Vláda schválila zvýšení mýtných poplatků pro nákladní auta od začátku příštího roku. Náklady se promítnou do cen, varoval v Událostech, komentářích prezident Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Josef Melzer. Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl řekl, že jde o určité navýšení rozpočtu, ale už nyní se podle něj staví dálnice rychleji než v přechozích letech.
Zvýšením mýtného by měl stát získat 210 milionů korun navíc. Dalších 280 milionů navíc by měli dopravci zaplatit za zvýšení emisní složky mýta na zpoplatněných silnicích první třídy.
„Tři procenta vypadají jako nevelká částka, nicméně silniční dopravci pracují s minimální marží a každé procento, byť by to mělo být i třeba pod procento, se musí promítnout do cen, protože bez toho nemají šanci přežít na trhu,“ prohlásil Melzer.
Dopravci podle něj chápou mýto jako daň a o zvýšení poplatku a jeho promítnutí v plné výši do tarifů za silniční dopravu tak budou muset jednat se zákazníky. „To znamená, že jednání začnou ihned,“ dodal Melzer s tím, že v průběhu září pak začínají jednaní ohledně cenových položek na příští rok.
Dálnice přibývají mnohem rychleji než v minulosti, argumentuje Mátl
Na otázku, co budou státní peníze z mýta znamenat pro ŘSD, Mátl odpověděl, že půl miliardy je určité navýšení rozpočtu. „V tuto chvíli ŘSD hospodaří s rozpočtem 82 miliard korun, ta půl miliarda z výběru mýta je potenciální navýšení. Ale je potřeba zmínit to, že de facto každoročně nám výběr mýta stoupá, i teď se meziročně nacházíme na rekordní sumě přes devět miliard korun k červenci letošního roku a tyto finanční prostředky jdou právě do rekordní výstavby dálnic,“ upřesnil.
Šéf ŘSD v této souvislosti doplnil, že se staví 200 kilometrů nových dálnic a každoročně se zprovozňují „úplně jiné kilometry, než bylo zvykem“. „Průměr byl kolem 22 kilometrů ročně, teď se pohybujeme kolem 70 až 80 kilometrů ročně,“ poznamenal.
Za půl miliardy se dají podle Mátla postavit dva kilometry nové dálnice nebo lze zrekonstruovat patnáct až dvacet kilometrů těch stávajících. Finanční prostředky z výběru mýta jdou do Státního fondu dopravní infrastruktury a ten je následně distribuuje na všechny příjemce včetně ŘSD, vysvětlil.
Dvě špatné volby, infrastruktura musí být lepší, říká Melzer
Otázkou však je, zda jsou peníze z mýtného dobře využívané. „Když se podíváme na úroveň silniční infrastruktury – zejména dálniční a rychlostní, tak si můžeme tu otázku klást, ale já bych nechtěl lacině kritizovat pana Mátla. Myslím si, že za uplynulá léta je vidět, že ŘSD má snahu situaci zlepšovat. Existuje výrazný deficit z přechozích let, který nelze tak rychle odstranit,“ upozornil Melzer.
Dopravci by si však uměli podle něj představit daleko lepší stav, jako je například v Německu, Francii nebo v Rakousku. Melzer si tak myslí, že jde o zcelení infrastruktury zejména právě na rychlostních úsecích a dálnicích, zejména jako jsou obchvaty měst, a v neposlední míře také o podružnou infrastrukturu, jako jsou odpočívky a sociální zázemí pro řidiče. „Jsou to lidé, kteří potřebují mít nějaké zázemí,“ dodal.
A důležitý je podle něj i bezpečnostní efekt. „To znamená, když se doprava musí zbrzdit, vykonávat bezpečnostní přestávky, aby vůbec řidiči měli kde, protože dneska bohužel volí mezi jedním a druhým zlem. To je porušit předpisy nebo špatně zaparkovat. Obojí je špatně, ale bohužel infrastruktura zatím neodpovídá kapacitě a významu České republiky jako tranzitního státu a tomu, co by si zasloužil v roce 2025 a dejme tomu v následujících letech,“ podotkl Melzer.
Je těžší prosadit odpočívku než dálnici, míní Mátl
Mátl si myslí, že se situace opravdu zlepšuje. „Jen v letošním roce vznikne přes čtyři sta nových parkovacích stání pro nákladní automobily,“ doplnil. Uznal však, že je poměrně zásadní problém prosadit novou odpočívku. „Někdy je to těžší než vystavět samotnou dálnici. Odpor samospráv proti výstavbě odpočívky u dálnice je fakt obrovský a prosadit takovou odpočívku se nám občas nedaří,“ přiznal.
Na otázku, zda to není komunikační chyba ŘSD, sdělil, že se snaží se samosprávami komunikovat. Věří však, že se zhruba do pěti let podaří nedostatek stání saturovat. V regionech se podle Mátla daří tento problém řešit na rozdíl od velkých aglomerací, jako je Pražský okruh nebo okolí Brna. „Je to velmi složité. Tam dnes kamiony stojí v místech, kde nemají, z toho důvodu, že nemají to místo,“ dodal.
Snahou je však podle Mátla držet kamiony a vozidla na komunikacích, které jsou k tomu určeny – dálnice nebo silnice první třídy. „Chybí nám základní dálniční sít. To znamená, jakmile nám nějaký dálniční úsek chybí, tak v té chvíli je problém,“ konstatoval šéf ŘSD.
