Pokud nově vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů přijme základní parametry státního rozpočtu na příští rok, má smysl, aby končící vláda návrh opět poslala sněmovně. Před jednáním kabinetu to řekli lidovečtí ministři zemědělství a práce a sociálních věcí Marek Výborný a Marian Jurečka. Podle nich ale stačí tento krok udělat až po ustavení dolní komory na počátku listopadu. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že je kabinet připraven se k debatě o rozpočtu vrátit po ustavení sněmovny.
Přijetí základních parametrů rozpočtu, tedy příjmů, výdajů a salda, připustila v úterý místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Podle ní by nová koalice následně upravila vnitřní strukturu rozpočtu ve druhém čtení návrhu zákona. Schillerová to zdůvodnila tím, že by se urychlilo schválení rozpočtu a nezdržely by se dopravní stavby.
„Pokud hnutí ANO a (jeho předseda) Andrej Babiš budou garantovat, že návrh rozpočtu akceptují v základních parametrech, tedy výdaje, příjmy a schodek, pak dává smysl aby měla nová sněmovna návrh rozpočtu k dispozici,“ uvedl Výborný. Pokud by ale příští koalice chtěla návrh vládě vrátit, pak nevidí důvod k jeho poslání do dolní komory. „Těžko může Andrej Babiš čekat, že bychom ten návrh přepracovali, jak si bude přát,“ dodal ministr zemědělství.
„V případě vrácení rozpočtu vládě se ukáže, že celý křik kolem sloužil jen k odvádění pozornosti. Bude to znamenat fakticky návrat do dnešního stavu, kdy ve sněmovně není návrh rozpočtu 2026,“ řekl Seznam Zprávám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ani Jurečka nevidí problém s opětovným posláním rozpočtu sněmovně, pokud o něj bude nová koalice stát. „Ale ta změna přišla za poslední týden. Předtím jsme dva měsíce slyšeli, že vůbec s tím rozpočtem nechtějí pracovat, nemají ambici vůbec cokoli s ním dělat. Proto mi přišlo zbytečné rozpočet poslat do sněmovny, která s ním nebude nic dělat,“ řekl.
Také ministr Stanjura prohlásil, že není jasné, co by Babiš s požadovaným návrhem ve sněmovně udělal.
Dle ministrů není nutné poslat rozpočet před koncem ustavující schůze
Ministři také nepokládají za nutné poslat rozpočet do sněmovny předtím, než skončí ustavující schůze svolaná na první listopadový týden. „Do té doby ho nemá kdo projednávat, nebudou ani výbory," upozornil Jurečka. „Nyní nestojí vůbec žádné procesy. Dokud nebude ukončena ustavující schůze, nemá sněmovna možnost se tím zabývat,“ zdůraznil.
Také Fiala chce s tématem čekat na ustavení dolní komory. „Vrátíme se k tomu začátkem listopadu. Bude ustavena sněmovna a začne mít debata nějaký racionální rámec. Když se ukáže, že nová vláda není schopna přijít s rozpočtem nebo že se prodlužuje doba, kdy vládneme v demisi, tak se můžeme bavit, jak s rozpočtem naložit,“ řekl premiér. Neupřesnil, zda by vláda sněmovně rozpočet opravdu poslala.
Premiér zdůraznil, že končící kabinet nevytváří překážky pro budoucí koalici. „Vláda není v žádném případě uražená výsledky voleb, neděláme žádné naschvály,“ prohlásil. Odmítl také, že by se zastavovaly stavby dálnic kvůli tomu, že vláda zatím neschválila návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok.
Končící kabinet poslal návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun do sněmovny na konci září – návrh znamená prohloubení deficitu z letos plánovaných 241 miliard korun. Na začátku října proběhly parlamentní volby a nová dolní komora se proto tímto návrhem zabývat nemůže. Strany budoucí koalice apelují na kabinet, aby návrh poslal do sněmovny znovu.
Při projednávání ve sněmovně poslanci v prvním čtení schvalují základní parametry rozpočtu, ve druhém mohou provádět přesuny mezi jednotlivými kapitolami. Pokud se nepodaří rozpočet schválit do konce roku, začne Česko příští rok hospodařit v rozpočtovém provizoriu, které omezuje měsíční výdaje na jednu dvanáctinu celkových výdajů letošního roku.
