Izrael čekají v dubnu předčasné volby. K pádu vlády přispěl spor o vojnu pro ultraortodoxní židy

Izraelská vládní koalice se shodla na rozpuštění parlamentu. Předčasné volby se uskuteční příští rok v dubnu. Poslední tečku pro současnou vládu znamenal spor o zákon, jenž se měl dotknout výjimek pro ultraortodoxní židy, kteří nemusejí povinně na vojnu, píše Reuters.

„Vedoucí představitelé koalice jednomyslně rozhodli o rozpuštění parlamentu a o uspořádání nových voleb na počátku dubna,“ citoval Netanjahuův mluvčí ze společného vyjádření.

Strany rovněž zdůraznily, že žádná z nich vládu neopustí a že „partnerství v Knesetu a ve vládě bude pokračovat i během voleb“, napsal list The Times of Israel.

Jednohlasně jsme se shodli na přijetí zákona, který stanoví volby zkraje dubna. Tato vláda vykonala čtyři roky služby a má za sebou skvělé úspěchy. Z Izraele jsme učinili rostoucího světového hráče.
Benjamin Netanjahu
izraelský premiér

Jablko sváru? Zákon o vojenské službě i postup vůči radikálům

K rozhodnutí vedly několikaměsíční spory kolem zákona o vojenské službě a kolem výjimek z odvodů pro ultraortodoxní židy. „Když je příliš obtížné prosazovat zákony, tak potřebujeme volby,“ řekl Netanjahu lídrům koaličních stran podle izraelského deníku Haarec.

Ultraortodoxní židé tvoří deset až dvanáct procent izraelské populace. Ti, kteří se věnují náboženskému studiu, v současné době do armády nevstupují; výjimka se vztahuje zhruba na šedesát tisíc ortodoxních židovských věřících. Jinak Izraelci v armádě povinně slouží tři a ženy dva roky. Mnozí rukují už v 18 letech.

V roce 2015 izraelský nejvyšší soud rozhodl, že výjimka pro ultraortodoxní židy je neústavní a žádal po vládě, aby to ošetřila novou legislativou. Tento měsíc dal soud kabinetu na nápravu čas maximálně do poloviny ledna. Pokud by Netanjahu jako současný ministr obrany nezařídil masivní odvod ultraortodoxních židů, porušil by zákon, píše izraelský list Jerusalem Post.

Kritizovaný zákon počítal se sankcemi pro židovské školy

Návrh ministerstva obrany, který vyvolal kontroverze, počítá s minimálními počty odvodů za jednotlivé židovské školy vyššího vzdělání (ješivy) – a případnými finančními sankcemi za jejich neplnění. Současně by zákon počítal formálně s výjimkami pro většinu ultraortodoxních židů.

Podle Times of Israel ultraortodoxní koaliční strana Šas varovala, že pokud zákon nebude schválen, opustí vládu. Další koaliční ultraortodoxní strana Sjednocený judaismus Tóry naopak hrozila, že odejde, pokud legislativa projde. 

Netanjahuova strana Likud kvůli sporům v koalici požádala o podporu i opoziční strany. Lídr centristické strany Ješ atid ale varoval před „špinavými dohodami“ mezi ultraortodoxními židy a ministerstvem financí, odmítl legislativu podpořit a podílet se tak na něčem, co označil za „způsob, jak odklonit peníze ultraortodoxním židům“.

Netanjahu volby dlouho odmítal

Netanjahuova koalice měla problémy dlouhodobě. Kvůli nesouhlasu s příměřím s Hamasem skončil v listopadu ve funkci ministra obrany Avigdor Lieberman, jenž žádal tvrdší postup vůči radikálům. Vláda přistoupila na klid zbraní po vlně vzájemného ostřelování. Někteří politici to ale označili za odměňování teroristů a požadovali pokračování náletů. 

„Vítám rozhodnutí lídrů koalice směrem k předčasným volbám. Už měsíce tvrdíme, že křehká vláda není vládou funkční – a kvůli tomu je i z pohledu voličů nejdůležitější zformovat nový a stabilní kabinet,“ reagoval teď Lieberman na zprávy o pádu vlády.

Sám Netanjahu donedávna předčasné volby odmítal s tím, že by byly nezodpovědné vzhledem k bezpečnostní situaci v zemi. „Mluvil jsem s koaličními partnery. Řekl jsem jim, že přišel čas ukázat zodpovědnost – nepotopit vládu, zvlášť ne v tomto bezpečnostně citlivém období,“ tvrdil ještě v listopadu.

Netanjahu pod tíhou korupčních afér

Původně měly volby proběhnout až v listopadu příštího roku. Netanjahu, který je zároveň šéfem pravicové strany Likud, vládne už čtvrté funkční období – nyní s prostou většinou 61 míst v 120členném parlamentu. Premiér čelí tlaku po řadě korupčních skandálů, sám ale vinu odmítá. Mezi Izraelci je Netanjahu stále velmi populární, ukázaly nedávné průzkumy podle agentury Reuters.

  • Poslední parlamentní volby v Izraeli se konaly předčasně 17. března 2015. Výrazně v nich uspěla konzervativní sionistická strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua (30 křesel). Druhou nejsilnější formací se stal středolevý Sionistický tábor Jicchaka Herzoga (24 křesel), který ale skončil v opozici.
  • Netanjahuův Likud šel do koalice s pravicovou národně-náboženskou stranou Židovský domov (8 mandátů), novou liberálně-centristickou stranou Kulanu Moše Kachlona (10 mandátů), ultraortodoxní sionistickou stranou Šas (7 mandátů) a aškenázskou ultraortodoxní stranou Sjednocený judaismus Tóry (6 mandátů). Dohromady měly těsnou většinu – 61 ze 120 křesel jednokomorového parlamentu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko porušilo po pár hodinách jím vyhlášené příměří, hlásí Kyjev

Rusko podle ukrajinského vojenského letectva ve čtvrtek brzy ráno porušilo třídenní příměří, které samo vyhlásilo, když vypustilo naváděné bomby na ukrajinské město Sumy. Píše to agentura Reuters, podle které nelze útoky nezávisle ověřit. Ruská státní média tvrdí, že ruská armáda začala dodržovat klid zbraní nařízený vůdcem Vladimirem Putinem ve středu 23:00 SELČ
před 1 hhodinou

Ze Sixtinské kaple vyšel černý kouř, volba papeže bude pokračovat

Konkláve kardinálů, které ve středu začalo ve Vatikánu, v prvním kole podle očekávání nezvolilo novou hlavu katolické církve. Nad Sixtinskou kaplí, v níž je uzavřeno 133 volitelů, to po deváté večer signalizoval černý kouř. Kardinálové budou pokračovat ve čtvrtek, výběr však může trvat i několik dalších dní.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V koncentračních táborech Spojenci objevili hrůzy, český kreslíř je dokumentoval

Před osmdesáti lety Spojenci z východu i západu postupovali k Berlínu a osvobozovali nacistické vyhlazovací tábory. V místech, v nichž našli smrt lidé z řad židovské komunity, cizinců, politických odpůrců, válečných zajatců a dalších hitlerovskému režimu nepohodlných, naráželi na hrůzné výjevy. Jedním z největších táborů na území dnešního Německa byl ten v Buchenwaldu, který přežil třeba i Čech Karel Vrkoslav nebo další vězeň Karl Vögtel. Později osvobozené Dachau zase v kresbách zachytil vězeň Karel Frinta. Jeho osud nyní poprvé zpracoval a publikoval Ústav pro studium totalitních režimů.
před 11 hhodinami

Německo-francouzské přátelství je dar, řekl Merz po setkání s Macronem

Nový německý kancléř Friedrich Merz po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Dodal, že brzy plánuje i cestu do Kyjeva. Večer se má Merz přesunout do Varšavy na setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Německo bude odmítat i žadatele o azyl

Na německých pozemních hranicích mohou být napříště odmítáni i migranti, kteří v zemi chtějí žádat o azyl, rozhodl ve středu nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích, informovala agentura DPA. Kancléř Friedrich Merz, který nastoupil do funkce v úterý, dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní migrační politiku včetně kontrol na německých pozemních hranicích.
před 12 hhodinami

Svět volá po deeskalaci mezi Indií a Pákistánem. Trump má údery za „ostudné“

Svět volá po uklidnění napětí mezi Indií a Pákistánem, které se vystupňovalo vzájemným bombardováním příhraničních oblastí. Londýn a Peking se chtějí zapojit do snah o diplomatické snížení napětí. K podniknutí kroků k uklidnění situace vyzvala strany konfliktu také Evropská unie, Německo či Turecko. Americký prezident Donald Trump označil eskalaci konfliktu za „ostudnou“.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Indie udeřila v Pákistánu, obě země hlásí mrtvé

Indie v noci zaútočila na území Pákistánu i na část Kašmíru pod pákistánskou kontrolou. Jde o významnou eskalaci napětí v oblasti. Pákistán obviňuje Indii, že její noční údery zabily 31 lidí včetně žen a dětí a zranily desítky dalších. Indie tvrdí, že se zaměřovala na cíle ozbrojenců zodpovědných za teroristické útoky z minulého měsíce. Pákistánský premiér oznámil sestřelení pěti indických letadel a odvetné údery. Ty podle Indie připravily o život civilisty v indické části Kašmíru.
6. 5. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Největší konfrontace od roku 1999, hodnotí expert střet Indie a Pákistánu

Úterní noční ostřelování mezi Indií a Pákistánem bylo podle indologa Martina Hříbka největší konfrontací mezi zeměmi od války v Kašmíru v roce 1999. Expert Jiří Krejčík upozornil, že Indie může situaci využít k tomu, aby svého západního souseda odstřihla od vody. Na uklidnění situace již podle Zbyňka Dubského z Katedry mezinárodních studií a diplomacie VŠE pracují Spojené státy. Ty však společně s Čínou dlouhodobě vyzbrojují Pákistán.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...