Jazýčkem na vahách se po izraelských volbách stal „car“ a bývalý vyhazovač v baru Lieberman

Skutečným vítězem izraelských voleb je podle některých komentátorů Avigdor Lieberman. Jeho nacionalistická strana Izrael je náš domov získala sice až čtvrtý nejvyšší počet mandátů, obě hlavní strany – centristická koalice Modrobílí i pravicový Likud – bez ní ale zřejmě vládní většinu dohromady nedají. Právě tento enfant terrible izraelské politiky tak může mít v rukou osud nové vlády.

V úterních volbách Liebermanova formace téměř zdvojnásobila počet křesel; zatímco v dubnovém hlasování jich získala pět, nyní podle téměř úplných výsledků devět. Lieberman prohlásil, že bude prosazovat širší koalici obou hlavních stran, které přitom vzájemnou spoupráci odmítají.

Hlavní roli sehrál ostatně Lieberman i ve dvou politických krizích poslední doby. Nejprve loni v listopadu podal kvůli neshodám uvnitř vlády ohledně postupu proti radikálnímu hnutí Hamas v Pásmu Gazy jako ministr obrany demisi, což vedle dalších vnitrokoaličních sporů přispělo k rozpadu Netanjahuovy vlády, a byly vypsány letošní dubnové volby.

Po nich stál za tím, že Netanjahu nesestavil kabinet; za vstup své strany do vlády totiž požadoval Lieberman přijetí branného zákona, který měl zavést povinnou vojenskou službu i pro členy ultraortodoxní komunity. Netanjahu to odmítl, což vedlo k druhým letošním předčasným volbám.

Chtěl bombardovat Bejrút či zbořit Asuánskou přehradu

Sekulární nacionalista Lieberman, kterému se v zemi přezdívá „car“ či „Rasputin“, proslul řadou štěpných výroků. Požadoval například bombardování Bejrútu a Teheránu, zboření egyptské Asuánské přehrady a Evropskou unii kritizoval za údajnou propalestinskou politiku.

Navrhoval také, aby se velká část izraelských Arabů přestěhovala na území, které bude pod palestinskou kontrolou, protože je nepovažuje za dostatečně loajální občany, a hovořil o nich jako o páté koloně. Palestinského vůdce Mahmúda Abbáse pak označil za teroristu diplomata.

V nynějších volbách se soustředil na údajné nebezpečí, které představuje Izrael řízený ultraortodoxní židovskou komunitou. Mír s Palestinci považuje za nerealistický a obhajuje židovské osady na Západním břehu Jordánu, kde ostatně žije v izraelské kolonii Nokdim na jihu Západního břehu Jordánu u Betléma.

Po emigraci z Moldavska pracoval jako vyhazovač v baru

Rodák z moldavského Kišiněva (narozen 5. června 1958), kde studoval zemědělství, přijel v roce 1978 do Izraele, kde absolvoval vojenskou službu a nějaký čas pracoval jako vyhazovač v baru. Jeho otec, veterán Rudé armády, byl zajat Němci a poté za Stalina strávil sedm let v sibiřských pracovních táborech.

Lieberman vystudoval mezinárodní vztahy na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a v 90. letech byl členem Likudu a poradcem Netanjahua. V lednu 1999 založil svou nynější stranu, jejíž úspěchy jsou založeny na imigraci milionů lidí z bývalého Sovětského svazu, kteří ji podporují. Členem parlamentu je od května 1999.

Od roku 2001 zastával Lieberman řadu ministerských postů. Byl ministrem národní infrastruktury, ministrem dopravy, ministrem pro strategické záležitosti, dvakrát ministrem zahraničí (2009–2012 a 2013–2015) a naposledy ministrem obrany (2016–2018). V listopadu 2013 jej soud zprostil obvinění z podvodu a zneužití důvěry, Lieberman se tak vrátil do ministerské funkce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...