Vláda v úterý schválila reformní změny důchodů. Počítají s navyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižováním výpočtu nových důchodů, minimální penzí ve výši dvaceti procent průměrné mzdy či dřívějším odchodem do penze za práci v rizikovém prostředí. Normu dostane k projednání sněmovna. Web ČT24 přináší přehled toho, co by změny znamenaly pro konkrétní skupiny obyvatel.
PŘEHLEDNĚ: Co pro vás znamená navrhovaná reforma penzí
Lidí, kteří nyní pobírají starobní důchod, se změny v rámci reformy netýkají. Jejich důchody budou podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) řádně valorizovány. „Budou navyšovány o inflaci a jednu třetinu růstu reálných mezd,“ uvedl Jurečka.
Po roce 2024 budou růst penze pomaleji než poslední čtyři roky. V případě vysoké inflace nebudou probíhat mimořádné valorizace, ale bude dočasně do další valorizace vyplácen mimořádný příspěvek. Do valorizace se inflace započítává nadále v plné výši, ale již jen podle jediného cenového indexu životních nákladů domácností seniorů.
Výchova dětí
Za dobu mateřské, rodičovské či péče o blízké bez výdělku či s nízkým výdělkem by se při výpočtu penze zohlednil fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy, postupně by u nových penzí nahradil nynější výchovné 500 korun za dítě. U třetího a dalších potomků by zůstalo výchovné 500 korun, fiktivní příjem by se počítal u prvních dvou dětí. Při přechodu na fiktivní příjem má výchovné u prvních dvou dětí u nových penzí postupně klesat, v roce 2027 má činit 300 korun, v roce 2028 pak 200 korun a v roce 2029 sto korun.
Výchovné má do budoucna zůstat orientováno pouze na osoby, které vychovaly více než dvě děti, v účinnost má novela vejít v roce 2027. Nároků na výchovné, které vznikly na základě dosavadní právní úpravy, se změna nijak nedotkne. Výchovné se nebude valorizovat od roku 2025. Na výchovné ve výši 500 korun za dítě má od 1. ledna 2023 nárok ten z rodičů, který o dítě pečoval v největším rozsahu.
Pracující senioři
Pracujícím důchodcům by se v rámci chystané penzijní reformy měly snížit sociální odvody. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od toho slibuje, že tak zvýší motivaci seniorů k práci i v důchodovém věku. Podmínky pro pracující seniory by se měly změnit od příštího roku, dotkne se to zaměstnanců i živnostníků. Už jim trvale neporoste penze, ale sníží se jim sazby pojistného o šest a půl procenta. Například ti, kteří vydělají dvacet tisíc korun hrubého, by měli čistý příjem vyšší o 1300 korun. U mzdy čtyřiceti tisíc korun činí navýšení příjmů 2600 korun měsíčně, tedy 31,2 tisíc korun za rok.
Sleva má nahradit nízké trvalé měsíční navýšení důchodu v průměru o osmdesát korun, které je spojeno s každoroční žádostí a čekáním na rozhodnutí. Informace o přiznání důchodu se jednou sdělí zaměstnavateli a ten už zajistí slevu na pojistném po celou dobu trvání pracovního poměru přímo ve výplatě mzdy. Tento benefit bude náležet každému pracujícímu příjemci starobního důchodu a nebude podmíněn odpracováním 360 dnů, jako je tomu dosud u nároku na zvýšení důchodu.
Postupně by v průběhu let 2026–2035 došlo ke zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů. Úprava parametrů má spočívat v postupném snižování zápočtu příjmů do první redukční hranice (44 procent průměrné mzdy) do výpočtového základu. Zápočet sto procent těchto příjmů se sníží na devadesát. Dále úprava spočívá v postupném snižování procenta zápočtu výpočtového základu. Současný zápočet 1,5 procenta za každý rok pojištění se sníží na 1,45. Bude se jednat o zpomalení růstu nových důchodů o cca 150 až 200 korun ročně.
- Současní penzisté – seniorů, kteří nyní pobírají starobní důchod, se změny v rámci reformy netýkají. Jejich důchody budou řádně valorizovány – navyšovány o inflaci a jednu třetinu růstu reálných mezd. Od příštího roku by se ale měly změnit podmínky pro pracující seniory, dotkne se to zaměstnanců i živnostníků. Už jim trvale neporoste penze, ale sníží se jim sazby pojistného o šest a půl procenta.
- Lidé, kteří půjdou za pár let důchodu – lidí narozených v letech 1965–1972 včetně se reformy týkají. Od roku 2025 se bude pro stanovení důchodového věku vycházet z údajů Českého statistického úřadu o střední délce života v padesáti letech, přičemž důchodový věk se stanoví vždy pro osoby, které v daném roce dosáhnou padesáti let. Maximálně by se ale věk odchodu do důchodu ročně zvedl o dva měsíce. Podle kalkulačky MPSV by tak ročníky 1965 šly do důchodu v 65 letech, ročníky narozené v roce 1966 pak v 65 letech a dvou měsících. Mezi lety 2026 až 2035 by se měl také snižovat výpočet nových penzí. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Z dosud plně zohledňované částky do první příjmové hranice by se po deseti letech bralo v potaz devadesát procent a za odpracovaný rok by se místo nynějšího 1,5 procenta počítalo 1,45 procenta. Až o pět let dřív podle počtu odpracovaných směn by mohli do důchodu chodit lidé s rizikovou prací.
- Mladší ročníky – lidé narození v roce 1973 a dále – podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zatím nejsou k dispozici data pro výpočty, jde tak jen o odhady odchodu věku do důchodu. Další úpravy důchodového věku nad 65 let by mohly probíhat pomaleji, než je aktuální posouvání věkové hranice. Může se stát, že nárůst věku odchodu do důchodu nebude v některých obdobích žádný. Doba strávená v důchodu musí zůstat pro budoucí generace stejná, tedy přibližně 21,5 roku.
Důchodový věk po roce 2030
Důchodový věk by se měl podle novely dál zvyšovat podle aktuální doby dožití. První změna přichází pro ročníky narozené po roce 1965 včetně, kde se má postupně stanovovat hranice věku odchodu do důchodu na základě doby dožití populace. „Z dat Českého statistického úřadu to vidíme na ročníky narození od roku 1965 do 1972,“ vysvětlil Jurečka a zmínil, že cokoliv nad ročník 1972 jsou jen odhady a nejsou to skutečná reálná data.
Maximálně by se ale věk odchodu do důchodu ročně zvedl o dva měsíce. Pro stanovení důchodového věku se bude vycházet z údajů Českého statistického úřadu o střední délce života v padesáti letech, přičemž důchodový věk se stanoví vždy pro osoby, které v daném roce dosáhnou padesáti let (například statistické údaje za rok 2024 budou použity pro stanovení věku osob narozených v roce 1974).
Zpravodaj Martin Šnajdr o změnách v důchodovém systému (zdroj: ČT24)
Další úpravy důchodového věku nad 65 let by měly probíhat pomaleji, než je aktuální posouvání věkové hranice. Může se stát, že nárůst věku odchodu do důchodu nebude v některých obdobích žádný. Doba strávená v důchodu musí zůstat pro budoucí generace stejná, tedy přibližně 21,5 roku.
Každý, kdo získal pojištěnou dobu 35 let a dosáhl důchodového věku, by měl mít nárok na minimální výši důchodu. Minimální starobní důchod by měl odpovídat výši dvaceti procent průměrné mzdy. Na deset procent průměrné mzdy se má ze 770 korun zvednout zásluhový díl penze a deset procent má dál činit solidární základní výměra důchodu. Podle nových pravidel by letos minimální starobní důchod dosahoval 8800 místo 5170 korun.
Opatření cílí na podporu důchodců s nejnižšími penzemi, kteří většinu života pracovali nebo pečovali o někoho jiného, ale měli velmi nízké příjmy.
Náročné profese
Lidé v náročných profesích by podle počtu odpracovaných směn v rizikovém prostředí mohli jít do důchodu dříve až o pět let. Týká se to všech pracovníků z takzvané čtvrté kategorie a části ze třetí kategorie, kteří pracují s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple. Jde o zhruba asi 120 tisíc lidí. Zaměstnavatel bude na pracovníka platit vyšší odvody o pět procentních bodů.
„Pokud takový člověk odpracuje 2200 směn, bude moci odejít do důchodu o 15 měsíců dříve. Když to zjednoduším, tak je to zhruba doba deseti let. Následně, pokud bude mít odpracováno 4400 směn, tak to bude 30 měsíců, tedy o 2,5 roku dříve a poté za každých 74 odpracovaných směn, to bude o jeden měsíc. Maximálně však doba šedesáti měsíců možný dřívější odchod,“ vysvětlil již dříve Jurečka.
Poloviční krácení u lidí, kteří odpracovali 45 let
Zaměstnanci, především ti těžce manuálně pracující, kteří ve své práci odpracovali 45 let, budou mít možnost odejít do předčasného důchodu za výhodnějších podmínek. Při předčasném odchodu do důchodu se trvale snižuje výše důchodu. Nyní se za každých devadesát dnů předčasnosti důchod sníží přibližně o 300 korun. Při odchodu o dva roky dříve jde přibližně o 1420 korun. Nově bude po odpracování 45 let při odchodu do předčasného důchodu toto krácení pouze poloviční (tedy přibližně o 710 korun).
Toto opatření má pomoci zejména lidem, kteří vstoupili na pracovní trh v brzkém věku, například v 80. letech bylo velmi časté zahájení výdělečné činnosti v osmnácti letech.
Předčasný důchod
Návrh také snižuje maximální dobu z nynějších pěti let na tři roky, tedy do předčasného důchodu může odejít pouze ten, kdo dosáhne věku o tři roky nižšího, než je standardní věk odchodu do důchodu. Novou podmínkou pro odchod do předčasného důchodu bude mimo jiné také získání čtyřicet let pojištění, která má začít platit 1. října 2024. V období od přiznání předčasného důchodu do doby standardního důchodového věku bude zároveň omezena valorizace procentní výměry důchodu, základní výměra valorizována bude.
Sdílení odvodů
Vláda rovněž navrhuje, aby bylo za dobu manželství možné dobrovolně sdílet odvody z příjmů a náhradní doby pro výpočet penze, výsledný důchod by se pak rozdělil. Toto nařízení by platilo i pro partnery ve stejnopohlavním svazku. Se sdílením musí souhlasit oba manželé či partneři, vypovědět ho pak může ale jen jeden z nich.