Izraelská vládní koalice se shodla na rozpuštění parlamentu. Předčasné volby se uskuteční příští rok v dubnu. Poslední tečku pro současnou vládu znamenal spor o zákon, jenž se měl dotknout výjimek pro ultraortodoxní židy, kteří nemusejí povinně na vojnu, píše Reuters.
Izrael čekají v dubnu předčasné volby. K pádu vlády přispěl spor o vojnu pro ultraortodoxní židy
„Vedoucí představitelé koalice jednomyslně rozhodli o rozpuštění parlamentu a o uspořádání nových voleb na počátku dubna,“ citoval Netanjahuův mluvčí ze společného vyjádření.
Strany rovněž zdůraznily, že žádná z nich vládu neopustí a že „partnerství v Knesetu a ve vládě bude pokračovat i během voleb“, napsal list The Times of Israel.
Jednohlasně jsme se shodli na přijetí zákona, který stanoví volby zkraje dubna. Tato vláda vykonala čtyři roky služby a má za sebou skvělé úspěchy. Z Izraele jsme učinili rostoucího světového hráče.
Jablko sváru? Zákon o vojenské službě i postup vůči radikálům
K rozhodnutí vedly několikaměsíční spory kolem zákona o vojenské službě a kolem výjimek z odvodů pro ultraortodoxní židy. „Když je příliš obtížné prosazovat zákony, tak potřebujeme volby,“ řekl Netanjahu lídrům koaličních stran podle izraelského deníku Haarec.
Ultraortodoxní židé tvoří deset až dvanáct procent izraelské populace. Ti, kteří se věnují náboženskému studiu, v současné době do armády nevstupují; výjimka se vztahuje zhruba na šedesát tisíc ortodoxních židovských věřících. Jinak Izraelci v armádě povinně slouží tři a ženy dva roky. Mnozí rukují už v 18 letech.
V roce 2015 izraelský nejvyšší soud rozhodl, že výjimka pro ultraortodoxní židy je neústavní a žádal po vládě, aby to ošetřila novou legislativou. Tento měsíc dal soud kabinetu na nápravu čas maximálně do poloviny ledna. Pokud by Netanjahu jako současný ministr obrany nezařídil masivní odvod ultraortodoxních židů, porušil by zákon, píše izraelský list Jerusalem Post.
Kritizovaný zákon počítal se sankcemi pro židovské školy
Návrh ministerstva obrany, který vyvolal kontroverze, počítá s minimálními počty odvodů za jednotlivé židovské školy vyššího vzdělání (ješivy) – a případnými finančními sankcemi za jejich neplnění. Současně by zákon počítal formálně s výjimkami pro většinu ultraortodoxních židů.
Podle Times of Israel ultraortodoxní koaliční strana Šas varovala, že pokud zákon nebude schválen, opustí vládu. Další koaliční ultraortodoxní strana Sjednocený judaismus Tóry naopak hrozila, že odejde, pokud legislativa projde.
Netanjahuova strana Likud kvůli sporům v koalici požádala o podporu i opoziční strany. Lídr centristické strany Ješ atid ale varoval před „špinavými dohodami“ mezi ultraortodoxními židy a ministerstvem financí, odmítl legislativu podpořit a podílet se tak na něčem, co označil za „způsob, jak odklonit peníze ultraortodoxním židům“.
Netanjahu volby dlouho odmítal
Netanjahuova koalice měla problémy dlouhodobě. Kvůli nesouhlasu s příměřím s Hamasem skončil v listopadu ve funkci ministra obrany Avigdor Lieberman, jenž žádal tvrdší postup vůči radikálům. Vláda přistoupila na klid zbraní po vlně vzájemného ostřelování. Někteří politici to ale označili za odměňování teroristů a požadovali pokračování náletů.
„Vítám rozhodnutí lídrů koalice směrem k předčasným volbám. Už měsíce tvrdíme, že křehká vláda není vládou funkční – a kvůli tomu je i z pohledu voličů nejdůležitější zformovat nový a stabilní kabinet,“ reagoval teď Lieberman na zprávy o pádu vlády.
Sám Netanjahu donedávna předčasné volby odmítal s tím, že by byly nezodpovědné vzhledem k bezpečnostní situaci v zemi. „Mluvil jsem s koaličními partnery. Řekl jsem jim, že přišel čas ukázat zodpovědnost – nepotopit vládu, zvlášť ne v tomto bezpečnostně citlivém období,“ tvrdil ještě v listopadu.
Netanjahu pod tíhou korupčních afér
Původně měly volby proběhnout až v listopadu příštího roku. Netanjahu, který je zároveň šéfem pravicové strany Likud, vládne už čtvrté funkční období – nyní s prostou většinou 61 míst v 120členném parlamentu. Premiér čelí tlaku po řadě korupčních skandálů, sám ale vinu odmítá. Mezi Izraelci je Netanjahu stále velmi populární, ukázaly nedávné průzkumy podle agentury Reuters.
- Poslední parlamentní volby v Izraeli se konaly předčasně 17. března 2015. Výrazně v nich uspěla konzervativní sionistická strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua (30 křesel). Druhou nejsilnější formací se stal středolevý Sionistický tábor Jicchaka Herzoga (24 křesel), který ale skončil v opozici.
- Netanjahuův Likud šel do koalice s pravicovou národně-náboženskou stranou Židovský domov (8 mandátů), novou liberálně-centristickou stranou Kulanu Moše Kachlona (10 mandátů), ultraortodoxní sionistickou stranou Šas (7 mandátů) a aškenázskou ultraortodoxní stranou Sjednocený judaismus Tóry (6 mandátů). Dohromady měly těsnou většinu – 61 ze 120 křesel jednokomorového parlamentu.