Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zřejmě míří po úterních předčasných volbách k rekordnímu pátému mandátu. Po sečtení 98 procent hlasů bude mít jeho pravicový Likud ve 120členném parlamentu 35 křesel, tedy stejně jako středová koalice Modrá a bílá bývalého generála Bennyho Gantze, který již uznal porážku. Pro Netanjahua bude snazší sestavit koalici, protože jeho blok pravicových stran se bude moci opřít o většinu 65 křesel. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa je znovuzvolení Netanjahua dobrým znamením pro mír.
Likud si drží nad centristickou Gantzovou aliancí náskok 0,3 procentního bodu. Volební komise ještě sčítá hlasovací lístky odevzdané na vojenských základnách a na zahraničních diplomatických misích.
The Times of Israel poznamenal, že vojáci spíše tíhnou k pravici, což může náskok Netanjahuova bloku ještě mírně zvýšit. Úřady ověřují, zda vojáci nevolili dvakrát – jednou doma a podruhé na základnách, což může trvat déle.
„Obrovské vítězství,“ hodnotí Netanjahu
Netanjahu se prohlásil za vítěze voleb již krátce poté, co odhady po zavření hlasovacích místností připsaly premiérově pravicovému bloku parlamentní většinu. V projevu k sympatizantům označil výsledek za takřka neuvěřitelný. „Jsem opravdu nadšený. Toto je obrovské vítězství. Opravdu obrovské,“ konstatoval Netanjahu.
„Jsem velmi dojat, že mi izraelští občané už popáté vyjádřili důvěru, a to ještě více než při předchozích volbách. Mám v úmyslu být premiérem všech občanů Izraele. Pravice, levice, Židů i těch, kteří Židé nejsou. Všech občanů Izraele,“ zdůraznil Netanjahu.
Benny Gantz se ještě v brzkých odpoledních hodinách snažil své stoupence povzbudit, když prohlásil, že „obloha sice vypadá zatažená, ale přes milion občanů“ se vyjádřilo pro změnu. Později ale již na tiskové konferenci v Jeruzalémě porážku definitivně uznal. „Respektujeme rozhodnutí lidu,“ uvedl Gantz podle, kterého Modrá a bílá „založila opravdovou alternativu k Netanjahuovi“.
Modrobílé alianci se dařilo v Tel Avivu, kde získala skoro 46 procent hlasů, Likud zde skončil druhý s 19 procenty. Netanjahuově straně se však dařilo v Jeruzalémě, kde ji volilo 25 procent lidí, zatímco strana Modrá a bílá obdržela pouhých 12 procent. V Haifě kraloval Gantz (33 procent), v Ejlatu naopak Netanjahu (43 procent).
Po volbách má stěžejní úlohu prezident Reuven Rivlin, který určí politika, jenž se pokusí vytvořit koalici. „Už jsem jednal s lídry dalších pravicových stran, tedy našich přirozených politických partnerů. Většina z nich veřejně prohlásila, že doporučí našemu prezidentovi, abych sestavil příští vládu já,“ zdůraznil premiér.
Spojenci slibují podporu i v případě, že padne obvinění
Netanjahu je premiérem od roku 2009 a předsedou vlády byl také v letech 1996 až 1999. Celkem je u moci 13 let. Pokud se devětašedesátiletému politikovi podaří sestavit vládu, bude to jeho pátý mandát. Stane se tak nejdéle sloužícím izraelským premiérem v dějinách státu. Aktuálně mu však hrozí, že bude obžalován v souvislosti se třemi korupčními kauzami. Premiér jakoukoliv vinu odmítá.
- Likud – 35
Modrá a bílá – 35
Šas – 8
Sjednocený judaismus Tóry – 8
Strana práce – 6
Hadash-Ta'al – 6
Unie pravicových stran – 5
Jisrael Bejtejnu (Izrael náš domov) – 5
Kulanu – 5
Meretz – 4
Balad-Spojený arabský seznam – 4 - Zdroj: Jerusalem Post
Očekává se, že Netanjahu bude předvolán k výslechu v červenci a rozhodnutí o konečném obvinění pak padne za šest měsíců. Řada pravicových stran před volbami avizovala, že v případě obvinění nebudou požadovat, aby Netanjahu odstoupil. Předpokládá se ale, že do koalice bude přizvána i strana Kulanu, která dříve oznámila, že v takovém případě z vlády odejde.
Podle hlavního palestinského vyjednavače Saíba Irikáta Izraelci v parlamentních volbách odmítli mír a podpořili okupaci. Poradce palestinského vůdce Mahmúda Abbáse dodal, že volební výsledky vyvolávají mezi Palestinci obavy, protože si myslí, že se příští vláda pokusí anektovat části Západního břehu.
Gratulace z USA i z Česka
Spojené státy, které jsou klíčovým izraelským spojencem, již uvedly, že se těší na další spolupráci s Jeruzalémem. Washington je rovněž přesvědčen, že budoucí izraelská vláda, ať již bude jakákoli, bude pokračovat v těsném vztahu s USA.
Prezident Donald Trump by měl po izraelských volbách představit svůj dlouho očekávaný mírový plán pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Novinářům Trump v Bílém domě řekl, že znovuzvolení Netanjahua je dobrým znamením pro mír.
Netanjahuovi už pogratulovali i čeští politici. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) věří, že se brzy podaří sestavit novou vládu a že se bude dál rozvíjet strategické partnerství mezi Českem a Izraelem. „Blahopřeji panu Netanjahuovi k vítězství a držím mu palce, aby pokračoval ve své práci premiéra,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Připomněl, že s izraelským premiérem nedávno jednal a pozval ho do Prahy.
Prezident Miloš Zeman pošle Netanjahuovi gratulační dopis. Doufá v další spolupráci i v přestěhování české ambasády do Jeruzaléma.
Krátce po uzavření volebních místností se prohlásil za vítěze voleb i Gantz poté, co dva ze tří odhadů televizí připsaly vítězství jeho středové koalici Modrá a bílá. „Vyhráli jsme. Izraelská veřejnost rozhodla!“ uvedl v prohlášení. „Budu premiérem všech občanů, nejenom těch, kteří mě volili. Lidé by měli hlavně přemýšlet o našich společných zájmech, na jejichž základě můžeme propojit myšlení a vytvořit něco stabilního a pozitivního,“ sliboval.
Později zdůraznil, že bude dál usilovat o změnu, jak slíbil voličům. Uvedl také, že izraelská společnost potřebovala naději, kterou jim aliance poskytla. „Chtěli jinou cestu a my jsme ji vydláždili,“ tvrdí.
Dvě silné strany
Další strany nejspíš nezískají víc než osm poslaneckých křesel, celkem se jich do Knesetu probojovalo jedenáct. „Podle prvních exit pollů to vypadá, že Izrael prodělal malou politickou revoluci,“ hlásil z volebního štábu Modré a bílé blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. V posledních třech dnech v zemi mimořádně posílily dvě největší strany. „Od osmdesátých nebo raných devadesátých let nezažil Izrael takovouto dominanci dvou velkých politických stran,“ poznamenal Borek.
Krátce po uzavření volebních místností průzkumy odhadovaly, že obě favorizované strany získaly v Knesetu přes třicet křesel. „To je docela dost, protože Kneset (izraelský parlament) má pouhých 120 křesel,“ dodal zpravodaj.
„Netanjahu dokázal velmi dobře provádět volební kampaň. Snažil se maximalizovat volební zisk pravice a maximalizovat volební účast. To se mu podařilo – i za krutou cenu pro některé pravicové strany, dvě z nich zřejmě zůstanou mimo parlament, protože jim Netanjahu vysál hlasy,“ podotkl blízkovýchodní zpravodaj. Další důvody premiérova triumfu podle něj mohou být demografické. „Izrael se za poslední čtvrt století posunul doprava,“ připomněl.
Parlamentní volby se měly původně konat až v listopadu, loni v prosinci se však vládní koalice shodla na vyhlášení předčasných voleb v dubnu. Za rozhodnutím stojí koaliční krize, kterou způsobil zákon o výjimkách z povinné vojenské služby pro ultraortodoxní židy.
Nižší volební účast
Volebního klání se zúčastnilo 47 stran, které pro vstup do parlamentu musí překonat hranici 3,25 procenta hlasů. Hlasovat mohlo zhruba 6,3 milionu lidí, k urnám ale přišlo 67,9 procenta voličů. Pro srovnání, v roce 2015 byla volební účast o čtyři procentní body vyšší.
Strana práce, která bývala v minulosti dominující politickou silou v Izraeli, v úterý zaznamenala nejhorší výsledek za 71 let, když se jí podařilo dostat se do Knesetu s pouhými 4,5 procenta hlasů, jež představují šest křesel. Podle izraelských médií strana prožívá šok a její členové už požadují odvolání předsedy Aviho Gabbaje. Další si pak přejí spojit se s levicovou stranou Merec, která získala čtyři mandáty.
