Koalice strana 2 z 5

Vítěz českých sněmovních voleb Andrej Babiš vytvořil se dvěma stranami z pravého okraje politického spektra koalici, která bude kritická k Evropské unii a další pomoci Ukrajině. Napsala to německá média poté, co ANO, SPD a Motoristé v pondělí podepsali koaliční smlouvu. „Špinavou práci“ podle nich nechal pravděpodobný příští premiér Babiš na prezidentu Petru Pavlovi.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali programové prohlášení možné vládní koalice, o které jednají ANO, SPD a Motoristé. Diskuse se zaměřila také na předávání státních vyznamenání prezidentem Petrem Pavlem či na postoj britského krále Karla III. k LGBTQ+ vojákům v tamní armádě. Pozvání přijali publicista a komik Luděk Staněk, novinář a moderátor Čestmír Strakatý, komentátor Mladé fronty DNES Petr Kolář, herec, politik a diplomat Martin Stropnický a advokát Petr Sokol. Pořadem provázela Jana Fabianová.

O klíčových zákonech, které se budou týkat rozpočtu, daní, zahraniční politiky, chce budoucí koalice vždy hlasovat jednotně. Strany také respektují právo premiéra navrhovat prezidentovi jmenování i odvolávání ministrů s tím, že předseda vlády je vždy projedná s danou stranou. I to stojí v textu koaliční smlouvy mezi ANO, SPD a Motoristy – už v pondělí ji stvrdí šéfové stran Andrej Babiš (ANO), Tomio Okamura (SPD) i Petr Macinka (Motoristé) a předsedové klubů. ČT má dokument k dispozici, text koaliční smlouvy si můžete stáhnout v odkazu níže.

Nastupující vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů chce ve sněmovně definitivně schválit návrh státního rozpočtu na příští rok 17. prosince a vyhnout se tak rozpočtovému provizoriu, řekl ČT pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO). O rozpočtu chce v novém sněmovním výboru jednat už 19. listopadu. Současná vláda by však musela návrh sněmovně poslat do dvou týdnů, což zatím není definitivní, přestože většina ministrů je pro.

Programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů obsahuje mnoho nákladných opatření a jen velmi málo zdrojů k jejich pokrytí, tvrdí někteří analytici. Vznikne tak podle nich tlak na větší deficit státního rozpočtu krátkodobě o vyšší desítky, dlouhodobě o stovky miliard korun ročně. Program vlády je podle dalších hlasů bez překvapení, odráží hlavně priority hnutí ANO.

Nová verze elektronické evidence tržeb (EET) má zohlednit malé živnostníky a příležitostné výdělky. Zavést ji plánuje možná vláda ANO, SPD a Motoristů, platit by měla od ledna 2027. V rozhovoru pro Mladou frontu DNES (MfD) to uvedla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, která má ve vznikajícím kabinetu řídit ministerstvo financí. Zmínila také otázku vrácení takzvaného školkovného či výraznější valorizaci důchodů.

ANO, SPD a Motoristé se definitivně shodli na programu vznikající vládní koalice, oznámil po jednání zástupců všech tří stran Karel Havlíček (ANO) s tím, že nemají žádné rozpory. Program představí v pondělí 3. listopadu, kdy také podepíší koaliční smlouvu. Dále oznámili, že jejich kandidátem na předsedu Poslanecké sněmovny bude šéf SPD Tomio Okamura. Motoristé na místopředsedu sněmovny nominují svého poslance Jiřího Bartáka.

Po dvou letech Nizozemci ve středu zamíří k volbám. Průzkumy opět vede Strana pro svobodu Geerta Wilderse, který předčasné hlasování vyvolal. Středové strany ale spolupráci s ním odmítají. Druhá může skončit koalice socialistů a zelených nebo křesťanští demokraté.

Schodek rozpočtu 286 miliard korun chceme udržet, uvedl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček s tím, že se budoucí koalice nechce pouštět do rozpočtového provizoria. S Motoristy i SPD je prý shoda na konsolidaci veřejných financí. Dle Havlíčka je šance, že vláda vznikne v prosinci, ideálně v první polovině tohoto měsíce. Zmínil také, že věří, že předseda hnutí Andrej Babiš do té doby vyřeší svůj střet zájmů.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů by měla podle dosavadních spekulací nominovat na předsedu sněmovny šéfa SPD Tomia Okamuru. „Vidíme v tom velké reputační riziko,“ uvedla k tomu předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová. Předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný tvrdí, že strana dodržuje dohody. Pokud bude Okamura navržen na předsedu sněmovny, pak jej prý sto procent Motoristů podpoří. O povolebních vyjednáváních debatovali v Otázkách Václava Moravce ještě s Taťánou Malou (ANO) a Markem Bendou (ODS).

Místopředseda ANO Karel Havlíček sdělil, že na úrovni vyjednávacích týmů se subjekty vznikající vlády ohledně programu dohodly. U všech stran ale ještě dojde k debatě na úrovni vedení, což může přinést dílčí změny. „V zásadě jsme ale hotovi,“ uvedl pro ČT. Předseda hnutí Andrej Babiš představí v pondělí prezidentovi Petru Pavlovi minimálně hlavní teze programu. V sobotu ANO, SPD a Motoristé jednali on-line o vědě a digitalizaci.

Zabývat se nyní budoucností koalice SPOLU není aktuální, řekl znovuzvolený poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) v Interview moderovaném Terezou Kručinskou. „Myslím, že budoucí spolupráce, i když tomu budeme říkat koalice SPOLU, nebo možná nějak jinak, bude dávat smysl,“ dodal. V pořadu sdělil, že se na základě toho, že se mu podařilo obhájit poslanecký mandát, rozhodl kandidovat na nového předsedu TOP 09. Jako nový šéf strany by rád stranu viděl v takové kondici, aby byla schopna kandidovat samostatně.

Pokud nově vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů přijme základní parametry státního rozpočtu na příští rok, má smysl, aby končící vláda návrh opět poslala sněmovně. Před jednáním kabinetu to řekli lidovečtí ministři zemědělství a práce a sociálních věcí Marek Výborný a Marian Jurečka. Podle nich ale stačí tento krok udělat až po ustavení dolní komory na počátku listopadu. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že je kabinet připraven se k debatě o rozpočtu vrátit po ustavení sněmovny.

Dosavadního náměstka pražského primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba nahradí ve vedení města zastupitel Jaromír Beránek (oba Piráti). Místo dalšího náměstka Jiřího Pospíšila (TOP 09) v radě zasedne jeho stranický kolega Tomáš Slabihoudek, který se tak stane radním pro kulturu a cestovní ruch. Náměstkem primátora za TOP 09 bude člen rady Michal Hroza. Dohodli se na tom zástupci pražské koalice, hlasování o personálních změnách by se měla uskutečnit na prosincovém zastupitelstvu.

Strany německé vlády nenašly společný postoj k plánu Evropské unie na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, oznámil ve čtvrtek kancléř Friedrich Merz. Předseda německé vlády řekl, že udělá vše pro to, aby EU od plánu upustila. Sociální demokraté (SPD), kteří s jeho konzervativní unií CDU/CSU tvoří koalici, jsou ale proti. Vládní strany se nicméně dohodly na podpoře elektromobility.

Vše běží, jak má, jdeme podle plánu, komentoval vyjednávání o možné koaliční vládě s ANO nově zvolený poslanec za SPD Jindřich Rajchl (PRO) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Znovuzvolený poslanec Patrik Nacher (ANO) si myslí, že jednobarevná vláda hnutí ANO už ve hře není. Také Motoristé usilují o to, aby součástí příští vlády byli i jejich ministři, uvedl Jiří Barták (Motoristé). Vznik trojkoaliční vlády předpokládají také místopředseda ODS Martin Baxa, místopředseda STAN Jan Farský a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.

Prezident Petr Pavel ukončil první kolo povolebních konzultací. Přijal předsedu Pirátů Zdeňka Hřiba, šéfa hnutí SPD Tomia Okamuru a předsedu Motoristů sobě Petra Macinku. Po schůzkách Pavel potvrdil, že zřejmě bude vznikat koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů. O konkrétním složení a personáliích se ale podle něj bude teprve dále jednat.

Poslanecká sněmovna bude po letošních volbách velmi pestrá. Uspělo sice jen šest stran, ale protože mezi nimi byly přiznané i nepřiznané koalice, zastoupení získávají i další politické subjekty. A k pestrosti může přispět i vyšší počet nezávislých kandidátů. Ovlivnit to může samozřejmě i efektivitu sněmovní práce.

Koalice SPOLU, která má nejvíce zástupců v dosluhující vládě, by se po volbách mohla znovu rozdělit na jednotlivé strany, což naznačují někteří členové. Podle končícího premiéra Petra Fialy (ODS) je ale nejdřív potřeba výsledky vyhodnotit. Další fungování koalice ovšem politici řeší už od sečtení hlasů.

Už v pátek začínají volby, ve kterých Češi vyberou nové poslance. Kandidátů je 4463. Míst ve sněmovně jsou dvě stovky. Volit lidé mohou kromě pátku také v sobotu, kompletně sečteno by mělo být v sobotu v podvečer. Už nyní prezident Petr Pavel řekl České televizi, že se chce se zástupci nejúspěšnějších stran sejít hned v neděli. Ptát se hodlá mimo jiné na jejich představy ohledně možných koalic.

Letošní volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 3. a 4. října. O termínu rozhodl prezident, který volby do parlamentu vyhlašuje nejpozději devadesát dnů před jejich konáním. V souvislosti s blížícím se hlasováním se může vyrojit celá řada otázek, z nichž mnohé souvisí s volebním systémem. Jakým způsobem se určuje počet křesel, která si úspěšná uskupení rozdělí v jednotlivých krajích? A jak probíhá přepočet voličských hlasů na mandáty?

Voliči budou po čtyřech letech znovu rozhodovat o rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 4. října ve 14 hodin. Následovat bude fáze sčítání hlasů, jejich přepočítávání na mandáty a povolební vyjednávání o složení vlády. Kdy může být jasno o její nové podobě?

V novém návrhu rozpočtu na příští rok budou výdaje na dopravu o desítky miliard korun vyšší proti původnímu plánu, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Konkrétní částku neuvedl, ujistil ale, že zastavování dopravních staveb nehrozí. Exministryně financí Alena Schillerová (ANO), stejně jako zástupce SPD Jan Hrnčíř, tvrdí, že se celý rozpočet bude muset vrátit k přepracování. Ještě spolu s ministrem pro místní rozvoj Petrem Kulhánkem (STAN) debatovali o výhledu ekonomiky, zvyšování platů ve státní sféře či dostupnosti bydlení.

Do sněmovních voleb zbývá týden a přípravy vrcholí. O tom, zda něco může na poslední chvíli ovlivnit nálady voličů, a o rozhodnutí Ústavního soudu, že propojení stran nemusí být koalicí, v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politoložka Eva Lebedová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, komentátor týdeníku Euro Petr Fischer a komentátor Lidových novin Petr Kamberský. Své postřehy z posledních dnů kampaně a názory na šance stran a hnutí dostat se do sněmovny v pořadu 90′ ČT24 sdíleli šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek, komentátorka Lenka Zlámalová z Czech News Center a komentátor ze Seznam Zpráv Václav Dolejší.