Rovnátka pro dospělé vyvolala rozpory uvnitř vládní koalice. Předseda sociálních demokratů a vicepremiér Jan Hamáček považuje možnost, že by si dospělí pacienti začali rovnátka hradit, za porušení koaličního slibu. Příznivci tohoto návrhu naopak agrumentují, že rovnátka řeší hlavně kosmetický problém a jejich vynětí z úhrad pojišťovnami přinese víc peněz na skutečnou léčbu.
Po obroučkách by pojišťovny mohly přestat hradit dospělým i rovnátka. ČSSD to považuje za porušení koaliční dohody
Události ČT: Po obroučkách by pojišťovny mohly přestat hradit dospělým i rovnátka (zdroj: ČT24)
Počet dospělých pacientů s rovnátky v posledních letech roste. Většinou ale řeší pouze estetické vady a podle lékařů by si pacienti právě v těchto případech měli hradit aparáty sami.
„Zbyde tak částka, kterou můžeme přesunut na dětské pacienty nebo na pacienty, kteří mají opravdu problém. Třeba pacienti s rozštěpem,“ říká vedoucí ortodontického oddělení Stomatologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Hana Tycová.
Právě to navrhuje i Stomatologická komora a zdravotní pojišťovny. Od dosažení věku 22 let by si lidé sami hradili i lékařskou péči. S výjimkou zdravotních vad a těch, kdo léčbu už započali.
„Jde o to, aby byla dostatečně hrazena péče o děti. Řada maminek má problém, že nemůže najít ortodontistu. Z péče pro dospělé by se nově peníze přesunuly, jsou to řádově stovky milionů,“ vysvětluje prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
Podle ČSSD je navýšení spoluúčasti porušením koaliční dohody
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (nestraník za ANO) je návrh relevantní: „Pokud by to vedlo k tomu, že se zkvalitní péče pro děti a mladistvé, tak to z mého pohledu logiku dává.“
Události, komentáře: Spor o příspěvky na brýle a rovnátka (zdroj: ČT24)
ČSSD je ale proti, považuje to za zvýšení spoluúčasti, a tak i porušení koaličních dohod. V programovém prohlášení totiž vláda deklarovala, že spoluúčast pacientů zvyšovat nebude. „Pokud říká programové prohlášení vlády, že nebudeme zvyšovat spoluúčast a evidentně toto je zvýšení spoluúčasti, tak to nic jiného než porušení našich závazků není,“ tvrdí předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček.
„Není pravdou, že by se spoluúčast zvyšovala, spoluúčast se naopak snižuje,“ oponuje Adam Vojtěch. „Brýle, to je pouze jedna část celého toho zákona, ale drtivá většina zdravotnických prostředků, které doposud nebyly hrazeny a jsou třeba určeny pro závažně nemocné pacienty, diabetiky, handicapované pacienty, tak budou nově hrazeny.“
Fixní rovnátka na horní i dolní čelist
Návrh se ale nelíbí ani komunistům, kteří současnou vládu tolerují, kritičtí jsou i opoziční lidovci. Připouští sice, že bez vyšší spoluúčasti to do budoucna zřejmě nepůjde, léčebných zákroků by se ale týkat neměla.
„Jedna věc je možný doplatek, druhá, že by si to pacient měl hradit celé. To si nedovedu představit,“ říká místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). „Kolem zubaře a této oblasti je už velice peněz, co musí občané vynakládat,“ míní členka zdravotnického výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM).
Soukromé výdaje na zdravotnictví
Vstřícnější k návrhu je ODS, nevede ale podle ní k systémovým změnám, které zdravotnictví potřebuje. „Budeme se ptát, co to znamená z hlediska celého systému, jestli to bude mít pozitivní dopad na to, že zdravotnictví bude mít peníze pro ty, kteří to potřebují nejvíc,“ plánuje místopředseda ODS Martin Kupka.
Debatu nad úhradami rovnátek i brýlových obrouček chtějí sociální demokraté otevřít na koaliční radě . Ta se ale zřejmě bude konat až po evropských volbách.
Pojišťovny
Za obroučky zdravotnictví ušetří stovky milionů
Předchozí debata se týkala plného zpoplatnění obrouček na brýle i obyčejných čoček pro dospělé. Zákon, který začne platit od srpna, podpořily všechny sněmovní strany. Ušetřené stovky milionů se mají použít třeba na pomůcky pro diabetiky nebo sluchově postižené.
Výdaje na zdravotnictví však trvale rostou. Předloni podle aktuálních dat statistiků přesáhly 387 miliard korun, v roce 2010 to bylo o 53 miliard míň. Když se celkové útraty rozpočítají, stojí zdravotní péče jednoho člověka ročně 36 a půl tisíce korun.
Většinu částky hradí zdravotní pojišťovny. Předloni zaplatily za pojištěnce průměrně 24 300. Oproti roku 2010 je to nárůst o dva tisíce. Zhruba 14 procent z peněz ve zdravotnictví platí sami pacienti, třeba za ošetření u zubaře nebo volně prodejné léky. I tyto výdaje se zvyšují. Předloni přesáhla průměrná roční útrata na jednoho člověka pět tisíc korun.