přijmout vhodná opatření, aby předešel současné situaci. „Bylo by šílenstvím, kdyby za této situace ministr Kremlík neodložil spuštění nového mýtného systému do doby, než se finálně vyřeší všechny právní problémy,“ řekl mluvčí Šimoník. Zároveň připomněl, že stát vlastní současný mýtný systém.

Rozhodnutí analyzuje i CzechToll. Jeho mluvčí Miroslav Beneš uvedl, že smlouva je i přes rozhodnutí stále platná a firma je připravena spustit nový systém podle harmonogramu. „Rádi bychom apelovali na dopravce, aby i přes právní spory neodkládali svou povinnost registrovat se a zajistit si nové palubní jednotky,“ připomněl Beneš už zahájenou mýtnou registraci.

Antimonopolní úřad se smlouvou na mýtný systém zabýval podruhé, k novému projednání mu ji vrátil brněnský krajský soud. Úřad původně rozhodl, že není důvod zakazovat plnění smlouvy, teď ale při rozhodování musel respektovat stanovisko soudu. „Úřad v opakovaném správním řízení v souladu se závazným právním názorem Krajského soudu v Brně konstatoval, že zadavatel postupoval při uzavření smlouvy v rozporu s uloženým předběžným opatřením, což je důvodem k uložení zákazu plnění smlouvy,“ uvedl ÚOHS.

Do věci může zasáhnout i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, k němuž podal kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu ÚOHS i ministerstvo dopravy. Pokud správní soud rozsudek krajského soudu zruší, nebude platné ani nové rozhodnutí ÚOHS a smlouva na nový mýtný systém bude platit dál. 

Kapsch znovu podal státu nabídku na provoz mýtného systému

Ve čtvrtek zároveň současný správce mýtného systému Kapsch znovu poslal ministerstvu dopravy závaznou nabídku na provoz stávajícího mýta i po letošním roce. Nabídku za 6,9 miliardy korun za desetiletý provoz společnost státu poslala už v minulosti, sdělil mluvčí rakouské firmy David Šimoník.

Ministerstvo zatím nabídku nekomentovalo, dříve ji ovšem označilo za matení veřejnosti. Kapsch v uplynulých dnech poslal také dopis premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a poslancům s kritikou stavu kolem mýta.

V loňském tendru na desetiletý provoz mýta od roku 2020 zvítězilo konsorcium CzechToll/SkyToll s nabídkou 10,75 miliardy korun. Současnou mikrovlnnou technologii nahradí satelitní a mýto se rozšíří na dalších 860 kilometrů silnic první třídy. Současný provozovatel mýta Kapsch nabízí 6,9 miliardy za provoz stávajícího systému bez rozšíření. V tendru rakouská firma původně požadovala přes 13 miliard korun.

Kapsch v aktuálně předložené nabídce upozornil mimo jiné na rozhodnutí Krajského soudu, podle kterého musí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže znovu prošetřit platnost mýtné smlouvy, kterou stát uzavřel s vítězem tendru.

„Chtěli bychom tímto zdůraznit, že České republice nehrozí žádný výpad ve výběru mýta, neboť vlastní plně funkční systém, který je okamžitě připraven pokračovat,“ napsala firma v nabídce. Za 6,9 miliardy korun by tak Kapsch chtěl pokračovat ve správě stávajícího systému, který pokrývá 1400 kilometrů dálnic a silnic. Oproti současnosti by však snížil počet distribučních míst, s čímž počítá i provoz nového systému.

Společnost stanovila ministerstvu lhůtu pro přijetí nabídky do konce letošního listopadu.

Ministerstvo zatím obnovenou nabídku nekomentovalo, v minulosti ovšem úřad připomněl, že čas pro podání závazných nabídek dávno vypršel a Kapsch by se měl soustředit na předání mýta novému provozovateli. Přípravy na spuštění nového systému pokračují.

Kapsch v předchozích dnech také rozeslal dopis premiérovi, všem ministrům a poslancům, ve kterém kritizuje současný stav přípravy nového mýta. Zdůrazňuje přitom možná rizika kolem případného zneplatnění mýtné smlouvy a připomíná jim svou nabídku ministerstvu.

Nový mýtný systém by měl začít fungovat na dálnicích od 1. prosince. Od ledna pak i na silnicích první třídy.

Zavádění systému ovšem provází řadu měsíců správní řízení u antimonopolního úřadu i soudní pře. Kapsch napadal rozhodnutí státu, který v tendru upřednostnil nabídku CzechTollu před jeho nabídkou. Nejvyšší správní soud nedávno potvrdil správnost kroků antimonopolního úřadu ve prospěch státu.

Další spor se týká mýtné smlouvy. Její platnost musí na příkaz krajského soudu znovu prošetřit antimonopolní úřad. Stát i úřad podaly kvůli rozhodnutí soudu kasační stížnost, kterou se zabývá Nejvyšší správní soud.

Lidovci chtějí jednat o mýtném ve sněmovně

Lidovci chtějí v pátek ve sněmovně projednat situaci kolem mýtného tendru poté. Pokud se jim nepodaří bod zařadit na jednání, zváží i svolání mimořádné schůze, řekl ve čtvrtek předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

„Budeme chtít, aby vláda odpověděla, jaké má řešení, pokud bude smlouva zrušena. Budeme chtít vyčíslení nákladů, budeme se ptát, zda hrozí arbitráž pro Českou republiku,“ řekl Bartošek. Lidovci podle něj zatím nemají předjednanou podporu pro zařazení bodu na jednání sněmovny, Bartošek je ale přesvědčen, že je v zájmu všech politických stran znát postoj vlády v situaci, kdy hrozí miliardové škody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 9 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 54 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...