Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, prohlásil Macron v britském parlamentu

Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, řekl v úterý podle agentury Reuters v projevu v britském parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Londýn a Paříž budou společně s takzvanou koalicí ochotných pracovat do poslední minuty, aby zajistily příměří. Macron je i s manželkou Brigitte na třídenní státní návštěvě Británie. Na hradě Windsor je přivítal král Karel III. s královnou Camillou.

„Budeme bojovat do poslední minuty, abychom zahájili jednání o vybudování pevného a udržitelného míru, protože na Ukrajině jde o naši bezpečnost a o naše společné zásady,“ prohlásil také francouzský prezident. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022.

Britským poslancům také řekl, že Británie a Francie by měly společně pracovat na tom, aby bránily mezinárodní pořádek a také ukončit svoji přehnanou ekonomickou závislost na Číně a Spojených státech.

Macron se vyjádřil i k situaci v Pásmu Gazy. Podle něj tamní nekončící válka představuje nebezpečí pro celý region a příměří je nutností. Šéf Elysejského paláce dodal, že uznání palestinského státu je jedinou cestou k míru na Blízkém východě.

Macronova cesta je první návštěvou lídra některé z evropských zemí v Británii od brexitu. Londýn opustil Evropskou unii v roce 2020. Sám Macron je za dobu svých dvou mandátů na ostrovech na státní návštěvě poprvé, v úterý večer při banketu povečeří s králem a oba promluví před asi 150 hosty.

Macrona přivítal Karel III.

Macron s panovníkem Karlem III., se kterým má vřelý vztah, vyrazil do královské rezidence ve Windsoru v kočáře taženém koňmi, jejich manželky a následník trůnu William s manželkou Kate usedli do vlastních. K jízdě jim hrála vojenská kapela hymny obou států, ulice lemovaly britské vlajky i francouzské trikolory. Princezna Kate se oblékla do starorůžového kostýmku od luxusní francouzské značky Christian Dior, upozornila agentura AP. V barvě měla i klobouk a psaníčko, svoji vizáž doplnila perlami.

Během své návštěvy se Macron setká i s premiérem Keirem Starmerem, se kterým bude probírat především migraci v Lamanšském průlivu, ale i otázku Ukrajiny.

Obě země společně informovaly, že francouzská energetická společnost EDF investuje 1,1 miliardy liber (31,4 miliardy korun) do stavby jaderné elektrárny ve východní Anglii.

V rámci kulturní výměny pak francouzské úřady oznámily, že zapůjčí Británii slavnou středověkou tapiserii z Bayeux z 11. století, která na délce 70 metrů zobrazuje dobytí Anglie Normany. Podle AP se tak stane poprvé za téměř tisíc let. Tapiserie bude vystavena v Britském muzeu v Londýně od září 2026 do července 2027.

Na oplátku pak muzeum zapůjčí do Normandie poklady ze sbírky Sutton Hoo, tedy artefakty z anglosaského lodního pohřebiště ze 7. století. Nález v Sutton Hoo byl zfilmován v britském snímku Vykopávky z roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
18:18Aktualizovánopřed 39 mminutami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 6 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 10 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 13 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.