Snadnější rozjezd e-neschopenek? Ministr chce ochránit lékaře před sankcemi

Nahrávám video

Lékaři by mohli být první měsíce po spuštění e-neschopenek hájeni před sankcemi. S návrhem přišel ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Podle něj by to mělo pomoct ke snadnějšímu rozjezdu novinky. Lékaři také žádají, aby jim stát vystavení elektronického dokladu proplácel, to ale vláda odmítá. Část praktických lékařů ve Zlínském kraji už oznámila, že na protest proti nákladům na pořízení systémů elektronické neschopenky vystavovat nebude.

Digitální neschopenka má výrazně zjednodušit výměnu informací mezi lékařem, zaměstnavatelem a Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zaměstnanci dále zůstane povinnost své nadřízené informovat o pracovní neschopnosti, nebude ale muset zařizovat doklady.

Praktičtí lékaři ale upozorňují na nedostatky chystaného systému. E-neschopenky nejsou podle nich plně elektronické, část totiž bude třeba stále vypisovat ručně. „Jsou tady rubriky, ve kterých se bude dopisovat propiskou, což je velmi smutné,“ říká praktický lékař Cyril Mucha.

Ministerstvo to zdůvodňuje požadavky pacientů. „Pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce bude v tištěné podobě, a to z důvodu, aby měl nemocný kdykoli k dispozici všechny údaje o své pracovní neschopnosti, především kdy se má dostavit na další kontrolu,“ hájí podobu neschopenky ministerstvo práce a sociálních věcí.

Podle lékařů by však pro informaci stačil menší lístek bez dalšího dopisování údajů. Volají také po tom, aby e-neschopenka byla hrazeným výkonem. Podle nich jde o časově náročnou administrativní činnost, kterou stát po lékaři požaduje. „U mnoha neschopenek se musí hlídat tak zvaná podpůrčí doba, musí se vést evidence neschopenek, na neschopenky chodí kontroly,“ říká Cyril Mucha.

Neschopenka hrazena nebude, Vojtěch ale navrhuje toleranční období

O situaci jednal premiér Andrej Babiš spolu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (oba ANO) a ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD). Dospěli k závěru, že nová neschopenka hrazena nebude. „V tuto chvíli úhradu neplánujeme z toho důvodu, že e-neschopenka by měla být pro lékaře jednodušší,“ vysvětluje ministr zdravotnictví.

Někteří poslanci to však kritizují a souhlasí s argumenty lékařů. „Je to čas, který lékař stráví mimo zdravotní péči,“ upozorňuje místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).

Další sice souhlasí s rozhodnutím e-neschopenky nehradit, zároveň ale říkají, že by stát měl kompenzovat náklady na nové systémy. „Pokud se bavíme o nějakých milionových nákladech, tak by to stát se zavedením e-neschopenky měl nějak kompenzovat,“ říká členka sněmovního zdravotnického výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

Ministr zdravotnictví chce lékařům ulevit jiným způsobem. Plánuje zavést období, kdy by jim nehrozily pokuty až 10 tisíc korun. „Asi je dobře mít určité toleranční období, kdy třeba právě lékaři, kteří s tím budou mít nějaké komplikace, nebudou čelit sankcím,“ uvedl Vojtěch.

K návrhu se ještě vyjádří ministerstvo práce. „Paní ministryně o této záležitosti rozhodne přibližně v půlce měsíce prosince. Pokud by k tomu mělo nakonec dojít, tak by to bylo skutečně jen několik málo měsíců,“ uvedl náměstek ministryně práce Robin Povšík (ČSSD). Digitální neschopenku budou muset lékaři vystavovat od začátku ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa Československo před revolucí i po ní vzpomínali i zahraniční novináři

Na zásahy bezpečnostních složek proti demonstrantům i na první dojmy z porevoluční Prahy zavzpomínali ve speciálním díle Událostí, komentářů z Národní třídy americký novinář Jolyon Naegele, někdejší zpravodaj Hlasu Ameriky pro střední a východní Evropu, a britský novinář Rob Cameron, který 22 let působil jako pražský zpravodaj BBC. „Na Národní třídě mám pocit svobody, když to porovnám s tím, jaké to bylo v 80. letech,“ uvedl Naegele, který na místě zažil zásahy proti demonstrantům už v roce 1988. Cameron zase připomněl svou první návštěvu Československa v roce 1992. „Bylo to pro mě exotické. Z mého pohledu nudného šedivého Londýna jsem přijel do velmi barevné a zajímavé Prahy,“ popsal. Ve speciálu Událostí, komentářů z Národní třídy k 17. listopadu hovořil s Terezou Řezníčkovou také divadelník a disident Břetislav Rychlík a novinářka Saša Uhlová.
před 45 mminutami

Nehodu vlaků v Praze policie řeší jako obecné ohrožení, hrozí za něj až osm let

Úterní nehodu vlaků u pražského hlavního nádraží, při které se zranilo 46 lidí, prověřuje policie pro podezření ze spáchání trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti. V případě prokázání viny za něj může hrozit až osm let vězení. Policisté o tom informovali na sociální síti X.
před 45 mminutami

Česko by mohlo vypsat zakázku na protivzdušnou obranu příští rok, uvedl Zůna

Česká republika by mohla příští rok vypsat veřejnou zakázku na pořízení nových systémů protivzdušné obrany, které by měly být schopné zasahovat taktické balistické střely, řekl českým novinářům ve středu při návštěvě Izraele ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
08:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

O čem plánujeme informovat ve středu 18. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 10 hhodinami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 13 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.