Gantz a Netanjahu začnou jednat o vládní koalici. Dohodli se na tom na schůzce s Rivlinem

Vůdci dvou nejsilnějších formací v izraelském parlamentu se shodli, že spolu začnou jednat o vytvoření koaliční vlády. Benny Gantz z uskupení Modrobílí a dosluhující premiér Benjamin Netanjahu ze strany Likud to oznámili po schůzce s prezidentem Reuvenem Rivlinem. Modrobílí získali ve volbách 33 a Likud 31 mandátů. Dohromady by tak měli ve 120členném parlamentu většinu 64 poslanců.

Gantz a Netanjahu spolu v prezidentské rezidenci jednali přes dvě hodiny, nejprve společně s izraelským prezidentem, poté sami a Rivlin se k nim opět připojil až ke konci, popsal izraelský deník The Times of Israel. Ve společném prohlášení zástupci Likudu a uskupení Modrobílí uvedli, že rozhovory o koaliční vládě budou zahájeny v úterý. Rivlinův úřad označil setkání za „významný krok kupředu“.

Podle izraelských médií prezident navrhuje, aby se vůdci dvou nejsilnějších stran ve funkci premiéra střídali. Netanjahu již před setkáním uvedl, že je pro vládu národní jednoty, Gantz nicméně zůstával zdrženlivý a dával najevo, že chce vládu, v níž Netanjahu nebude.

Rivlin během pondělí dokončil konzultace se zástupci politických stran, které se minulý týden ve volbách dostaly do parlamentu. Již v neděli se izraelský prezident vyslovil právě pro vládu národní jednoty Likudu a Modrobílých. Ve 120členném parlamentu by měla 64 mandátů.

Rivlin svůj názor opřel o tvrzení, že většina Izraelců si nepřeje třetí volby, které by se musely konat v případě, že by koaliční jednání znovu selhala, jako tomu bylo po volbách dubnových.

Nahrávám video

Netanjahu ani Gantz sami většinu dohromady nedají

Prezident má kandidáta na post předsedy vlády vybrat do středy a pověřit jej sestavením stabilního kabinetu. Ještě před jednáním Netanjahua s Gantzem podpořila většina arabských poslanců jako premiéra Gantze. Naposledy přitom Arabové podpořili v roce 1992 Jicchaka Rabina.

„Pro nás je nejdůležitější, aby Benjamin Netanjahu už nebyl u moci,“ uvedli zástupci Sjednocené arabské kandidátky a dodali: „Pro sestavení vlády doporučujeme Bennyho Gantze.“ Jejich uskupení skončilo ve volbách třetí se ziskem 13 mandátů.

„Ráno tři poslanci Sjednocené arabské kandidátky oznámili, že se distancují od pozice aliance a nedoporučí na post premiéra žádného kandidáta,“ upozornil však zpravodaj České televize David Borek. Jsou to členové arabské nacionalistické strany Balat. „Ta má až nepřátelský postoj vůči státu Izrael,“ dodal.

Gantz by tak měl podporu tří ze čtyř arabských parlamentních stran, dvou levicových uskupení a vlastní koalice Modrobílí. Celkem to dělá 54 hlasů, což na většinu mezi 120 poslanci nestačí. 

Podporu Gantze od arabských stran ihned odsoudil Netanjahu. Varoval před vytvořením „menšinové vlády spoléhající se na hlasy těch, kteří odmítají Izrael jako židovský a demokratický stát a opěvují teroristy vraždící naše vojáky a občany“. Sám Netanjahu má jistou podporu celkem 55 zákonodárců – vlastního Likudu a tří náboženských stran.

Stejně jako Gantz by tak Netanjahu zřejmě nedal dohromady většinu bez osmi poslanců sekulární a nacionalistické strany Izrael je náš domov v čele s Avigdorem Liebermanem. Ta ale zatím neřekla, koho z šéfů dvou hlavních stran by případně podpořila. Navíc hned po konci voleb uvedla, že také preferuje velkou koalici za účasti obou největších stran.

Kontroverzní Netanjahu

Zástupci Modrobílých sice nejsou proti širokému koaličnímu kabinetu, nicméně nadále odmítají, aby v něm byl Netanjahu. Ten totiž čelí třem korupčním kauzám, v nichž se v nejbližších týdnech očekává výslech generálního prokurátora a rozhodnutí o zahájení trestního stíhání.

„Modrobílí jsou neseni hlavně pocitem, že Netanjahu je špatný a že všichni v centru a na levém středu se musí spojit proti němu. Pro ně je obrovským riskem kývnout na koalici,“ poznamenal k tomu Borek.

Naopak dominantní pravicová strana by jen těžko souhlasila se zavržením svého předsedy. „Chudá města volí už dvacet let Likud drtivým způsobem a jeho voliči tam křičí, že Netanjahu je král Izraele,“ přiblížil Borek. Premiér posledních deseti let má podle něj pro část společnosti obrovské charisma, které nedokážou přebít ani korupční skandály.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 1 hhodinou

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 2 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 3 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 4 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.