Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nevidí důvod, proč by česká ambasáda nemohla být přesunuta z Tel Avivu do Jeruzaléma i dříve než za dva roky; jiné hlavní město podle Netanjahua neexistuje a časem k tomu dojdou i evropské země. Úterní otevření Českého domu v Jeruzalémě za přítomnosti prezidenta Miloše Zemana označil za skvělý začátek. Izraelský premiér to prohlásil v exkluzivním rozhovoru pro ČT, který s ním vedl David Borek.
Netanjahu pro ČT: Je čas uznat Jeruzalém, jiné hlavní město neexistuje
Očekáváte, že do dvou let se česká ambasáda přesune do Jeruzaléma?
Doufám, že už předtím.
Dokonce dřív než za dva roky?
Jistě, proč ne? Je to jen otázka, jak se rozhodnete, ale tohle je, myslím, úžasný začátek s panem prezidentem Zemanem, tady v Českém domě. Bylo to opravdu velmi dojemné. Známe samozřejmě příběh Masaryka, který tady byl téměř před sto lety jakožto vůbec první hlava cizího státu – který sem přijel, posílil sionismus, naše národní hnutí. A teď je tady pan prezident Zeman, který reprezentuje český lid. Takže proč ne? Pojďme do toho.
Do určité míry by toto rozhodnutí mohlo rozvířit vody diplomacie v Evropské unii. Deník The Jerusalem Post nedávno přišel s reportáží, že německá kancléřka (Angela Merkelová) tlačila na Bukurešť, aby Rumunsko svoji ambasádu nepřesouvalo.
Podívejte se, já myslím, že diplomacie musí být vždy založená na pravdě, protože jakékoli snahy o mír se vždycky zbortí, pokud jsou postavené na lži. To jsme na Blízkém východě v minulosti viděli.
Realita je taková, že se tady teď otevíral Český dům. My v něm sedíme, otevření bylo úžasné. Nedaleko odsud je hora Sion, je odsud asi dvě stě, tři sta metrů. Hora Sion, to je starý Jeruzalém, z toho potom vznikl termín sionismus. Toto je naše hlavní město, bylo to naše hlavní město už před třemi tisíci lety.
Král David před třemi tisíci lety založil Jeruzalém jako hlavní město – Jeruzalém byl hlavním městem vždy. Je to sídlo naší vlády, našich soudů, legislativy. Neexistuje žádné jiné hlavní město. A je na čase, aby byl Jeruzalém jako hlavní město uznán. Udělaly to Spojené státy, Guatemala, Brazílie o tom přemýšlí. Je to jen otázka času, než se k tomu připojí také evropské země.
Myslím, že neexistuje nic lepšího pro pravdu, minulost, férovost, pro zdravý rozum – a Česká republika je naším skvělým přítelem. Nemohli byste udělat nic lepšího, vysloužili byste si tím vděčnost mnoha lidí po celém světě. Myslím, že by to byla dobrá věc pro vás, pro nás, pro oba státy.
Byl jsem překvapený, že i když se izraelští politici setkávají s českými politiky, se vždycky vynoří téma Íránu. Hned od začátku se jde přímo na věc. Není to pro vás potenciálně naděje, ale zároveň také frustrující záležitost pro vaši vládu, že Česká republika hodlá mít svůj názor v souladu s konsenzem, který je v Bruselu, Berlíně, Paříži, možná Římě a který je blíže spíš té íránské pozici než té izraelské?
Není žádné tajemství, že jsem byl proti smlouvě s Íránem, kterou uzavřela především předcházející americká vláda. Vždycky jsem otevřeně říkal, že to pro Írán byla cesta k jadernému arzenálu, že mu poskytla možnost získávat miliardy a miliardy dolarů a zbrojit. A přesně to se také stalo – Írán se stal agresivnějším. Vidí to úplně každý.
Když jsem proto navštívil Evropu, poté co pan prezident Trump obnovil první sankce, mluvil jsem s kancléřkou Merkelovou, s prezidentem Macronem, s premiérkou Mayovou, a říkal jsem: Nemluvme o sankcích, o tom, že se k nim chcete přidat.
Ptali se proč a já jim říkal, že je to přece jasná situace. Když si evropské společnosti budou muset vybrat mezi íránskou ekonomikou, obchodováním s Íránem – a dá se říct, že íránská ekonomika je dohromady velká stejně jako izraelská, oni jsou desetkrát větší, ale naše HDP je o tolik vyšší – a když íránskou ekonomiku porovnáte s americkou, 21 bilionů dolarů, tak nikdo nemusí přemýšlet nad ničím. Je jasné, že společnosti, banky a vlády si vždycky vyberou Spojené státy americké, a to se děje, takže vlastně není potřeba mluvit o něčem, co se fakty a zdravým rozumem vyřeší samo o sobě.
„S Putinem k sobě nemůžeme být upřímnější“
Pojďme mluvit o Rusku. Nechci, aby to vyznělo jako rozhovor pro časopis Rolling Stone, ale jaká je chemie mezi vámi a Vladimirem Putinem, když se setkáte? A možná pojďme trochu rozlišovat: jakou energii cítíte teď po sestřelení ruského letadla v Sýrii a jak jste se s ním cítil před rokem, dvěma, třemi lety?
Můj vztah s Vladimirem Putinem je velmi jednoduchý, mluvíme spolu absolutně otevřeně. Dá se říct, že k sobě nemůžeme být upřímnější, opravdu jsme velmi otevření. A myslím si, že tahle otevřenost skutečně ukazuje vzájemný respekt mezi našimi dvěma zeměmi. Když se před pár lety Putin rozhodl vstoupit se svou armádou do Sýrie, tak jsem letěl do Moskvy a řekl mu: Buď tam na sebe narazíme, nebo se můžeme nějakým způsobem dohodnout.
Přesně takhle jste s ním mluvil?
Ano, přesně před tím jsem ho varoval. Pamatuji si, když jsem byl mladý voják po Šestidenní válce. Pamatuji si, že když jsme tenkrát válčili s Egyptem, Egypt je dnes naštěstí naším velmi dobrým partnerem, tak Rusové Egyptu pomáhali. Bojovali jsme s nimi, sestřelovali jsme jejich letadla, oni sestřelovali naše letadla. A já jsem říkal: Podívej se, k tomu se přece nikdo nechce vracet. Takže jsme se shodli, že se budeme informovat, že budeme spolupracovat.
Věděl, že nebezpečí tu vždycky je, že buď sestřelíme je, nebo oni sestřelí nás. Nakonec to dopadlo tak, že oni nesestřelili nás, my jsme nesestřelili je, Syřané sestřelili jejich letadlo – a oni nás z toho vinili.
Spolupráce a komunikace mezi našimi dvěma armádami funguje dál. Velmi zřetelně jsem prezidentu Putinovi vysvětlil, že nemůžeme dovolit, aby Írán vzal svou armádu a postavil ji vedle našich hranic. Uděláme prostě, co je nutné, abychom zabránili Íránu v tom, aby na nás zaútočil. Protože Írán otevřeně říká, že nás chce vyhladit.
Vysvětlete mi tedy, prosím, proč jsem na rozdíl od dubna, května, června letošního roku v posledních měsících neslyšel o syrských cílech, na které byste cílili, nebo íránských cílech, na které byste zacílili. Pokračujete v této praxi, nebo jste po incidentu, velkém diplomatickém skandálu a kontroverzi kolem sestřelení ruského letadla s útoky přestali?
Ne, nedáváte pozor. Myslím, že se to třikrát stalo znovu, ale důvod, proč příliš nepokračujeme, je, že toho příliš nedělají, nepřesouvají svoji armádu a další vybavení blíž naší hranici nepomáhají Hizballáhu. Pokud to udělají, tak budeme konat.
„Izrael obnovil schopnost židovského lidu se bránit“
Poslední otázka. Co se dělo v Gaze před třemi týdny? Byla tam operace izraelské armády, hektická aktivita Hamasu. Co se opravdu stalo?
Uděláme všechno, co je nutné, abychom stát Izrael ochránili. Hovořil jsem s panem prezidentem Zemanem, který pronesl skvělý projev v Knesetu, znovu poukázal na naše přátelství a slyším to nejen od něj, ale od mnoha Čechů. Židé byli svého času úplně bezbranní a když si nacisté dokázali podmanit Evropu, tak nás vraždili jako ovce. Přišli jsme o třetinu našich lidí, protože jsme nebyli schopní se bránit, ale když jsme dokázali obnovit naši suverenitu, tak to, co jsme obnovili, byla schopnost židovského lidu se znovu bránit.
A to je pro mě to nejdůležitější – odpovědnost, kterou mám, abych zajistil, že nedojde k dalšímu holocaustu. Když Írán říká, že nás chce vyhladit, tak aby v tom nikdy nebyl úspěšný a abychom se proti všem hrozbám dokázali bránit sami. A Izrael tohle chce dělat.