Izraelský parlament odhlasoval své rozpuštění, zemi čekají nové volby

Nahrávám video
Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek k rozpuštění izraelského parlamentu
Zdroj: ČT24

Izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi se nepodařilo ve lhůtě, kterou dostal, sestavit vládní koalici. Po vypršení lhůty odhlasoval nedávno zvolený izraelský parlament své rozpuštění. Volby se tedy budou opakovat, uskutečnit se mají letos 17. září. Vyplývá to z návrhu zákona schváleného ve středu krátce před půlnocí.

Rozpuštění parlamentu ve finálním čtení podpořilo 74 zákonodárců, proti bylo 45. Hlasování předcházela 12hodinová vyostřená rozprava.

„Veřejnost si vybrala mě a Lieberman, bohužel, oklamal své voliče. Od začátku neměl v úmyslu udělat to, co říkal,“ zkritizoval Netanjahu vůdce sekulární strany Izrael je náš domov. Obvinil ho mimo jiné z toho, že se „připojil na stranu levice“. Bývalý ministr obrany, kdysi Netanjahuův spojenec, nyní ale rival, naopak prohlásil, že volby jsou důsledkem toho, že se premiér naprosto podřídil ultraortodoxním židům. 

Benjamin Netanjahu ujistil, že chce vyhrát i další volby. „Povedeme ostrou a čistou volební kampaň, která nám přinese vítězství. Zvítězíme a veřejnost zvítězí,“ řekl po rozpuštění parlamentu.

Poslední volby proběhly 9. dubna, vládní strana Likud sice zvítězila, ale nezískala dostatek hlasů pro sestavení jednobarevné vlády. Netanjahu dostal na sestavení koalice 28 dní a termín mu byl v souladu se zákonem prodloužen o dalších čtrnáct dní, lhůta ve středu o půlnoci místního času vypršela.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Borek o následcích pro americký mírový plán
Zdroj: ČT24

Do vládní koalice s Likudem chtěly vstoupit dvě ultraortodoxní strany, jež mají dohromady 16 mandátů, dále Pravicový svaz s pěti mandáty a středopravicová strana Kulanu se čtyřmi poslanci. 

Sestavování vlády se ale zaseklo kvůli požadavku vůdce sekulární strany Izrael je náš domov Avigdora Liebermana, jehož strana získala pět mandátů. Jeho podmínkou pro vstup do koalice je totiž branná povinnost i pro členy ultraortodoxní komunity a právě v tom tkví problém. Dvě ultraortodoxní strany, které chtěly jít s Netanjahuem do vlády, podporu chystanému brannému zákonu odmítají.

Dalším důvodem sporů byl záměr Likudu prosadit zákon, který by Netanjahua chránil před trestním stíháním. Premiérovi totiž hrozí obvinění ve třech korupčních kauzách a čeká ho vyšetřování ze strany generálního prokurátora. Policie už své vyšetřování uzavřela a doporučila premiéra obvinit.

Pokud by se parlament ve stanovené lhútě nerozpustil, tak by prezident Reuven Rivlin sestavením nové koalice pověřil jiného zákonodárce, pravděpodobně lídra opozice Bennyho Gance.

Po středečním hlasování Ganc obvinil Netanjahua, že se snaží zachránit sebe, místo toho, aby ctil řádný demokratický proces. Netanjahu si podle Gance vybral variantu „tří šílených měsíců“ finančně nákladné nové volební kampaně, protože mu hrozí obvinění. „Žádný jiný důvod tu není,“ zdůraznil Ganc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 11 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...