Centristická koalice Modrobílí někdejšího náčelníka generálního štábu Bennyho Gantze patrně získala v izraelských volbách o jeden mandát víc než pravicový Likud premiéra Benjamina Netanjahua. Ukazují to průběžné výsledky po sečtení více než pětadevadesáti procent odevzdaných hlasů. Ani centristé, ani Likud zřejmě nebudou moci vytvořit vládní koalici bez exministra obrany Avigdora Liebermana, který stojí v čele nacionalistické sekulární strany Izrael je náš domov.
Podle údajů ústřední volební komise je sečteno 95 procent hlasů, přičemž Modrobílí mají podle těchto čísel ve stodvacetičlenném parlamentu 33 a Likud 32 křesel.
Jako třetí nejsilnější zřejmě vyšla z voleb s 12 mandáty Sjednocená kandidátka, kterou tvoří čtyři arabské strany. Za ní pak jsou zatím s devíti mandáty ultraortodoxní strana Šas a s osmi nacionalistická sekulární strana Izrael je náš domov exministra obrany Liebermana.
Do parlamentu se zřejmě dostala ještě čtyři další uskupení: ultraortodoxní dvoučlenná koalice Sjednocený judaismus Tóry s osmi mandáty, se sedmi pak koalice tří pravicových až krajně pravicových stran Jamina (Pravice), šest křesel získala levicová koalice Strany práce a strany Gešer (Most) a pět mandátů má levicová několikačlenná koalice Demokratická unie.
Blok pravicových a ultraortodoxních stran v čele s Likudem by tak mohl mít 56 poslanců, stejně jako středolevá koalice. Pro většinu je ale třeba 61 mandátů. Klíč k většině tak drží Lieberman.
Oficiální zveřejňování výsledků se zpozdilo
Izraelská média od rána upozorňovala, že ústřední volební komise zveřejňovala průběžné výsledky pomaleji než některá média a že podle těchto oficiálních údajů měla arabská koalice nižší zisky.
Web listu Haaretz později uvedl, že se zpožďovalo sčítání hlasů v arabských okrscích. S odvoláním na radu komise také napsal, že zpoždění je způsobené „změnami ve zpracovávání hlasů,“ jejichž důvodem je snaha „předejít chybám a zajistit, aby bylo podezření na volební podvody vyšetřeno před zveřejněním oficiálních výsledků.“
Gantz: Netanjahu se svou misí neuspěl
Gantz v noci na středu prohlásil, že bude usilovat o širokou vládu národní jednoty. Vyjádřil radost nad volebním výsledkem své koalice, ale podle agentury Reuters se neprohlásil vítězem.
„Počkáme na skutečné výsledky, ale stav věcí je takový, že jsme splnili svoji misi,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády stoupencům své strany v Tel Avivu. Dodal, že Netanjahu „se svou misí neuspěl“.
Ani premiér Netanjahu se ve středu ráno neprohlásil ani za vítěze voleb, ani nepřiznal porážku. Řekl pouze, že čeká na oficiální výsledky a že bude usilovat o sestavení „silné sionistické vlády“, která by odrážela názory „mnoha lidí země“.
„V příštích dnech zahájíme jednání s cílem ustavení silné sionistické vlády,“ prohlásil nad ránem před malým davem svých stoupenců Netanjahu, který z těchto jednání předem vyloučil „antisionistické arabské strany“. „Nebude a nemůže tu být vláda, která se opírá o arabské, protisionistické strany,“ citovala premiéra agentura Reuters.
Podle Netanjahua se Izrael nachází v „historickém bodě“ s obrovskými šancemi a výzvami, mezi něž patří především „existenční ohrožení Izraele Íránem a jeho pobočníky“.
Izraelský premiér rovněž připomněl, že americký prezident Donald Trump brzy zveřejní mírový plán pro Blízký východ. „A způsob, jakým budou vedena vyjednávání s Trumpem, určí budoucnost státu Izrael pro nadcházející generace,“ řekl Netanjahu. Proto podle něj Izrael potřebuje „silnou, stabilní a sionistickou vládu“.
Koalice zřejmě nebude možná bez nacionalisty Liebermana
Strany nyní čekají složitá koaliční jednání, která by mohla ohrozit politickou budoucnost Netanjahua. Ani Likud, ani centristé patrně nebudou moci vytvořit vládu bez někdejšího ministra obrany Liebermana, který stojí v čele nacionalistické sekulární strany Izrael je náš domov. Právě Liebermana proto někteří komentátoři označují za skutečného vítěze voleb.
Také Lieberman už během povolební noci vyzval k vytvoření velké koalice. „Máme pouze jednu možnost – národní, liberální širokou vládu zahrnující Izrael je náš domov, Likud a Modro-bílé,“ řekl Lieberman svým stoupencům v Jeruzalémě.
O křesla ve stodvacetičlenném Knesetu se tentokrát ucházelo celkem 31 uskupení. Ve volbách mohlo hlasovat kolem 6,4 milionu občanů Izraele. Hlasování se v úterý podle volební komise zúčastnilo 69,4 procenta oprávněných voličů, což je o necelé procento více než v dubnu.
Letos už druhé předčasné volby
Úterní volební klání se uskutečnilo pět měsíců poté, co se Netanjahu prohlásil za vítěze dubnových voleb. Tehdy se zdálo, že bude mít snadnou cestu k vytvoření vládní koalice. Jeho pravicový Likud totiž spolu se svými tradičními ultraortodoxními a nacionalistickými spojenci získal ve stodvacetičlenném parlamentu většinu.
Když se ale Lieberman postavil proti přílišnému vlivu židovských ultraortodoxních stran, zbylo Netanjahuovi pouze šedesát spojenců, tedy o jednoho méně, než potřeboval k získání většiny.
Místo toho, aby Netanjahu umožnil jinému kandidátovi pokus o sestavení vlády, zákonodárci na popud poslanců Likudu rozpustili parlament a byly vyhlášeny další předčasné volby. Po nich se s šéfy izraelských stran setká prezident Reuven Rivlin a vybere stranu, která podle něj bude mít největší šanci sestavit koalici. Ta tak musí učinit do čtyř týdnů.
