Mýto bude provozovat CzechToll a SkyToll. Antimonopolní úřad zamítl stížnost firmy Kapsch

Nahrávám video
Ministerstvo dopravy uzavřelo kontrakt s vítězem mýtného tendru. Podle ÚOHS byla soutěž v pořádku
Zdroj: ČT24

Ministerstvo dopravy uzavřelo desetiletý kontrakt s konsorciem firem CzechToll a SkyToll na provozování mýtného systému na českých dálnicích a vybraných silnicích první třídy. Učinilo tak poté, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zamítl stížnost neúspěšné firmy Kapsch proti tendru a ministerstvo dopravy se následně vzdalo práva na odvolání. Zaniklo tak předběžné opatření, které bránilo podpisu smlouvy, i když byl vítěz tendru znám od dubna.

Konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF Petra Kellnera a slovenská SkyToll bude vybírat a spravovat mýtné od roku 2020. „Smlouvu jsme uzavřeli rychle, nikoli však neuváženě. Šlo nám o to, abychom dali novému provozovateli dostatek času na přípravu,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

Firmy teď mají podle ministra  14 měsíců na to, aby připravily nový systém na výběr mýtného. Do konce roku 2019 platí smlouva s Kapschem, který provozuje dosavadní mýtný systém, podle Ťoka ji ale bude možné vypovědět dřív, pokud bude nový provozovatel rychleji připraven začít s výběrem mýtného.

Krok ministerstva umožnilo rozhodnutí antimonopolního úřadu ohledně stížnosti firmy Kapsch na mýtný tendr. „Úřad zamítl návrhy společnosti Kapsch, neboť v postupu zadavatele neshledal porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, případně správní řízení zastavil, neboť v návrhu nebyla tvrzena újma, kterou měl zadavatel svým jednáním navrhovateli způsobit,“ řekl mluvčí úřadu Martin Švanda.

Vítězné konsorcium rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uvítalo, podle nich byl tendr férový pro všechny uchazeče. S přípravami nového systému chtějí firmy začít ihned.

Jsme připraveni včas vybudovat a zahájit provoz efektivního mýtného systému, jehož provoz bude řádově levnější než dnes. Díky tomu by stát mohl investovat více peněz vybraných od dopravců do dopravní infrastruktury v Česku.
Miroslav Beneš
mluvčí CzechToll

CzechToll a SkyToll mají mýtné vybírat deset let za 10,75 miliardy korun. Využívat se k tomu bude modernější satelitní technologie, dosud k výběru mýtného sloužila mikrovlnná technologie. Ministerstvo dopravy očekává, že výnos z mýtného by se měl pohybovat mezi 140 a 150 miliardami korun za deset let.

Rozhodování antimonopolního úřadu

Poprvé antimonopolní úřad o námitkách firmy Kapsch rozhodoval v květnu. Tehdy zrušil výběr vítěze tendru na vybudování a provoz systému na výběr elektronického mýta od roku 2020. Předseda úřadu Petr Rafaj však v srpnu prvoinstanční rozhodnutí zrušil, protože podle něj úřad dostatečně nezohlednil některé významné okolnosti případu.

„Hlavním důvodem zrušení zadávacího řízení v prvním stupni byla netransparentnost při předávání části zadávací dokumentace na přepisovatelných datových nosičích, takzvaných flash discích, jejichž obsah nebyl zajištěn proti případné změně a nebylo možno takové změny obsahu ani zpětně přezkoumat,“ uvedl tehdy Švanda.

Úřad nezvážil skutečnost, že obsahem sporné části zadávací dokumentace byly informace o současném mýtném systému, jejichž autorem byl sám navrhovatel, a to společnost Kapsch. Tato firma rozporovala netransparentnost a podstatnou část návrhu na přezkoumání úkonů ministerstva opírala o tvrzení újmy na její straně. Při opakovaném posuzování případu však antimonopolní úřad žádnou újmu na straně Kapsche nezjistil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 41 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 3 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...