V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Autoři vycházeli z odhadovaných ukazatelů pro letošní rok. Příjmy systému zdravotního pojištění by letos měly činit 297,2 miliardy korun. Proti loňsku by tak měly být o 5,6 procenta vyšší. Výdaje by měly dosáhnout 295,4 miliardy, meziročně by se tak měly zvednout o 7,3 procenta. Péče o jednoho pojištěného by tak měla vyjít v průměru na 28 190 korun.
„Systém nebyl schopen za dobu ekonomického růstu vytvořit rezervy a je naprosto nepřipravený v případě, že se ekonomická situace v ČR začne zhoršovat,“ uvedl Křeček. Podle něj řada zdravotních pojišťoven nemá rezervu ani na jeden měsíc.
Největší plánovanou finanční zásobu má Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, na konci roku by jí měla vydržet na 37 dní. Za ní je Revírní bratrská pokladna se 33 dny. Na 30 dní by měla rezerva stačit Oborové zdravotní pojišťovně, na 20 dní České průmyslové zdravotní pojišťovně, na 15 dní Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra, na 12 dní Všeobecné zdravotní pojišťovně a na devět dní Vojenské zdravotní pojišťovně.
Autoři poukazují na to, že rozdělení 10,5 milionu klientů mezi zdravotní pojišťovny není rovnoměrné. U VZP je 57 procent pojištěnců, u Zaměstnanecké pojišťovny Škoda asi procento. Výdaje se řídí úhradovou vyhláškou ministerstva zdravotnictví.
Podle odhadů ministerstva financí by ekonomika měla letos růst o 3,2 procenta. Česko má také rekordně nízkou nezaměstnanost. Mzdy by se měly zvednout v průměru o 8,6 procenta.
České zdravotnicví je špičkové, ale…
„České zdravotnictví je v porovnání se zeměmi EU a jinými vyspělými zeměmi špičkové. Má skvělé výsledky s poměrně malým objemem nákladů. To neznamená, že to tak zůstane do budoucna,“ řekla Kubelková. Ke stinným stránkám českého systému podle ní patří nadužívaní služeb, podceňování prevence, chybějící ukazatele pro srovnávání kvality pracovišť, malý prostor pro konkurenci pojišťoven a nedostatečná elektronizace.
Kolem roku 2060 by se mohl podíl zdravotnických výdajů v Česku dostat na 20 procent HDP. Jedním z důvodů je stárnutí společnosti. Česko tak bude patřit mezi deset zemí EU, kde se výdaje budou zvyšovat nejrychleji, podotkla Kubelková. Poukázala na to, že české zdravotnictví je „výrazně závislé“ na veřejných financích. Celkem 12 procent prostředků pochází z rozpočtů, 70 procent z odvodů do veřejného systému a zbytek ze soukromých peněz. „Země, které jsou závislé na veřejném financování, jsou víc ohroženy v případě ekonomických otřesů a stárnutí populace,“ řekla Kubelková.
Cestou k udržitelnosti je podle Kubelkové zvýšení efektivity uvnitř zdravotního systému. Větší by měla být prevence a ubýt by mělo nadužívání péče. Česko má vysoký počet lůžek či velký počet návštěv na lékaře, dodala Kubelková. Zdůraznila, že nutné bude i zapojení dalších zdrojů. „Není to tak, že by to mělo být pouhé zvýšení spoluúčasti pacientů. To samo o sobě udržitelnost nevyřeší, je potřeba komplexní řešení,“ dodala autorka analýzy.
Podle Friedricha je prozíravé připravovat se na budoucí problémy a jedinou cestou k zajištění stability je zvýšení efektivity. „Nikoliv ve smyslu pouze peněz, ale právě uvnitř systému a s využitím tržních principů,“ komentoval výsledky Friedrich. Narážel tak na malé možnosti konkurence pojišťoven. Podotkl, že zdravotní péči má zhruba pětina pojištěnců, 80 procent lidí ze systému nečerpá. Podle experta na zdravotní právo Ondřeje Dostála by mělo být zřejmé, co za své odvedené peníze dostávají všichni pojištěnci.
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich k analýze
„Pokud by si systém veřejného zdravotního pojištění měl poradit s tak velkou recesí, jako následovala třeba po roce 2008, tak nepochybně ty současné fondové zůstatky určitě stačit nebudou,“ uvedl ve vysílání České televize Friedrich.
„Maximálně u těch nejlépe vybavených pojišťoven stačí finanční zásoba na třicet dnů, a to ještě musíme brát v úvahu, že závazky zdravotních pojišťoven se hradí o něco později, než přicházejí jejich příjmy, takže ten systém účetně příliš žádné rezervy nemá,“ dodal.
„To, co považuji za cenné, že i nezávislá akademická instituce, jako je Vysoká škola ekonomická, ve své studii upozorňuje na to, že teď, v době, kdy nám ještě finanční prostředky stačí, je ten správný okamžik zamýšlet se nad tím, jak budeme zvyšovat efektivitu toho systému do budoucna,“ kvitoval Friedrich.