Izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi ve středu vyprší lhůta, ve které měl sestavit novou koaliční vládu. Rozhovory se zadrhly kvůli sporům mezi menšími pravicovými stranami. Ty se neshodnou v otázce, zda ultraortodoxní židé budou muset rukovat do armády. Už v pondělí izraelský parlament udělal první krok na cestě k novým volbám. Kvůli volebnímu patu poslanci předběžně schválili rozpuštění zákonodárného sněmu, projít ale musí ještě finálním hlasováním.
Netanjahuovi končí termín pro sestavení vlády. Jednání zasekl spor o narukování ultraortodoxních židů
2 minuty
Události: Netanjahuovi končí termín pro sestavení vlády
„Udělám vše, co je v mých silách, abych sestavil pravicovou vládu a zabránil novým volbám, které budou stát miliardy šekelů,“ prohlásil Netanjahu v pondělí, kdy ho od vypršení lhůty pro vytvoření vlády dělilo už jen 48 hodin.
Předčasné volby se v Izraeli konaly 9. dubna. Netanajahuův Likud získal v parlamentu 35 křesel. Do vládní koalice s ním chtěly vstoupit dvě ultraortodoxní strany, jež mají dohromady 16 mandátů, dále Pravicový svaz s pěti mandáty a středopravicová strana Kulanu se čtyřmi poslanci. Netanjahu, kterého prezident Reuven Rivlin pověřil sestavením kabinetu, by tak dal ve 120členném parlamentu dohromady 60 křesel.
4 minuty
Izrael je na pokraji dalších předčasných voleb
V úterý jeho strana oznámila sloučení se stranou Kulanu ministra financí Mošeho Kahlona. Netanjahu po ohlášeném spojení prohlásil, že Likud je teď schopen v příštích volbách získat 40 mandátů. Kahlon uvedl, že „Kulanu zůstane sociální pravicovou stranou, která bude hájit hodnoty země“.
Podle izraelského tisku se na spojení Likudu s Kulanu shodl sekretariát premiérovy strany. Právníci ale okamžitě tento krok napadli jako neplatný, protože k něčemu podobnému je oprávněn jenom ústřední výbor strany.
Hlavní spor – branná povinnost pro ultraortodoxní židy
Sestavování vlády se zaseklo kvůli požadavku vůdce sekulární strany Izrael je náš domov Avigdora Liebermana, jehož strana získala pět mandátů. Jeho podmínkou pro vstup do koalice je totiž branná povinnost i pro členy ultraortodoxní komunity a právě v tom tkví problém.
Dvě ultraortodoxní strany, které chtějí jít s Netanjahuem do vlády, podporu chystanému brannému zákonu odmítají. „Ultraortodoxní strany chtějí podpořit své voličstvo tím, že omezí počet ultraortodoxních židů, kteří půjdou do armády. Pravicový exministr obrany Lieberman chce toto číslo naopak navýšit,“ uvedl politolog z Bar-Ilanovy univerzity Jonathan Rynhold.
„Tento návrh zákona (o branné povinnosti) se stal symbolem a my se svých symbolů nevzdáme,“ uvedl Lieberman. Dodal, že pokud jeho podmínky nebudou splněny, měly by se konat nové volby, ke kterým už na začátku týdne nakročil parlament. Ten už zákon o svém rozpuštění v prvním čtení odhlasoval, pokud se pro to vysloví i ve dvou zbývajících, budou se předčasné volby konat.
Netanjahu Liebermana obvinil, že může za zablokování koaličních rozhovorů. „Není pro to důvod a není důvod další rok a půl paralyzovat zemi. Existují skvělá řešení, a když bude vůle, může být vše vyřešeno do dvou minut,“ citoval premiéra list The Times of Israel.
O pověření sestavením vlády se teď hlásí lídr opozice Benny Gantz, bývalý generál a šéf armády a současně kritik Netanjahuovy politiky. „Jenže ten zdaleka nemá potřebné mandáty. To je rébus, jehož řešením můžou být nové volby,“ uvedl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. V Izraeli už se hovoří o záříjovém termínu.
