ŘSD chce po vládě peníze navíc. Kabinet hledá způsob, jak vyhovět

Nahrávám video

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) žádá ještě letos o další až dvě miliardy korun na projekty, které se aktuálně staví, i na ty, co se teprve chystají. Podnik má přitom v tomto roce na výstavbu rozpočet 81 miliard, což je nejvíce v historii. Opoziční ANO a SPD požadavek podporují a vyzývají vládu, aby peníze poslala co nejdřív. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) kabinet hledá způsob, jak ŘSD vyhovět.

„V tuto chvíli je příprava jednotlivých staveb rozjetá takovým způsobem, že potřebujeme rozpočet posílit. Co se týče staveb v realizaci, tak se dá víceméně říct, že z 98 procent jsou všechny kryté,“ říká generální ředitel ŘSD Radek Mátl. „Hledáme způsob, jak to udělat, protože samozřejmě máme zájem na tom, aby se všechny důležité stavby v republice realizovaly,“ zdůrazňuje Kupka.

Výrazně pomoci s dopravními stavbami má podle ministra i schválená pětašedesátimiliardová půjčka od Evropské investiční banky. Peníze půjdou na železnice nebo na Pražský okruh. I na jeho stavbu teď ŘSD žádá další peníze. „My potřebujeme finanční prostředky na zahájení výkupů pozemků, dokončení projektových dokumentací. Týká se to severní části Pražského okruhu nebo dálnice D3,“ vysvětluje Mátl.

Přesnou částku bude podnik ještě v druhé půlce roku upřesňovat podle toho, jak se bude dařit stavební plány naplňovat. „Vzhledem k tomu, že se v některých případech jedná o rozběhnuté investice, tak hledáme způsob, jak tohle reálně zvládnout,“ uvádí Kupka. „Rozpočet je napjatý a další půjčky jsou prostě další půjčky. Takže samozřejmě je důležité posoudit, na jaké projekty by to bylo a v jakém horizontu by se to mělo splácet, ale byl bych opatrný,“ říká člen sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Exner (STAN).

Opozice vládu žádá, aby požadavku vyhověla

Pro přidání jsou opoziční ANO a SPD, které se ale neshodnou na tom, kde peníze vzít. ANO by využilo prostředky z již schválené půjčky. „Ten úvěr z Evropské investiční banky, protože je poskytován na dopravu, tak velmi často, téměř vždy, má lepší úrokové podmínky, než když třeba stát vydává své vlastní dluhopisy. A je to dobrá cesta, kterou jsme podporovali už dříve,“ nastiňuje místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).

„Ty peníze chybí, a musí je (vláda) prostě najít v rámci státního rozpočtu. Myslím si, že další půjčka v tomto případě nedává smysl,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

  • Stát plánuje v roce 2025 otevřít zhruba 74 kilometrů nových dálnic. Kvůli problémům se stavebním povolením na dálnici D49 ve Zlínském kraji to ale nakonec může být méně.
  • Co do zprovoznění úseků byl se 111 kilometry rekordní rok 2024.
  • V současné době je v realizaci čtyřicet projektů a dalších čtrnáct staveb se soutěží.
  • Dalších více než 380 kilometrů dopravních tepen ŘSD připravuje.
  • Dálnice zatím tvoří necelá tři procenta tuzemské silniční sítě. Jde o zhruba patnáct set kilometrů z celkových 56 tisíc.

Zdroj: ŘSD

Zatímco o dalších penězích zřejmě rozhodne ještě stávající kabinet, výběr koncesionáře, který bude zajišťovat výstavbu, financování a provoz dalších úseků dálnice D35, definitivně schválí až nová sněmovna. Podle ministra dopravy nejdřív po novém roce.

„Už se dostáváme do více než dvouletého zpoždění, a to zkrátka považuji za selhání. Ministr Kupka tohle měl mít jako prioritu,“ tvrdí Kolovratník. „Probíhají souběžně všechny další přípravné práce, včetně archeologie, tak aby v případě, že se podaří najít vítěze PPP projektu, mohla stavba v příštím roce začít. V tomto směru i harmonogram dokončení soutěže držíme,“ říká Kupka. Právě D35 je v současnosti nejvíce rozestavěnou dálnicí v Česku. Kompletně má být hotová za čtyři roky.

Další prostředky žádají i kraje

Dohromady zhruba 87 procent české silniční sítě tvoří silnice druhé a třetí třídy, které mají na starosti kraje. Ty na jejich opravy žádají po vládě dvě miliardy. Stejnou sumu už hejtmanství dostala. O dalších penězích chtějí zástupci regionů s ministrem dopravy jednat v polovině července.

„Abychom opravdu slyšeli, jestli kraje mohou počítat s těmi dvěma miliardami, nebo ne. Protože projekty připravené máme a jsme schopni velmi rychle zareagovat. Ale doba už je teď vyloženě hraniční, a pokud to nebudeme mít do konce července, tak v této stavební sezoně nejsme schopni ty peníze proinvestovat,“ vysvětluje předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 25 mminutami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 34 mminutami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 55 mminutami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 1 hhodinou

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 2 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 11 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.