Pavel jmenoval ústavním soudcem Michala Bartoně

Nahrávám video
Události: Novým ústavním soudcem se stal Michal Bartoň
Zdroj: ČT24

Vysokoškolský pedagog a odborník na ústavní právo Michal Bartoň se stal ústavním soudcem. Do funkce jej ve čtvrtek na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel. Devětačtyřicetiletý Bartoň nahradí u Ústavního soudu (ÚS) profesora občanského práva Josefa Fialu, kterému tuto středu vypršel desetiletý mandát. Pavel v projevu ocenil, že nově sestavený Ústavní soud funguje jako tým, ačkoliv ho společně se Senátem sestavil ze silných osobností.

„Uzavíráme sestavení nového Ústavního soudu – během svého volebního období jsem jmenoval třináct z patnácti ústavních soudců. A musím říct, že mám velmi dobrý pocit z toho, jak se nám společně se Senátem Ústavní soud podařilo sestavit,“ řekl prezident, který dříve jmenoval i předsedu ÚS Josefa Baxu.

Pavel zdůraznil, že ÚS je nejenom hlavním garantem ústavnosti v Česku, ale také důležitým nástrojem toho, jak občané vnímají spravedlnost a jakou mají důvěru ve stát. Poděkoval expertům, kteří mu nové ústavní soudce pomáhali vybírat. Vyzdvihl, že ÚS má nyní pestré složení, protože v něm zasedají experti zastupující různé oblasti práva a z různých regionů, muži i ženy. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve čtvrtek zhodnotil spolupráci horní komory s Hradem jako velmi dobrou. Dodal, že prezident dostál tomu, co ohledně složení ÚS sliboval.

Nahrávám video
Jmenování Michala Bartoně ústavním soudcem
Zdroj: ČT24

Baxa potvrdil, že jeho tým je různorodý a dobře sestavený. „Opravdu tam nejsme dva stejní nebo dvě stejné – každý z nás přináší nějakou jinou expertizu, kompetenci, osobní nebo profesní příběh. I z diskuzí je patrné, že soud je pestrý – nesouhlasíme spolu, přeme se, ale to je přesně to, co Ústavní soud potřebuje zejména v těch klíčových agendách, kde rozhodujeme v patnácti soudcích: aby zazněly všechny možné argumenty a názory tak, aby to rozhodnutí bylo poctivě prodiskutované a spravedlivé,“ míní.

Bartoň chce být spravedlivý, poctivý a pracovitý

„Nastoupím ihned (...), žádná doba hájení není potřeba,“ popsal Bartoň své první kroky ve funkci. „Tím, že pocházím zevnitř Ústavního soudu, už spoustu věcí znám. Prostředí pro mě není nové, ta role bude trošku nová – je to větší odpovědnost,“ dodal právník, který v lednu oslaví padesáté narozeniny.

Zdůraznil, že chce být ústavním soudcem spravedlivým, poctivým, pracovitým a v rozumné míře zdrženlivým. Bartoň už se na přípravě a tvorbě rozhodnutí soudu podílel jako asistent, a to od roku 2013. Naposledy – od června 2023 – byl asistentem ústavní soudkyně Daniely Zemanové.

Bartoň, jehož nominaci schválil Senát v říjnu, se zaměřuje na otázky svobody projevu. Je také spoluautorem komentáře k Listině základních práv a svobod. Po svém jmenování sdělil, že svoboda slova v Česku je podle něho dobře ústavně chráněná a k její ochraně není zapotřebí změn.

Doplnil, že v tuto chvíli žádné zásadní útoky na svobodu slova nevidí a že tuzemsko je na tom z hlediska této problematiky i svobody médií poměrně dobře i v mezinárodním srovnání. Ochranu svobody slova označil za jednu ze svých priorit nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), podle nějž dávala předchozí vláda najevo, že tato svoboda není nedotknutelná.

Ústavní soud by měl podle Bartoně rozhodovat konzistentně

Před senátory Bartoň sdělil, že ústavní soudce je rozhodčím, který hlídá, aby všichni postupovali podle pravidel. ÚS by měl podle něj rozhodovat konzistentně a trvanlivě, navazovat na svá dřívější rozhodnutí a nedělat žádné velké revoluce.

Dosud Bartoň, který se kromě svobody slova zabývá také otázkami politických práv a věnuje se rovněž organizačnímu ústavnímu právu, působil na katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kterou i vystudoval. V roce 2012 byl jmenován docentem pro obor ústavní právo a státověda. V minulosti zasedal v pracovní komisi pro veřejné právo Legislativní rady vlády.

*7. ledna 1976

  • vedoucí katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci
  • od r. 2013 asistent soudkyň Ústavního soudu Milady Tomkové a Daniely Kovářové
  • 2009–2024: předseda Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 
  • 2008–2013: člen pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády

Zdroj: ČTK

Předseda soudu Baxa nazval Bartoně posledním kamínkem do mozaiky. „Je známým expertem na ústavní právo, těch na Ústavním soudu není nikdy dost. Myslím si, že jeho zařazení do týmu nebude nijak složité,“ poznamenal.

„Je to člověk, který dlouhodobě na Ústavním soudu působí. (…) Doplňuje tam takový ten akademický pohled. Po dobu jeho nominace jsem snad nezaznamenala žádnou negativní reakci,“ komentovala osobu nového ústavního soudce šéfredaktorka portálu Česká justice Eva Paseková.

Nahrávám video
Studio ČT24: Šéfredaktorka portálu Česká justice Eva Paseková o novém ústavním soudci Michalu Bartoňovi
Zdroj: ČT24

Z nominantů předchozí hlavy státu působí u ÚS dva soudci

Tým ústavních soudců nyní tvoří deset mužů a pět žen. Z nominantů Pavlova předchůdce Miloše Zemana už u soudu působí jen Pavel Šámal a Jan Svatoň. Šámalovi skončí mandát v únoru 2030, Svatoňovi o tři roky později.

Baxa ve čtvrtek zdůraznil, že za kvalitní sestavení je potřeba poděkovat jak prezidentovi, tak Senátu. „Na druhé straně poděkování samozřejmě neznamená nějaký vděk – my víme, co je naše role a jaká je naše pozice nezávislého a nestranného strážce ústavnosti,“ upozornil.

Své kolegy pochválil za pracovitost. „Daří se nám rozhodovat více věcí a zkracovat délku řízení. U plenárních věcí jsme počet běžících případů snížili pod dvacet a průměrná délka řízení je kolem šesti měsíců,“ podotkl. „Jsme připraveni i na těžké kauzy, které jistě budou v příštích letech přicházet,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
před 2 hhodinami

Ke škole jen pěšky nebo na kole. V Česku je 28 školních ulic a vznikají další

V Česku je nyní celkem 28 školních ulic. Jejich princip spočívá v tom, že se v době ranní špičky vyhradí okolí školy pouze pro chodce a cyklisty. Hlavním cílem je zvýšení bezpečnosti dětí. Podle nevládní organizace Pěšky městem chystají v letošním roce tyto ulice i další města.
před 2 hhodinami

Tisíce obcí jsou bez čistíren odpadních vod. O dotace mohou žádat do ledna

Až dvěma tisícům českých obcí chybí čistírna odpadních vod. Deset let můžou radnice žádat o dotace na jejich stavbu. Ministerstvo životního prostředí zatím mezi ně rozdělilo tři čtvrtě miliardy korun. V poslední výzvě zbývá rozdělit zhruba dvě stě milionů korun. Čas na žádosti mají obce do příštího ledna.
před 3 hhodinami

VideoAž milion korun na novou ordinaci. VZP láká lékaře do regionů s nedostatkem péče

Lékařům, kteří si v některé z oblastí, kde chybí zdravotní péče, otevřou ordinaci, nabízí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bonus. Praktičtí lékaři pro dospělé a zubaři dostanou 800 tisíc, pediatři až milion korun. VZP takto vloni podpořila padesát ordinací praktiků či stomatologů. Bonusy nabízí i některé další pojišťovny. Právě vyšší částky by mohly mladé lékaře motivovat, aby šli místo nemocnic do praxe a v regionu zůstali.
před 4 hhodinami

VideoBůh má rád každého člověka takového, jaký je, říká arcibiskup Přibyl

„Proč nás Bůh nevyslyší? To já nevím,“ říká v Interview speciál nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, který je zároveň názoru, že všechno, co se děje, má nějaký význam. „Je naprosto normální, že se na pánaboha zlobíme,“ dodává. Sám sebe vnímá jako spíše smířlivého člověka, který se chce dohodnout, nechce však být ve své funkci beztvarý a bezbarvý. Politiky je podle něj dobré nepřeceňovat, ale chovat se k nim jako k sobě rovným. Církev nevnímá primárně jako instituci, ale jako komunitu lidí. „Bůh má rád každého člověka takového, jaký je,“ říká. Později podotýká, že manželství pro všechny církev nemůže schvalovat. Téměř hodinový rozhovor s Janou Peroutkovou zakončil hrou na varhany.
před 13 hhodinami

Nadšenci z mnoha zemí přijeli na Vyškovsko fotit parní vlak

Do prvních slunečních paprsků se v sobotu v Nemoticích na Vyškovsku nesl ostrý hvizd parní píšťaly. Jindy ospalé nádraží a jeho okolí obsadilo šedesát nadšenců s fotoaparáty a kamerami. Jakmile vjela lokomotiva zvaná Rosnička do záběru, začaly cvakat závěrky. Za nevšedním snímkem dávno ukončeného parního provozu přijeli nejen Češi, Rakušané či Němci, ale také Američan, Japonec, Francouz a tři Španělé, sdělili spoluorganizátoři fotovlaků Petr Holub a Jiří Rubín.
před 16 hhodinami

V Praze 4 se našly v domě toxické chemikálie i radioaktivní thorium

Hasiči odpoledne zasahovali u nálezu chemikálií v domě v ulici Nad Studánkou v Praze 4. Mezi nalezenými látkami byl mimo jiné toxický arzenik, což je oxid arzenu, dále kyanid, rtuť, radioaktivní thorium a kyselina pikrová, která se v minulosti používala jako trhavina. Chemická jednotka odvezla nebezpečné látky k likvidaci, pyrotechnik pak výbušniny k řízenému odpalu. Kolem 15:45 byl zásah ukončen.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Politické spektrum: Volt Česko, ČSSD, GEN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 25. dubna přijali Adam Hanka (Volt Česko), Jiří Paroubek (ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie) a Vojtěch Ryvola (GEN). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 19 hhodinami
Načítání...