Úvodní sněmovní debatu o sporném růstu poplatku za televizi a rozhlas poslanci v první jednací den nedokončili. Čtvrteční diskuse trvala zatím patnáct hodin a provázela ji zejména opoziční kritika vládní předlohy. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš označil poplatky mimo jiné za plošnou nepřímou daň, koalice podle něho chce dvojici veřejnoprávních médií korumpovat. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura navrhované zvýšení poplatků a rozšíření okruhu poplatníků považuje za skandální a nemravné. Vládní návrh na zvýšení poplatku s rozšířením okruhu poplatníků je podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) únosný a vyvážený, není podle něho revoluční. Projednávání vládní novely bude pokračovat v pátek po ukončení jiné, řádné schůze.
Sněmovna přerušila debatu o růstu televizního a rozhlasového poplatku
Vystoupit by měli ještě tři poslanci, počet přihlášek do standardní debaty klesl od čtvrtečního rána o dvě desítky. První čtení předlohy by mělo v pátek skončit. Opozice pravděpodobně neprosadí její zamítnutí ani vrácení vládě k přepracování, jak navrhl za opoziční hnutí ANO jeho poslanec Ondřej Babka, k němuž se za SPD připojil místopředseda klubu Radek Rozvoral. S ohledem na většinu vládního tábora novela zamíří k projednání do mediálního výboru. Mimořádná schůze svolaná z podnětu koalice začala ve čtvrtek v 09:00.
Podle Okamury vláda nutí platit lidi za něco, co vůbec nekonzumují. „Je to, jako by třeba jednomu vybranému pivovaru musel platit poplatek každý, kdo má ústa umožňující pít pivo,“ prohlásil lídr SPD. Tázal se, zda kabinet zavede dálniční poplatek pro každého, kdo má vozidlo schopné jízdy po dálnici, nebo poplatek Národní knihovně pro všechny, kteří umějí číst.
Okamura také uvedl, že kabinet představil návrh v době, kdy podle něj řada evropských zemí od poplatků spíše ustupuje. Jako příklad uvedl Slovensko nebo již dříve Itálii. SPD by poplatky úplně zrušila a převedla by veřejnoprávní televizi a rozhlas na státní příspěvkovou organizaci pod kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu. Šéf SPD navrhl usnesení, kterým by sněmovna vyzvala kontrolní úřad k prověrce hospodaření České televize a Českého rozhlasu s vybranými poplatky i s vyhodnocením účelnosti výdajů.
Babiš označil poplatky za plošnou nepřímou daň
Babiš označil ve sněmovně poplatky mimo jiné za plošnou nepřímou daň, koalice podle něho chce dvojici veřejnoprávních médií korumpovat. „My určitě chceme zabránit této korupci,“ prohlásil o vládní novele Babiš v části vystoupení, v níž rozebíral jednotlivé pořady veřejnoprávní televize a rozhlasu, vinil jejich moderátory ze zaujatosti vůči představitelům ANO a z manipulace debat.
Lepší a spravedlivější by bylo podle Babiše financování veřejnoprávní televize a rozhlasu ze státního rozpočtu. „Mají šetřit a začít sami u sebe, ne požadovat další peníze,“ prohlásil. Oběma institucím podle něj také chybí dostatečná kontrola. Obvinil je z toho, že neplní svou funkci veřejnoprávních médií, protože podle něho hájí vládu. Kabinet si chce navrhovanými změnami v poplatcích podle Babiše zajistit loajalitu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Poplatky přežívají podle něho jako relikt jen v deseti evropských zemích.
ČT i ČRo podle něj mají dostatek peněz na to, aby plnily svůj úkol. Označil je za „otesánky mediální scény“. Veřejnoprávní televize a rozhlas by podle předsedy ANO neměly soutěžit s komerčními médii o podíl na trhu, což podle něho dělají. ČT by navíc mohla podle lídra ANO nechat bezplatné zpravodajství a vše ostatní zpoplatnit, ČRo by mohl zpoplatnit podcasty a svůj web. Poukázal také na to, že Česká tisková kancelář je rovněž veřejnoprávním médiem, které ale „daňové poplatníky nestojí ani korunu“.
Proti Babišovu vystoupení se ohradil zpravodaj předlohy a předseda klubu TOP 09 Jan Jakob, který zejména odmítl výroky o korumpování. Pokud by to podle něj vláda chtěla udělat, nezavádí valorizaci poplatků, či by naopak zavedla státní financování médií veřejné služby. „Závislost na politicích je pak jednoznačná,“ podotkl.
Návrh je podle Baxy únosný
Na obě instituce ze zákona dohlížejí Rada ČT a Rada ČRo, jejich členy pravidelně volí sněmovna a nyní i Senát. Představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomocí patří například schvalování rozpočtů. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) ve čtvrtek zopakoval, že vláda připraví takovou změnu, která umožní prověrku hospodaření ČT a ČRo Nejvyšším kontrolním úřadem. „Návrh určitě předložíme,“ ujistil poslance.
Vládní návrh na zvýšení televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků je podle Baxy únosný a vyvážený, není podle něho revoluční. „Rozhlasový a televizní poplatek významně vzdaluje média veřejné služby od politického zásahu,“ zdůraznil ministr. Vláda podle něho má činit kroky, které posílí jejich nezávislost a odolnost a zajistí jim stabilní financování.
Baxa s ohledem na opoziční výtky uvedl, že nepopírá, že se před dvěma lety opakovaně veřejně stavěl proti růstu poplatků. Názor změnil, když se podrobně seznámil s hospodařením obou médií veřejné služby. „Bez nějakého hlubšího zásahu by nebylo možné udržet úroveň, kvalitu a rozsah činnosti,“ dodal. Berenika Peštová (ANO) označila za totální nesmysl, aby poplatky za stejný přístroj měli platit jak zaměstnavatelé, tak jejich zaměstnanci.
Předkladatel novely ministr kultury Baxa nutnost navýšení poplatků zdůvodnil tím, že rozhlasové poplatky se nezvyšovaly od roku 2005 a televizní od roku 2008 na rozdíl od nákladů a inflace. Poplatek České televizi zvyšuje novela o patnáct korun na 150 korun měsíčně a Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Do budoucna by se měla zvyšovat podle míry inflace.