Senát schválil nominace Bartoně a Smolka na ústavní soudce

Nahrávám video

Expert na ústavní právo Michal Bartoň i odborník na právo EU Martin Smolek se letos stanou novými ústavními soudci. Senát jejich nominaci v tajných volbách schválil. Bartoň obdržel 53 z 58 odevzdaných hlasů, Smolek dostal 44 hlasů. Bartoň je vedoucím katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Smolek byl vládním zmocněncem u Soudního dvora Evropské unie. Senát dále schválil návrh na snížení hranice pro přednostní získání obecního mandátu. Naopak nepřijal zakotvení práva platit v hotovosti.

Prezident Petr Pavel senátorům řekl, že nominace Bartoně a Smolka uzavírají jeho představu o celkové struktuře Ústavního soudu. Pavel připomněl, že už dříve ohlásil snahu o posílení ÚS o odbornosti ústavního, evropského a mezinárodního práva.

Senátní výbory doporučily horní parlamentní komoře schválit žádost prezidenta Pavla o přidělení obou kandidátů k Ústavnímu soudu. Smolek i Bartoň získali jednomyslnou podporu ve výboru pro lidská práva. V ústavně-právním výboru byl téměř všemi hlasy doporučen Bartoň, Smolek naopak v tomto výboru souhlas s nominací získal nejtěsnější většinou.

Nahrávám video

Pavel je přesvědčen o tom, že Bartoň a Smolek budou kvalitními ústavními soudci. Poděkoval senátorům i za to, že k obměně soudu přistoupili odpovědně. „A že se nám společně podařilo vystavět silný, kompetentní a nezávislý Ústavní soud,“ řekl. Pavel poukázal také na to, že soud je nyní generačně rozprostřený od čtyřicátníků po sedmdesátníky a třetinu sboru tvoří ženy. Ústavní soudnictví má být podle Pavla pojistkou proti zneužívání moci politickou většinou a má bránit jejím excesům. „Má chránit demokratický právní stát před jeho demontáží,“ zdůraznil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil ocenil postup hlavy státu při nominaci kandidátů na ústavní soudce, z nichž Senát nechválil jen jednu. Vyzdvihl schopnost dialogu mezi horní parlamentní komorou a prezidentem. Doufá, že bude zachována, i když Pavel do konce svého nynějšího funkčního období už žádného adepta na ústavního soudce navrhovat nebude. Pavel zatím se souhlasem Senátu jmenoval jedenáct z patnácti ústavních soudců.

Nahrávám video

Michal Bartoň se zaměřuje hlavně na ústavní a lidská práva. „Silným tématem, kterému se Bartoň věnoval mimo jiné i ve své knižní monografii, je svoboda slova,“ sdělila redaktorka Trnková. Podle Bartoně má být ústavní soudce rozhodčím, který bude postupovat podle pravidel, jimiž jsou ústava a Listina základních práv a svobod.

Nominace Bartoně jako odborníka na ústavní právo představuje podle hlavy státu naplnění hlavního smyslu Ústavního soudu. „Tedy k uvážlivé korekci excesů veřejné moci, k ochraně ústavnosti, demokratického řádu a k ochraně lidských práv,“ řekl Pavel.

Bartoně provází podle Pavla pověst vzdělaného a rozvážného právníka s respektem k dělbě mocí. „Rozhodně není hlasatelem nějaké soudcovské hegemonie, což považuji nejenom za důležité, ale také za správné,“ zdůraznil prezident.

Martin Smolek se podle ní věnuje především unijnímu právu, právu životního prostředí, zemědělskému právu a migrační politice. „Ústavní soud by se neměl vyjadřovat k účelnosti norem, měl by posoudit jejich soulad s ústavou,“ řekl Smolek. Smolkovo navržení podle Pavla vychází ze skutečnosti, že evropské právo stále více prostupuje českým právním řádem a Ústavní soud se s ním musí vypořádávat stále častěji.

Nahrávám video

Při představování Smolka prezident uvedl, že Ústavní soud by se neměl omezovat jen na akademiky, soudce a na advokáty. „Ústavním soudům totiž někdy hrozí jistý despekt k politice i částečná neschopnost porozumět praktickým obtížím, kterým politické instituce při svých rozhodnutích čelí,“ řekl Pavel. Odbornost daná tím, že Smolek většinu dosavadní kariéry spojil s ministerstvem zahraničí, je podle hlavy státu žádoucí a potřebná.

Tým ústavních soudců před schválením kandidátů nebyl kompletní. Minulý týden skončil mandát Jaromíra Jirsy. V polovině prosince skončí desetileté funkční období Josefu Fialovi.

Zpráva o státním zastupitelství

Senátoři se ve čtvrtek zabývali také dalšími tématy. Při projednávání výroční zprávy o činnosti státního zastupitelství za loňský rok v Senátu poukázala nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová na růst počtu trestných činů s těžkými následky, kterých se dopouští děti.

Promluvila také o trendu zvyšování počtu trestných činů na internetu. Stát by podle ní měl organizovat víc osvětových preventivních kampaní, podobně jako to dělají banky.

Senát nepřijal zakotvení práva platit v hotovosti

Senát také opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát návrh neschválil, ale ani nezamítl.

Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda. Mezi navrhovateli byla i již bývalá senátorka Jitka Chalánková. Navrhovatelé chtěli v ústavní rovině zakotvit, že „každý má právo znát svá práva a povinnosti a vykonávat je jemu dostupným a přístupným způsobem“. Obdobný návrh Senát nepřijal již v únoru 2023.

Prošlo snížení hranice pro přednostní získání obecního mandátu

Senátoři naopak schválili volební novelu, která z deseti na pět procent snižuje hranici pro přednostní získání mandátu v komunálních volbách. Stejně to už platí u krajských a sněmovních voleb. Opatření má zvýšit šance adeptů na místní zastupitele ze zadních pozic kandidátních listin.

Předlohu nyní dostane k projednání vláda a sněmovna, která by ji podle Senátu měla schvalovat zrychleně už v prvním kole, aby mohla být využita už pro komunální volby v příštím roce.

Předloha o kontrole hospodaření ČT a ČRo

Senát rovněž znovu zahájil projednávání návrhu ústavní novely, která by dala Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) právo prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Předlohu skupiny členů horní komory postoupil ve čtvrtečním prvním čtení k posouzení výborům. Do legislativního procesu by ji mohl Senát poslat na příští schůzi, která se uskuteční 26. listopadu.

Ústavní úpravu pravomocí NKÚ navrhli senátoři už letos v květnu, sněmovna ji ale do říjnových voleb nestihla projednat. Senát proto musí novelu předložit dolní parlamentní komoře znovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu.
před 13 mminutami

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 3 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 4 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 12 hhodinami

VideoS přípravou na přijímací zkoušky žákům pomáhá AI aplikace

Deváťáci se již připravují k přijímacím zkouškám na střední školy. Pomoci jim může i bezplatná aplikace EDU-AI, která učivo vysvětluje s pomocí umělé inteligence. „I když tam je AI asistent, který dokáže zodpovědět jakoukoliv otázku, nikdy neposkytne přímé řešení. Spíš se žáka zeptá: Kde jsi se zasekl? Rozumíš tomuhle kroku?“ vysvětluje iniciátor projektu Marek Dědič. Aplikace tak dokáže pomoci například se zlomky. Přípravu zdarma nicméně nabízí také organizace Cermat.
před 13 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
před 14 hhodinami

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.