Gantz a Netanjahu začnou jednat o vládní koalici. Dohodli se na tom na schůzce s Rivlinem

Vůdci dvou nejsilnějších formací v izraelském parlamentu se shodli, že spolu začnou jednat o vytvoření koaliční vlády. Benny Gantz z uskupení Modrobílí a dosluhující premiér Benjamin Netanjahu ze strany Likud to oznámili po schůzce s prezidentem Reuvenem Rivlinem. Modrobílí získali ve volbách 33 a Likud 31 mandátů. Dohromady by tak měli ve 120členném parlamentu většinu 64 poslanců.

Gantz a Netanjahu spolu v prezidentské rezidenci jednali přes dvě hodiny, nejprve společně s izraelským prezidentem, poté sami a Rivlin se k nim opět připojil až ke konci, popsal izraelský deník The Times of Israel. Ve společném prohlášení zástupci Likudu a uskupení Modrobílí uvedli, že rozhovory o koaliční vládě budou zahájeny v úterý. Rivlinův úřad označil setkání za „významný krok kupředu“.

Podle izraelských médií prezident navrhuje, aby se vůdci dvou nejsilnějších stran ve funkci premiéra střídali. Netanjahu již před setkáním uvedl, že je pro vládu národní jednoty, Gantz nicméně zůstával zdrženlivý a dával najevo, že chce vládu, v níž Netanjahu nebude.

Rivlin během pondělí dokončil konzultace se zástupci politických stran, které se minulý týden ve volbách dostaly do parlamentu. Již v neděli se izraelský prezident vyslovil právě pro vládu národní jednoty Likudu a Modrobílých. Ve 120členném parlamentu by měla 64 mandátů.

Rivlin svůj názor opřel o tvrzení, že většina Izraelců si nepřeje třetí volby, které by se musely konat v případě, že by koaliční jednání znovu selhala, jako tomu bylo po volbách dubnových.

11 minut
David Borek o povolebních jednáních v Izraeli
Zdroj: ČT24

Netanjahu ani Gantz sami většinu dohromady nedají

Prezident má kandidáta na post předsedy vlády vybrat do středy a pověřit jej sestavením stabilního kabinetu. Ještě před jednáním Netanjahua s Gantzem podpořila většina arabských poslanců jako premiéra Gantze. Naposledy přitom Arabové podpořili v roce 1992 Jicchaka Rabina.

„Pro nás je nejdůležitější, aby Benjamin Netanjahu už nebyl u moci,“ uvedli zástupci Sjednocené arabské kandidátky a dodali: „Pro sestavení vlády doporučujeme Bennyho Gantze.“ Jejich uskupení skončilo ve volbách třetí se ziskem 13 mandátů.

„Ráno tři poslanci Sjednocené arabské kandidátky oznámili, že se distancují od pozice aliance a nedoporučí na post premiéra žádného kandidáta,“ upozornil však zpravodaj České televize David Borek. Jsou to členové arabské nacionalistické strany Balat. „Ta má až nepřátelský postoj vůči státu Izrael,“ dodal.

Gantz by tak měl podporu tří ze čtyř arabských parlamentních stran, dvou levicových uskupení a vlastní koalice Modrobílí. Celkem to dělá 54 hlasů, což na většinu mezi 120 poslanci nestačí. 

Podporu Gantze od arabských stran ihned odsoudil Netanjahu. Varoval před vytvořením „menšinové vlády spoléhající se na hlasy těch, kteří odmítají Izrael jako židovský a demokratický stát a opěvují teroristy vraždící naše vojáky a občany“. Sám Netanjahu má jistou podporu celkem 55 zákonodárců – vlastního Likudu a tří náboženských stran.

Stejně jako Gantz by tak Netanjahu zřejmě nedal dohromady většinu bez osmi poslanců sekulární a nacionalistické strany Izrael je náš domov v čele s Avigdorem Liebermanem. Ta ale zatím neřekla, koho z šéfů dvou hlavních stran by případně podpořila. Navíc hned po konci voleb uvedla, že také preferuje velkou koalici za účasti obou největších stran.

Kontroverzní Netanjahu

Zástupci Modrobílých sice nejsou proti širokému koaličnímu kabinetu, nicméně nadále odmítají, aby v něm byl Netanjahu. Ten totiž čelí třem korupčním kauzám, v nichž se v nejbližších týdnech očekává výslech generálního prokurátora a rozhodnutí o zahájení trestního stíhání.

„Modrobílí jsou neseni hlavně pocitem, že Netanjahu je špatný a že všichni v centru a na levém středu se musí spojit proti němu. Pro ně je obrovským riskem kývnout na koalici,“ poznamenal k tomu Borek.

Naopak dominantní pravicová strana by jen těžko souhlasila se zavržením svého předsedy. „Chudá města volí už dvacet let Likud drtivým způsobem a jeho voliči tam křičí, že Netanjahu je král Izraele,“ přiblížil Borek. Premiér posledních deseti let má podle něj pro část společnosti obrovské charisma, které nedokážou přebít ani korupční skandály.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...