Sněmovna se distancovala od výroků předsedy KSČM o legionářích

Poslanci schválili vládní předlohu, která upravuje některé daňové zákony v souvislosti se změnou předpisů Evropské unie. Zavádí například opatření proti daňovým únikům. Sněmovna dále schválila pravidla pro sčítání lidu v příštím roce a také předlohu, díky níž budou moci poskytovatelé zdravotní péče získat náhrady za koronavirový výpadek. Poslanci se také shodli na tom, že se budou distancovat od nedávných výroků svého místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa o československých legionářích.

Ministerstvo financí uvádí v důvodové zprávě, že zařadilo změny daňových zákonů do jedné předlohy kvůli větší přehlednosti pro ty, kterých se změny dotknou. Změny tak nebudou rozděleny do dílčích novel jednotlivých zákonů.

Návrh zákona o daních z příjmů sjednotí terminologii, která se týká mezinárodních smluv. Doplní převod směrnice proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem. Předloha také upravuje omezení uznatelnosti výpůjčních výdajů u společníků osobních společností.

V zákoně o dani z přidané hodnoty se v důsledku povinného zavedení evropské směrnice má zlepšit současný systém DPH ve vnitrounijní úpravě dodání zboží zavedením dílčích opatření, například zavedením dodatečných podmínek pro osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu. Slaďují se i pravidla uplatňování DPH u přeshraničních dodání zboží v řetězci s jedinou přepravou. Předloha zavádí i nový okruh automaticky vyměňovaných daňových informací.

Změny se týkají zákona o dani z příjmu, zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o spotřebních daních nebo zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Zpřesňuje se i zákon o zvláštních řízeních soudních tak, aby jeho obecná ustanovení bylo možné použít i na řízení podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.

Při sčítání lidu bude možno přiznat církev

Poslanci se dále zabývali pravidly pro sčítání lidu v příštím roce. Do vládního návrhu vložili ustanovení, podle něhož by občané mohli nadále dobrovolně uvádět i to, zda se hlásí k nějaké náboženské víře. Pravidla sčítání nyní dostane k posouzení Senát.

Sčítání lidu, domů a bytů se koná jednou za deset let. K novinkám příštího cenzu k 27. březnu 2021 patří to, že lidé budou odpovídat na méně otázek, neboť část dat statistici získají z registrů.

Zatímco v roce 2011 lidé vypisovali tři listy s 47 údaji, tentokrát by měli podle vládního návrhu zadávat o dvě desítky údajů méně do dvou listů. Formuláře budou moci snadno vyplnit elektronicky. Tiskopisy v papírové formě doručí sčítací komisaři pouze lidem, kteří informace elektronicky neodešlou.

Prostřednictvím formulářů bude Český statistický úřad zjišťovat jména a příjmení lidí, druh a číslo dokladu jejich totožnosti, datum narození a pohlaví, místo pobytu, národnost, mateřský jazyk, dosažené vzdělání, počet dětí, povolání nebo dojíždění do zaměstnání. Data budou zpracovávána v anonymizované podobě. Statistici budou zjišťovat také způsob bydlení, velikost bytu, připojení na plyn a vodovod, způsob vytápění nebo složení domácnosti, tedy seznam osob v bytě a vztahy mezi nimi.

Předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček absenci dotazu na víru ve vládním návrhu zdůvodňoval tím, že při minulém sčítání na něj odpověděla jen zhruba polovina lidí. Pro mnohé z nich to byla otázka citlivá a řada lidí prý uváděla vymyšlená vyznání. Podle Martina Baxy (ODS) by nebylo logické přijít o data, která se zjišťovala při předchozích třech sčítáních.

Zdravotnická zařízení asi dostanou náhradu

Sněmovna také zrychleně schválila návrh zákona, který zdravotnickým zařízením nahradí výpadek příjmů, o něž přišla kvůli epidemii nového koronaviru. Šlo by o zhruba 30,5 miliardy korun. V návaznosti na zákon vydá ministerstvo zdravotnictví kompenzační vyhlášku, podle níž se budou peníze proplácet. Poslanci vložili do předlohy úlevu malým lékárnám na sociálních odvodech. Návrh zákona nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Přímé náhrady poskytovatelům péče se předpokládají 27 miliard korun. Zbytek by poskytovatelé měli získat zvýšením objemu hrazených služeb v druhé polovině letošního roku. Dalších pět miliard korun by mělo jít na péči o lidi s nemocí covid-19. Vyhláška zajistí podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) také peníze na odměny pro zdravotníky. Měla by být účinná od července.

Malým lékárnám s nejvýše 15 zaměstnanci stát odpustí podle schváleného pozměňovacího návrhu Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) sociální odvody za červen až srpen za stejných podmínek, které mají platit pro firmy do 50 zaměstnanců. Nárok na úlevu tedy budou mít lékárny, které nepropustily více než desetinu zaměstnanců a ve srovnání s březnem mzdy nesnížily o více než deset procent.

Filipovy výroky nejsou stanoviskem sněmovny

Sněmovna se po poledni rozhodla distancovat od nedávných výroků svého místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa o československých legionářích. Podle poslanců nejsou postojem sněmovny, shodli se na návrh STAN všechny frakce s výjimkou komunistů. Filip již dříve jakékoli pochybení odmítl.

Sněmovna také na podnět Romana Kubíčka (ANO) vyzvala Filipa, aby jako ústavní činitel důstojně reprezentoval Českou republiku a tradice její státnosti. ODS neúspěšně požadovala, aby sněmovna vyzvala Filipa k omluvě. Občanští demokraté uspěli naopak s výzvou, aby se Ruská federace v souladu se vzájemnou smlouvou lépe starala o hroby legionářů. Dolní komora rovněž deklarovala, že legionáři se zásadním způsobem zasloužili o vznik samostatného, svobodného a demokratického Československa, což podpořili i komunisté.

Filip v polovině května v rozhovoru pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda pochválil ruskou vládu za to, že nenutí místní úřady, aby svolily k budování pomníků československým legionářům, kteří padli v boji s bolševiky. Současně kritizoval odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z Prahy 6, označil je za „zločinné“. Pražské politiky nařkl z neofašismu.

Návrh proti zneužívání dávek prošel

Sněmovna dala v závěru jednání šanci návrhu opozičního hnutí SPD na zpřísnění poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi. Novela, která se týká příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, zamířila po dnešním úvodním kole k posouzení do sociálního, školského a správního výboru. Piráti neprosadili vrácení předlohy autorům k přepracování. Obávají se toho, že o dávky by mohli přijít i lidé, kteří je potřebují.

Navrhované změny by měly podle Lucie Šafránkové (SPD) omezit zneužívání dávek a posílit kontrolní možnosti úřadu práce. Dávky by podle autorů měli dostávat pouze lidé, kteří se dočasně ocitli bez vlastního přičinění v hmotné nouzi a snaží se z této situace aktivně dostat.

Už dřív zazněly výtky, že předloha je špatně napsaná. Sněmovna ji bude ve výborech pravděpodobně měnit. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) mluvila o celkovém pozměňovacím návrhu. Ministerstvo už připravilo celkovou revizi systému podpor.

Vláda ANO a ČSSD vyjádřila pochyby o souladu předlohy SPD s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami. Poukázala na závazky, podle nichž stát musí každému obyvateli zajistit minimum hmotného zabezpečení.

Úřadu práce by novela dala možnost vyřadit z okruhu příjemců dávek rodiče, kteří by nezajistili řádnou docházku dítěte do mateřské školy v posledním povinném roce. O podporu by přišli také lidé, kteří při nemoci nebo po úrazu, tedy v dočasné neschopnosti, porušili režim plnění povinností uchazečů o zaměstnání. Vyřazeni by byli i ti, kteří nepřetržitě stonají déle než dva roky.

Až na rok by úřad práce podle novely odebral nebo snížil dávku lidem, kteří by úředníkům neumožnili kontrolu jejich poměrů přímo v obydlí. Nyní je na posouzení úředníků, zda takoví lidé o příspěvek přijdou, nebo ne. Pěstouni v rámci rodiny by museli do žádosti o dávky v hmotné nouzi nově zařadit i příjmy z dávek pěstounské péče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
06:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
06:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánovčera v 20:17

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánovčera v 19:44

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánovčera v 19:29

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánovčera v 18:48
Načítání...