Nově zpoplatněné silnice mají přinést 1,5 miliardy korun, od mýta si stát celkem slibuje 12 miliard ročně

Stát chce prostřednictvím nového mýtného systému vybrat okolo 12 miliard korun ročně, z toho 1,5 miliardy na nově zpoplatněných silnicích první třídy, uvedl ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Náklady na provoz dosáhnou zhruba desetiny ročního výnosu. V roce 2018 zaplatily kamiony v Česku na mýtu rekordních 10,8 miliardy korun, což bylo meziročně skoro o čtyři procenta více.

Konsorcium CzechToll a SkyToll podle Kremlíka mýtný systém buduje v souladu s harmonogramem. „Nebyly identifikovány žádné nedostatky a žádné neplnění povinností. Naopak dodavatel činí některé věci nad rámec závazku, ke kterému se zavázal,“ uvedl ministr.

Za 11 dní začne zkušební provoz. Na 22. srpna ministerstvo naplánovalo začátek informační kampaně a o měsíc později se dopravci budou moci začít do systému registrovat a pořizovat si palubní jednotku. 

Nahrávám video

Podle ředitele úseku provozovatele elektronického mýta Ředitelství silnic a dálnic Václava Nestrašila by dopravci neměli podcenit lhůtu pro předregistrace a nenechávat ji na poslední chvíli, aby neměli v prosinci problémy. 

„Výměna palubních jednotek a nutnost registrace do nového systému je asi největší komplikací, která dopravce čeká,“ poznamenal generální ředitel CzechToll Matel Okáli. „Rádi bychom je i touto cestou požádali, aby využili více než dvouměsíční lhůty, během které mohou záležitosti kolem změny mýta vyřešit ještě před jeho startem,“ uvedl. 

V současnosti je již vyrobena polovina z předpokládaného potřebného počtu palubních jednotek. Až do poloviny příštího roku bude dosavadní provozovatel, společnost Kapsch, vybírat palubní jednotky ke stávajícímu mýtnému systému a vracet za ně kauce.

Okáli dodal, že roční náklady na provoz po spuštění nového systému klesnou na 530 milionů korun ročně, přibližně na třetinu ve srovnání s dnešním mikrovlnným systémem.

Nahrávám video

Kapsch proti smlouvě mezi resortem a novým provozovatelem

Přípravy ovšem komplikuje to, že Kapsch u soudu napadl smlouvu mezi ministerstvem dopravy a konsorciem CzechToll a SkyToll o provozování mýtného systému. Krajský soud v Brně minulý týden vyhověl žalobě Kapsche, který se domáhá toho, aby plnění smlouvy zakázal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Antimonopolní úřad se musí podle rozsudku krajského soudu smlouvou znovu zabývat.

Ministerstvo dopravy proti tomu podle Kremlíka podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Totéž chce udělat antimonopolní úřad.

„Obáváme se, že ze strany ŘSD a SkyTollu jde o hraný optimismus a uspěchanou snahu co nejrychleji systém spustit, ať už bude plně funkční, či nikoliv. Připomínám, že stát v době spuštění nebude mít u této miliardové zakázky nezávislého auditora, který by potvrdil, že stát nepřichází o peníze nekvalitním výběrem,“ uvedl mluvčí Kapsche David Šimoník.

Kapsch tvrdí, že stávající mýtný systém letos vybere od kamionů přes 11 miliard korun a v roce 2020 by to bylo 12 miliard. „Stát tedy investoval miliardy daňových poplatníků do stavby nového zbytečného mýtného systému, který od kamionů vybere úplně stejné peníze jako ten současný, plně zainvestovaný a v majetku státu,“ podotkl.

Konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF podnikatele Petra Kellnera a slovenské SkyToll uspělo ve sledovaném mýtném tendru s nabídkou na desetiletý provoz za 10,75 miliardy korun. Kapsch se proti okolnostem výběru nového provozovatele brání i dalšími žalobami.

Elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007, systém funguje na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun. Náklady na provoz činily zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Satelitní systém zaváděný vítězem nového tendru nahradí dosavadní mikrovlnnou technologii a rozšíří se na dalších 900 kilometrů silnic první třídy. Kremlík totiž minulý měsíc oznámil, že stát nezavede nulovou sazbu na silnicích první třídy, chce tak předejít zpochybnění mýtného tendru. Bezplatné používání si přály kraje na šesti stech kilometrech silnic a uzavřely k tomu memorandum s Kremlíkovým předchůdcem ve funkci Danem Ťokem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 2 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...