Putinovou strategií je stupňovat utrpení, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci o obnově Ukrajiny v Římě. S českým prezidentem Petrem Pavlem se shodují na nutnosti vytvoření politické koalice pro obnovu napadené země. Proběhlo také jednání „koalice ochotných“, která vznikla mimo jiné z důvodu nejasné podpory Ukrajiny ze strany Donalda Trumpa. Zúčastnil se ho poprvé i zástupce USA.
Ruský vládce Vladimir Putin chce, aby Ukrajinci trpěli, aby uprchli z Ukrajiny a aby domovy či školy byly zničeny všude, nejen poblíž frontové linie, řekl na konferenci Zelenskyj.
„Před rokem si mnoho lidí myslelo, že Rusko chce skutečný mír, skutečné rozhovory, příměří, Moskva vysílala tyto signály. Byla to jen součást její propagandy, snažit se tvrdit, že Ukrajina mír nechce,“ poznamenal. „Tehdy jsme říkali, že musí být na Rusko vytvořen tlak, protože se nepřipravuje na mír. Teď každý vidí, že Putin odmítl všechny mírové návrhy a stupňuje násilí,“ dodal prezident Ukrajiny.
Zelenskyj zmínil, že Rusko během posledního nočního útoku vyslalo na Ukrajinu zhruba čtyři sta dronů, o den dříve to bylo více než sedm set. Drony typu Šáhed byly podle něj výrazně upraveny, aby způsobovaly větší destrukci. „Ukrajina čelí stovkám dronů každou noc. Je to čistý terorismus,“ poznamenal.
Ukrajina potřebuje investice do produkce dronů a protivzdušné obrany
Vyzval všechny partnery k navýšení investic a podpory z hlediska produkce dronů či protivzdušné obrany. Ukrajina má podle něj jednu z nejpokročilejších dronových technologií na světě. „Všechno, co nyní budujeme pro ochranu Ukrajiny, bude také chránit vás,“ řekl.
Poděkoval spojencům za podporu, ať už co se týče vojenského materiálu, tak například úsilí o návrat ukrajinských dětí unesených Ruskem.
Zelenskyj také vyzval k utvoření koalice pro obnovu Ukrajiny ve stylu Marshallova plánu, který sloužil k obnově zničené Evropy po druhé světové válce. Měly by být vytvořeny konkrétní finanční mechanismy. Využít by se podle prezidenta měly nejen zisky ze zabaveného ruského majetku, ale i samotná zablokovaná aktiva.
Pavel myšlenku koalice pro obnovu Ukrajiny podpořil
Že základem plánu pro obnovu Ukrajiny musí být globální politická koalice, která spojí členské státy Evropské unie s demokratickými partnery, jako jsou Spojené státy, Británie, Kanada či Japonsko, se domnívá i český prezident Pavel. O prioritách rekonstrukce, zajištění zdrojů a dodávek je nutné rozhodovat centralizovaně, obnova také musí být vedena soukromými investory, řekl ve čtvrtečním projevu v Římě.
Veřejné zdroje podle hlavy státu musejí hrát urychlující roli. Hovořil mimo jiné o využití zmrazených ruských aktiv na podporu obnovy Ukrajiny. Její rekonstrukce by podle Pavla měla jít ruku v ruce s integrací země do jednotného evropského trhu. Jednotlivé země by se při pomoci měly zaměřit na konkrétní věci, s nimiž mají zkušenost a v nichž mohou přinést největší hodnotu.
Politicky i finančně se podle Pavla mají podporovat válkou nejvíce zasažené regiony, které by se zároveň měly stát centry obnovy.
Přes určité naděje z počátku tohoto roku, že ruská válka na Ukrajině se přiblíží ke svému řešení, rozsah a intenzita bojů naopak vzrostla, podotkl Pavel. Přestože není mír aktuálně na dohled, je podle něj nutné se již zaměřit na „den poté“ a mít plány, zdroje a uzavřená partnerství pro obnovu země.
„Na závěr bych rád zopakoval, že Středoevropané ví, co to znamená prováhat příležitost. Nemít místo v obnově vlastního kontinentu. Proto je tak důležité zajistit, že Ukrajina nepodlehne stejnému osudu,“ řekl Pavel. Stejně jako Zelenskyj také Pavel zmínil nutnost vypracování obdoby Marshallova plánu, který sloužil k obnově zničené Evropy po druhé světové válce. Ukrajinská obnova není podle Pavla jen o znovuvybudování země, je to strategická investice do evropské budoucnosti a stability.
Přístup k čisté vodě, zajištění elektřiny
Co se týče pomoci cílené na obnovu Ukrajiny, Česko se zaměřuje především na Dněpropetrovskou a Charkovskou oblast, a to konkrétně například na přístup k čisté vodě nebo na posílení decentralizovaných energetických systémů a zachování základních veřejných služeb ve válečných podmínkách.
Česko zároveň nedávno stvrdilo spolupráci s Tchaj-wanem na podpoře Ukrajiny, projekt zajistí pitnou vodu pro více než 380 tisíc lidí právě v Dněpropetrovské oblasti, uvedla hlava státu. Počítá se i s dodávkou kogeneračních jednotek pro zajištění elektřiny a vytápění. „To je model, jak mohou podobně smýšlející demokracie spolupracovat tam, kde je to nejvíc potřeba,“ podotkl Pavel.
EK představila nový balík pomoci
Obnovou válkou zasažené Ukrajiny se na konferenci zabýval i německý kancléř Friedrich Merz, když uvítal vytvoření evropského fondu zaměřeného na mobilizaci soukromých investic na Ukrajině. „Obrovské náklady na obnovu nelze financovat pouze z veřejných prostředků,“ uvedl Merz.
Řekl, že Fond pro rekonstrukci Ukrajiny spouští jeho země společně s Francií, Itálií, Polskem, Evropskou investiční bankou a Evropskou komisí. Cílem fondu je do roku 2026 mobilizovat 500 milionů eur a z počátku bude operovat s kapitálem 220 milionů eur.
Další balík pomoci, který pak u příležitosti římské konference ve čtvrtek zveřejnila Evropská komise, má dosahovat 2,3 miliardy eur (téměř 57 miliard korun). Obsahuje 1,8 miliardy eur ve formě záruk půjček a 580 milionů eur jako granty od mezinárodních a bilaterálních veřejných finančních institucí, popsala v Římě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Balík pomoci ve výši 2,3 miliardy eur je součástí širšího investičního plánu, který by podle von der Leyenové měl celkem mobilizovat až 10 miliard eur (okolo 245 miliard korun) na obnovu ruskou agresí poničené země.
Nejmenovaný zdroj z italské administrativy podle Reuters přitom uvedl, že na rekonstrukci, obnovu a modernizaci Ukrajiny bude zapotřebí přibližně 500 miliard eur (asi 12,3 bilionu korun), a to podle odhadů Světové banky. Stejný údaj zmínil i německý kancléř.
Německo jedná s USA o nákupu Patriotů pro Ukrajinu
Státníci na konferenci v Římě ovšem neřeší pouze rekonstrukci napadeného státu, ale i otázky obrany. Německo je přitom připraveno koupit od Spojených států systémy protivzdušné obrany Patriot a poskytnout je Ukrajině, prohlásil Merz.
„Jsme připraveni nakoupit od USA další systémy Patriot a poskytnout je Ukrajině,“ řekl kancléř na konferenci, kde jednal o protivzdušné obraně se Zelenským a dalšími představiteli. Kyjevu slíbil trvalou a stálou podporu a vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby stál při Evropanech a Ukrajinu podpořil. „Zůstaňte po našem boku a zůstaňte po boku Evropanů; jsme na stejné vlně a usilujeme o stabilní politické uspořádání tohoto světa,“ řekl Merz na adresu USA a Rusku důrazně vzkázal: „Nevzdáme se!“.
Německá agentura DPA napsala, že se mluví o tom, že Německo koupí od USA dva systémy Patriot. „Zatím nebylo definitivně rozhodnuto, zda se dodávka uskuteční,“ upozornil však ve čtvrtek Merz.
Německo se dlouhodobě pokouší Ukrajině pomoci s obranou proti vzdušným útokům Ruska, které jsou silné i v posledních dnech. Bulvární list Bild minulý týden informoval, že Berlín čeká na odpověď ministra obrany Peta Hegsetha. Mluvčí německé vlády Stefan Kornelius minulý týden potvrdil jen, že Berlín jedná o nákupu systémů protivzdušné obrany Patriot od Spojených států, které by následně předal Ukrajině.
Meloniová trvá na podpoře Ukrajině
Podle premiérky Itálie Meloniové, která celou konferenci hostí, je důležité posilovat obranyschopnost Ukrajiny, budovat její pozici pro vyjednávání o míru, ale též zaměřit se na to, co bude po válce. „Musíme znovu vybudovat to, co bylo zničeno – školy, cesty, nemocnice,“ řekla.
Rusko se podle ní snaží na Ukrajinu přinést temnotu, hlad a strach. Tento plán ale nebyl úspěšný, protože ukrajinští lidé jsou silnější, než si sami mysleli, a také proto, že mezinárodní komunita se proti takovému plánu spojila, míní italská premiérka.
Na Rusko je třeba vyvíjet větší tlak, a to především pomocí sankcí, řekla italská premiérka. Meloniová také poznamenala, že s Kyjevem je potřeba spolupracovat na tom, aby ti, kdo pomáhali ruské válečné mašinérii, neměli prospěch z rekonstrukce napadené země.
Za zásadní považuje premiérka vytvoření nových finančních mechanismů na podporu obnovy Ukrajiny. Potvrdila také, že Itálie se zapojí do nového evropského kapitálového fondu. Vyzvala firmy, aby se nebály na Ukrajině investovat, jedná se podle ní o investici i do bezpečnosti Evropy jako celku.
Jednání koalice ochotných se rozšířilo o zástupce USA
Premiérka také podle agentury ANSA přivítala rozhodnutí Spojených států zúčastnit se vůbec poprvé jednání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Cesta je pro nás jasná: pokračovat v podpoře Ukrajiny a zároveň nadále vyvíjet či spíše zvyšovat tlak na Rusko, především pomocí sankcí,“ řekla podle Reuters Meloniová, po jejímž boku stál ukrajinský prezident.
Podle Meloniové je americká účast na jednání koalice ochotných jasným signálem jednoty zemí podporujících Ukrajinu. Bezpečnost Ukrajiny je „také naší vlastní bezpečností“, řekla. Spojené státy na jednání zastupuje zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Schůzce předsedají francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer. Část zúčastněných včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS) se připojila online.
Čtvrtečního jednání koalice ochotných při příležitosti konference v Římě předsedali britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, který ve čtvrtek končí třídenní státní návštěvu Británie. Mimo jiné právě francouzský a britský lídr stáli za zrozením koalice v reakci na obrat v přístupu USA k Ukrajině po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce.
Ostatní včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, německého kancléře Friedricha Merze, českého premiéra Petra Fialy i zmocněnce USA pro Ukrajinu Keitha Kellogga se připojili přes videospojení, mnozí z nich právě z Říma.
Český premiér po jednání uvedl, že koalice ochotných chce přimět Rusko k rozhovorům o míru. Pokud chceme mír v Evropě, nelze ustupovat agresorům, dodal český premiér. „Proto jsme vedli velmi konkrétní debatu o sankcích, vojenských dodávkách a hlavně o tom, jak přimět Rusko, aby souhlasilo s příměřím a usedlo k jednacímu stolu,“ uvedl.
Britská vláda uvedla, že po případném příměří na Ukrajině koalice ochotných zajistí tamní nebe, podpoří bezpečí na moři a obnoví pozemní síly. Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že v následujících dnech a týdnech Británie zvýší svoji podporu Kyjevu, aby ho udržela v boji.
Zároveň bylo rozhodnuto o novém stálém ústřední koalice ochotných, kterým se má stát Paříž, uvedla britská diplomacie. Po prvním roce by se pak ústředí mělo přesunout do Británie. V plánu je podle spojenců i budoucí koordinační buňka v Kyjevě.
Dvoudenního setkání v Římě se účastní přibližně šedesát zemí, ale také čtyřicet mezinárodních organizací a okolo dvou tisíc soukromých společností, napsala agentura AFP.
