Opatření státu proti šíření koronaviru i následným krokům na úrovni regionu se věnovali v předvolební debatě krajští lídři v Kraji Vysočina. V diskusi zaznívalo, že lidé jsou rozděleni na dvě skupiny (popírače a vystrašené), k čemuž podle některých přispěla komunikační politika státu. Naopak při hodnocení krajské situace zaznívala většinou spíše kladná stanoviska.
O připravenosti Vysočiny na zhoršující se epidemiologickou situaci debatovali krajští lídři
Předvolební debata: Kraj Vysočina – 1. část (zdroj: ČT24)
Zúčastnění volební lídři devíti stran nejdříve hodnotili současný vývoj epidemiologické situace a přístup státu. Konkrétně páteční vývoj na epidemiologickém semaforu a zařazení některých okresů do horší úrovně.
To, že na epidemiologickém semaforu přibývá v republice okresů se zelenou barvou, příčítá Lukáš Vlček, kandidující za STAN + SNK + ED, chaotickým opatřením na straně státu a jeho nekoncepčnímu přístupu.
Vítězslav Schrek za ODS + Starostové pro občany hovořil o tom, že je nutné se připravit na druhou vlnu pandemie a postarat se o lidi, kteří jsou zranitelní. Dodal, že lidé se ve státě dělí na dvě poloviny. Jedni si nemyslí, že jsou bezprostředně ohroženi (popírači covidu), a druzí jsou naopak velmi vystrašeni a téměř nechodí ven. Podle něj je to výsledkem nezvládnuté komunikace ze strany státu.
Zaváděná opatření nepřinesou výsledek hned, ale šíření nemoci se do budoucna zpomalí, věří Martin Kukla za ANO. Dodal, že žádný okres na Vysočině nemá oranžovou barvu, ale přírůstky jsou alarmující, a je proto nutné dodržovat přijatá opatření.
Také Vít Kaňkovský za KDU-ČSL mluvil o komunikaci státu k občanům, která byla během prázdnin zanedbána a opatření byla příliš uvolněna. Za polarizaci národa podle něj nesou vinu politici. Kaňkovský upozorňuje, že vláda na jaře Česko označovala za premianta Evropy, operovala s chytrou karanténou a trasováním. Mezi těmito sliby vlády a výsledky ale podle lidovce nebyla korelace. Proto bude nyní těžší lidi přesvědčit o zodpovědnosti.
Rovněž Pavel Hodáč, kandidující za KSČM, hovořil o polarizaci přístupů, zda roušky nosit, či ne. Podle něho však i odpůrci roušek nyní už vidí, že roušky mají smysl. Proto věří, že za 14 dnů dojde ke snižování počtu nakažených. „Je to o disciplíně,“ doplnil.
Haně Hajnové (Piráti) chybí na celostátní úrovni jedna osoba, která by poskytovala dobře vyargumentované informace. Zmínila, že dva vládní přístupy – pandemický semafor a plošná opatření – jedou souběžně. Krajská politika je za této situace hráčem, který tahá za kratší konec.
Proti plošným opatřením se vyslovil Karel Fink (SPD). Podle něj by se měly chránit rizikové skupiny – obézní lidé či třeba občané s vysokým krevním tlakem. Pod ochranou si představuje například dostatečné vybavení respirátory, na čemž by se měl podílet stát i kraj. Konkrétně u roušek hovořil o čtyřech až pěti kusech na týden.
Chodíme ode zdi ke zdi, hodnotil uplynulý půlrok Zdeněk Dvořák za Koalici pro TOP Vysočinu (TOP 09 + KAN + Koruna Česká). To pak podle něj polarizuje společnost a vede k nevůli roušky nosit. Chtěli jsme chytrou karanténu, nemáme ji. Nechtěli jsme plošná opatření, máme je, dodal.
Stávající hejtman Jiří Běhounek (ČSSD) se domnívá, že se z tématu stalo politikum. Všechny politické strany by měly přijít k rozumu a podle toho jednat jak ve sněmovně, tak v krajích. Dodal, že kraj už má připravena pro případ potřeby další restriktivní opatření, která projedná příští týden. Týkala by se například omezení zavírací doby pro restaurace (ve 22 či 21 hodin) a další zařízení, mohla by se dotknout i výuky ve školách.
Tím už se diskuse v předvolební debatě více stočila ke konkrétním krokům na úrovni kraje.
Fink (SPD) se domnívá, že by se kraj měl připravit na druhou vlnou pandemie a reagovat hlavně na situaci v jejích ohniscích. Plošně zavírat například ve 21 hodin by ničemu nepomohlo. Podpořil by větší testování promořenosti populace, z něhož by vzešly modelové situace pro přesné určování dalšího vývoje.
Nejhorší je smrt z vyděšení, řekl Dvořák za Koalici pro TOP Vysočinu (TOP 09 + KAN + Koruna Česká), i když by situaci nechtěl úplně zlehčovat. Chybí mu konkrétní čísla, jak těžký průběh nemoci v kraji je. Podle něho se dělají rozhodnutí na základě dat, která jsou nepřesná a kumulativní. Nešel by nad rámec toho, co doporučuje stát. Řekl, že by se nehroutil z toho, když je teď nárůst onemocnění u mladých lidí, kde je riziko minimální.
Záznam předvolební debaty – Kraj Vysočina (zdroj: ČT24)
Vlček (STAN + SNK + ED) je osobně připraven v případě nutnosti opět předstoupit před občany a informovat je o tom, že se některé tradiční akce neuskuteční. „Je to o tom, jestli ty věci dokážete adekvátně vysvětlit, jestli dokážete argumentovat, podložit je čísly. Lidé to většinou velmi dobře pochopí.“
Hajnová (Piráti) si myslí, že kraj zvládl situaci dobře, zvláště vzhledem k protichůdným opatřením a chaotičnosti ve vládě. „Kraj dělá, co může, vláda je stále překvapená.“
Schrek (ODS + Starostové pro občany) se domnívá, že na krajské úrovni komunikace funguje, jen je někdy málo kreativní.
Kaňkovský (KDU-ČSL) zmínil, že zkušeností, které lidé v kraji nabyli za uplynulý půlrok, jim umožňují se „zase velmi rychle nastartovat“. Zmínil například spolupráci nemocnic či zařízení sociálních služeb. Byl by pro obnovení ústředního krizového štábu.
O dostatečné krajské zásobě roušek i respirátorů různých typů hovořil Kukla (ANO). Daří se také zvyšovat počet odběrových míst a jejich kapacita. Zmínil i covid linku či školení zdravotních sester pro samoodběry. „Kraj o prázdninách nespal“.
Hodáč (KSČM) pro zvládání pandemie navrhuje omezení zavírací doby v restauracích a dalších místech, omezení výuky ve všech školských zařízeních a větší využití termokamer ve školách.
Ekonomické dopady pandemie na kraj odhadl Běhounek (ČSSD) na 350 milionů korun, oproti původně uváděných 500 až 700 milionů. Dodal, že kraj má fond strategických rezerv, kde je přes miliardu korun. To mu umožňuje podporovat podnikatele. Odbory krajského úřadu mají nyní najít zbytné výdaje pro přípravu rozpočtu na další rok.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.