I kdyby Netanjahu skončil, éra velkých mírových konferencí se nevrátí, míní reportér Szántó

Nahrávám video

Izrael ve volbách vybírá nové složení parlamentu. Bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó v Interview ČT24 poznamenal, že Izraelci chtějí politicky zkušené lídry a vojenské hrdiny. Bývalý šéf armády Benjamin Gantz, který má šanci zvítězit, sice má politické zkušenosti, ale nevyrovná se úřadujícímu premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který je podle Szántó v zemi vnímán jako nejtěžší politická váha. A i kdyby Netanjahu skončil, nelze očekávat návrat období podobného 90. letům s velkými mezinárodními mírovými konferencemi.

Mír s Palestinci je podle Jakuba Szántó ve volbách spíš menšinovým tématem a platí to už několik posledních voleb. „Teď momentálně Izrael jako poměrně běžná moderní země řeší takové věci jako nezaměstnanost, vysoké daně, nedostatek sociálního bydlení a astronomické nájmy ve velkých městech,“ podotkl.

Mír případně hraje roli spíš u Gantze. „Naopak Netanjahu přišel s poměrně bezprecedentním prohlášením, kde vychází vstříc výrazně pravicovým nábožensko-nacionalistickým kruhům, že v případě, že vyhraje, tak anektuje osady na Západním břehu. Pravděpodobně tím naráží na to, že má evidentně výrazně větší podporu v Bílém domě, než kdy izraelský premiér měl,“ popsal Szántó.

Podporou z USA vyvažuje Netanjahu vyšetřování kvůli korupci

Přesun americké ambasády do Jeruzaléma a uznání svrchovanosti Izraele nad Golanskými výšinami mají podle někdejšího zpravodaje výrazný vliv. „Oba tyto kroky jsou chápány jako velmi silný trumf Benjamina Netanjahua, které by mu mohly do určité míry získat další hlasy, které by jinak byly věnovány spíš menším stranám,“ míní Szántó.

Zároveň to pro Netanjahuovu image představuje protipól negativním aspektům – vyšetřování kvůli korupci, která jsou zaměřená buď na něj, nebo jeho okolí.

Jistotu pokračujícího mandátu však Netanjahu nemá. Zřejmě bude potřebovat hlasy dalších stran, ale klíčovým hráčem bude i prezident Reuven Rivlin, který rozhodne o tom, kdo sestaví vládu.

I kdyby ale hypoteticky Netanjahu skončil, bylo by podle Szántó naivní si představovat, že by se vrátilo období 90. let s velkými mezinárodními mírovými konferencemi a obrovskými izraelskými ústupky.

„To se nestane. Gantz je voják. Je to pragmatik, není to jestřáb ve smyslu Ariela Šarona, jednoho z dalších generálů, který se stal premiérem, ale zároveň je to člověk, pro nějž je nejpodstatnější obrana Izraele,“ přiblížil. Připouští, že by Gantz mohl být ochoten k nějakým pragmatickým ústupkům, ale je prý velmi těžké říct, jestli by to znamenalo mír s Palestinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 4 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 7 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 14 hhodinami
Načítání...