Ortodoxní židé

Dvě náboženské izraelské strany hrozí, že položí vládní koalici. Odmítají totiž legislativu, která má donutit ultraortodoxní Židy k vojenské službě. Spor odhalil hlubokou štěpicí linii, která tentokrát nevede mezi levicí a pravicí, ale uvnitř pravicového bloku. Proto je pro vládu zvlášť závažný. Loni přitom nejvyšší soud vyzval k narovnání podmínek pro povinnou vojenskou službu. Výjimka pro ultraortodoxní Židy, která byla nastavena už při vzniku státu Izrael v roce 1948, však stále nezanikla a zůstává předmětem velkých politických polemik.

Před 30 lety byl v Lipníku nad Bečvou slavnostně otevřen a vysvěcen obnovený židovský hřbitov. Zdejší hřbitov byl založen v roce 1567 a za nacistické okupace zcela zničen. Ceremonie obnovy se zúčastnil kancléř prezidenta republiky Karel Schwarzenberg, zástupci ortodoxních Židů z celého světa a představitelé velvyslanectví USA.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V Izraeli se schyluje k velké náboženské změně. Nová vláda chce zrovnoprávnit neortodoxní směry judaismu, které doposud fungují spíše jako spolky než jako oficiální náboženské společnosti. Jejich rabíni nemůžou například provádět židovské svatby. Ortodoxní židé to ale odmítají, protože považují modernizační tendence za módu odporující tradicím.

Izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi ve středu vyprší lhůta, ve které měl sestavit novou koaliční vládu. Rozhovory se zadrhly kvůli sporům mezi menšími pravicovými stranami. Ty se neshodnou v otázce, zda ultraortodoxní židé budou muset rukovat do armády. Už v pondělí izraelský parlament udělal první krok na cestě k novým volbám. Kvůli volebnímu patu poslanci předběžně schválili rozpuštění zákonodárného sněmu, projít ale musí ještě finálním hlasováním.