Vysočina je krásný a klidný kraj, myslí si snad všichni kandidáti na tamního hejtmana, kteří diskutovali v předvolební debatě na ČT24, regionální problémy by už ale každý z nich řešil jinak. Někteří by rozvoj podpořili výstavbou silnic, obchodů či zdravotnických zařízení, jiní by preferovali lepší připojení k internetu nebo dostupné parcely. Co ale téměř všechny spojuje, je negativní stanovisko k možnosti umístit v kraji hlubinné úložiště radioaktivních odpadů.
Je Vysočina pro mladé? Kandidáti na hejtmana volají po zubařích, internetu a parcelách
2. část předvolební debaty lídrů z Kraje Vysočina (zdroj: ČT24)
Kraj Vysočina patří k oblastem, které jsou v Česku nejvíce postižené kůrovcovou kalamitou. Také proto kraji chybí peníze, třeba na opravy silnic II. a III. tříd. Právě po silnicích denně projíždí tisíce lidí za prací z vesnic do větších měst, kraj se totiž rovněž potýká s masivním odlivem mladých lidí z venkova. Ve městech proto hojně chybí občanská vybavenost – nejsou tam lékaři, obchody ani zábava.
Starosta městyse Dolní Cerekev Zdeněk Dvořák z Koalice pro TOP Vysočinu (TOP 09+KAN+Koruna Česká) by potenciální obyvatele Vysočiny nalákal na živobytí v kraji na jeho zdravou a zelenou náturu. Poukázal na dobré spojení na velká centra a bezpečnost regionu a také uznal, že se kraj rychle vylidňuje; zlepšil by proto reklamu kraje a rád by lidem přiblížil příklady dobré praxe, které fungují. „Je potřeba, aby ty rodiny, které tady máme, byly spokojené, měly veškerou občanskou vybavenost a nemusely utíkat do velkých měst,“ řekl.
Starosta města Pacova a zastupitel Kraje Vysočina Lukáš Vlček (Starostové pro Vysočinu) připustil, že Vysočina bohužel pro mladou generaci atraktivní není. S Dvořákem nesouhlasil ohledně dopravního napojení na ostatní kraje, to považuje za špatné. Problematická je dle něj také dálnice D1, zdůrazňuje i potřebu dostupného bydlení a služeb. „Musíme nabídnout dostatek zasíťovaných pozemků pro stavbu rodinných domů, nebát se spolupráce s developery. Náš kraj je kraj malých obcí. Řada lidí odsud odchází, protože nám chybí lékaři. Kvůli odchodu malých lidí se propadá úroveň služeb,“ vysvětlil.
Kandidát za KSČM Pavel Hodáč uvedl, že lidi vyhání z kraje poměrně vysoká cena pozemků ve městech. „Ceny rodiny nejdřív vyženou z města na vesnici, pak je to vyžene z kraje pryč. Určitě síťovat pozemky, vykupovat pozemky, spolupracovat s developery, ale i se stavebními družstvy a s místními firmami, které se tím zabývají. Aby dostupné bydlení bylo dostupné i pro mladou generaci,“ řekl.
Chybí zubaři i internetové připojení
Poslanec a zároveň zastupitel Kraje Vysočina Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) vyzdvihl problém nedostupnosti služeb na menších sídlech, ať už jde o zubaře nebo obyčejné hospody. Také zmínil kvalitní připojení na internet s tím, že lidé na malých sídlech nemají ani ten, třebaže ho potřebují. I dopravní napojení vnímá jako problém. A upozorňuje, že vysokoškolsky vzdělaní lidé nenajdou uplatnění na vesnici.
Náměstek hejtmana kraje Vysočina pro oblast financí a majetku Martin Kukla (ANO) navázal na Kaňkovského s tím, že je dle něj v kraji nedostatečná zdravotní péče, především ta zubařská. „Kraj Vysočina má 704 obcí a chybí nám zde také nějaká vysoká škola. Máme jednu vysokou školu polytechnickou, ale samozřejmě absolventi mnohdy uplatnění nenajdou,“ upozornil.
Vítězslav Schrek, který kandiduje za ODS a Starosty pro občany, uvedl, že jeho strana má jednoduchý recept, jak lidi k bydlení do obcí nalákat. Dle jeho názoru totiž lékaři a hospody chybí především starousedlíkům, doba se však posunula. „Mladí lidé hledají bydlení na venkově, potřebují k tomu ale jiné věci. Dnes mají lidé dvě auta, ale potřebují internet, aby tam byl dostupný signál, cyklostezka, zájmová činnost. Věřím tomu, že když obec dokáže nabídnout levné pozemky, tak lidé dnes mají zájem bydlet na vesnici,“ řekl.
Hodáč (KSČM) uvedl, že je potřeba se podívat spíše na příčinu problému. Obce dle něj mají problémy, protože se do nich třicet let neinvestovalo. „Mají kanalizaci z roku 1962, silnice z roku 1974. Je to chyba systému, samotné obce si určitě nepomohou k několikamilionové akci, jako je kanalizace,“ řekl s tím, že všechny obce na dotace nedosáhnou.
Kandidátka za Piráty Hana Hajnová v návaznosti podotkla, že v ohledu dotací by měl kraj poskytovat poradenství nebo metodickou pomoc. Dle ní řada starostů nestíhá a má mnoho starostí. „Krajský úřad administruje celý fond Vysočiny, ve kterém je více než 350 milionů korun, takže nějaká zkušenost tam je. Máme také řadu obcí, které jsou velice úspěšné v žádání a mohou to know-how sdílet. Jde jen o to jim poskytnout správný prostor,“ navrhla.
Karel Fink (SPD) kriticky podotkl, že řada jeho předřečníků s danou problematikou již něco udělat mohla, a nedělala. On sám by podpořil atraktivitu Kraje Vysočina například výstavbou multifunkční arény a dále podporou tradičních značek, které se ke kraji váží, jako třeba Dukla Jihlava nebo Vývoj Třešť.
Kaňkovského (KDU-ČSL) Finkova kritická slova zamrzela. „Mrzí mě to kvůli spoustě pečlivých a důsledných starostů, které na Vysočině máme. Myslím si, že opravdu dělají velmi poctivou práci, ale musíme se podívat také na to, jaké mají možnosti. Je potřeba se také bavit o daňových výnosech, jaké mají obce a jaké má kraj, to navazuje na spoustu věcí,“ řekl.
Dvořák (Koalice pro TOP Vysočinu) podotkl, že ze sedmi set obcí Vysočiny je 570 neuvolněných starostů. „Ti tam sedí po práci a nemají vůbec šanci na evropské peníze dosáhnout. Potřebují daleko větší podporu. Do Dolní Cerekve se nám se podařilo loni dostat lékaře bez jakékoliv pomoci či podpory zdravotních pojišťoven. To je příklad dobré praxe, který potřebujeme sdílet, musíme se naučit komunikovat mezi sebou, mezi těmi sedmi sty starosty,“ uvedl. Souhlasil také s Hajnovou s tím, že by to měl být právě kraj, kdo by měl podporovat lepší komunikaci.
Kukla (ANO) vidí příklady dobré praxe jenom jako prázdné fráze. Vyzval starosty Vysočiny, ať se na Dvořáka obrátí s prosbou o radu, jak lékaře sehnat. „Není to jednoduché, my v nemocnicích máme motivační stipendia, nástupní motivace i pro studenty, lékaři zkrátka v České republice nejsou a my si je akorát přetahujeme,“ řekl.
Také obchody s potravinami není do mnoha obcí snadné dostat. V oblasti sice funguje krajský program na udržení prodejen v menších obcích, na půlku žádostí se však loni nedostalo. Současný hejtman Jiří Běhounek (ČSSD) uvedl, že u obcí, které si o pomoc požádaly, program funguje. „Pokud bude zájem ze strany obcí o udržení prodejen, tak jsme připraveni se o tom bavit. Bohužel je to velice složité a záleží vždy na obci,“ řekl. Zároveň si postěžoval, že většina mladých stejně jezdí nakupovat do hypermarketů.
Úložiště radioaktivních odpadů vzbudilo emoce
Kandidáti se také přeli ohledně hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Proti možnosti umístit uložiště v kraji se totiž zastupitelé Kraje Vysočina na svém posledním jednání před krajskými volbami nepostavili.
Hejtman Běhounek (ČSSD) uvedl, že se vedení kraje nevyjádřilo ani tak, ani onak. „Naše stanovisko rady bylo vyjádřeno dvěma odpověďmi. Nezpochybnili jsme to, že stát s obcemi nejedná. Má skluz, není přijat zákon, ovšem zkonstatovali jsme, že to je vysoce odborná záležitost, ke které se nebudeme vyjadřovat, a žádným způsobem to nechceme řešit. Když stát řekne, že to tam nebude, tak to tam nebude,“ řekl.
Hajnová (Piráti) uvedla, že její strana dlouhodobě bojuje proti úložišti. „Ano, máme tady atomový zákon někde z roku 1995, ale podívejme se, jakou cestu za tu dobu ušly jiné technologie, a náš stát slepě věří pouze jediné koncepci nakládání s radioaktivními odpady. Do žádných jiných neinvestuje. Nevím, co vám to zaplatí, když dostanete zátěž na sto tisíc let. Bavíme se o lokalitách, kde jsou zásobárny pitné vody, nejenom pro Vysočinu, ale i pro Jihomoravský, Středočeský kraj, pro Prahu,“ řekla.
Finka (SPD) reakce hejtmana nemile překvapila. „Kraj by měl hlubinné úložiště odmítnout, takže se přikláníme na stranu KDU-ČSL. Žijeme celá rodina na Vysočině a nic takového za SPD nechceme. Kraj by se měl postavit za občany,“ řekl.
Schrek (ODS + Starostové pro občany) uvedl, že rozhodnutí současného zastupitelstva není žádná tragédie. „Správa úložistě nezmizí do příštího zastupitelstva a za dva měsíce může rozhodovat nové zastupitelstvo. Kraj by se měl vyjádřit k takové věci, měl by stát za svými občany a obcemi, měl by v tom rozhodně sehrát nějakou roli,“ uvedl. Dále upozornil, že je nutné si uvědomit, proč uložiště kraj nechce. Pokud by mohl být ohrožen systém pitné vody, tak to dle něj zkrátka není rozumné.
Vlček (ODS + Starostové pro občany) je rovněž toho názoru, že rozhodnutí ohledně uložiště musí přijít na úrovni krajského zastupitelstva. V současné době ale rozsah informací chybí. „Není tedy nyní možné rozhodnout ano, či ne. Je-li konečné rozhodnutí na státu, tak kraj musí hrát roli toho, kdo musí vyžadovat, aby bylo korektně jednáno s patřičnými obcemi, aby se v případě, že se najdou lokality, které to odmítají, jednalo s jinými lokalitami,“ řekl.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.