Ve východním Jeruzalémě se Palestinci střetli s pravicovými Židy. Policie zatkla patnáct lidí

Izraelští policisté zatkli v noci na pátek ve východním Jeruzalémě patnáct Palestinců. Policie zasahovala při nepokojích, v nichž se střetli Palestinci s pravicovými Židy, informovala agentura AFP. Napětí vyvolávají soudní spory o vystěhování některých palestinských rodin z jejich domů. Později zaútočili na izraelské vojáky na základně na palestinském Západním břehu Jordánu tři ozbrojení Palestinci. Izraelci dva z nich zastřelili a třetího těžce zranili.

Palestinci protestují ve čtvrti Šajch Džarráh několik nocí. Ve čtvrtek házeli na protivníky i policisty kamení a zapálili auto židovské rodiny.

Na hlídku u izraelské vojenské základy Salem u Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu zaútočili dopoledne tři Palestinci ozbrojení podle izraelských médií doma vyrobenými puškami. Přežil jediný z nich, ale jeho stav je velmi vážný a ošetřují ho lékaři v izraelské Afule. Z Izraelců nebyl zraněn nikdo.

V pátek večer izraelská policie posílila nasazení v době modliteb. Věřící podle agentury AP směrem k policii házeli židle, boty a kameny, načež policie začala střílet. Čtrnáct Palestinců bylo podle palestinského Červeného půlměsíce zraněno. Většinu z nich zasáhly pogumované projektily, a to do hlavy či oblasti očí. Zranění utrpěli podle sdělení izraelské policie také tři policisté.

Protesty souvisí s odvolacím řízením, v němž má soud rozhodnout o vystěhování desítek Palestinců. Do jejich domů se hodlají nastěhovat židovští nacionalisté, podle nichž Palestinci své domy postavili na pozemcích, jež patřily před vznikem Izraele židovským svazům.

Levicová organizace Ir Amim, která se zaměřuje na problémy v Jeruzalémě, tvrdí, že se vystěhování může týkat dvou set rodin z východního Jeruzaléma a sedmdesát z nich bydlí v Šajch Džarráhu.

Izrael obsadil východní Jeruzalém za války v roce 1967, připojil ho ke zbytku města a celé je nyní označuje za svou metropoli. Je to v rozporu s mezinárodním právem a Palestinci stále chtějí, aby byl východní Jeruzalém hlavním městem jejich budoucího státu.

Izraelský svaz pro lidská práva uvádí, že ve východním Jeruzalémě žije 358 tisíc Palestinců a 225 tisíc Židů. Z nich většina bydlí v novějších židovských čtvrtích Gilo a Ramat Šlomo.

Nacionalisté chtějí židovské osídlení rozšířit

Server The Times of Israel píše, že nacionalisté usilují o rozšíření židovského osídlení do tradičně arabských částí města. Buď tam tajně kupují palestinské domy, nebo si vynucují soudní vystěhování Arabů či výstavbu určenou pro Židy. V arabských čtvrtích pak vznikají židovské enklávy.

O spor se zajímá také radikální skupina Hamas, která ovládá Pásmo Gazy. Pohrozila, že kvůli vystěhování Palestinců obnoví útoky na Izrael.

AP: Lze čekat další střety

Izraelská policie posílila své jednotky v Jeruzalémě, protože očekávala problémy po poledních muslimských modlitbách. Na poslední pátek postního měsíce ramadánu bývá na modlitbách obrovská účast, podle agentury AP se na Chrámové hoře, kde stojí i mešita al-Aksá, sešlo kolem sedmdesáti tisíc věřících. Několik tisíc z nich se pak zapojilo do protestů, mávali zelenými vlajkami hnutí Hamas, ale nakonec se klidně rozešli.

Podle AP se dají střety mezi Izraelci a Palestinci čekat i v dalších dnech. V neděli se sejdou muslimové k intenzivním nočním modlitbám na oslavu 27. noci ramadánu. Připomínají si takzvanou noc osudu, lajlat al-kadar, kdy seslal Alláh podle islámské tradice Mohamedovi první verše koránu.

V neděli večer se začne slavit i izraelský státní svátek Den Jeruzaléma, který připomíná sjednocení města za šestidenní války v roce 1967. V pondělí má pak soud vynést verdikt ohledně vystěhování palestinských rodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O budoucím vedení Íránu se rozhodne, až dokončíme údery, řekl Trump

Prezident USA Donald Trump přijal v úterý v Bílém domě německého kancléře Friedricha Merze. Jednat mají o citlivých tématech – od americko-izraelských útoků na Írán po Trumpovy nové hrozby zavedením cel a nedávnou návštěvu německého lídra v Číně, píše Reuters. Merz odletěl z Berlína do Washingtonu poté, co Německo a Francie oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti jaderného odstrašování, což je další krok k přizpůsobení se změnám v transatlantických vztazích.
17:49Aktualizovánopřed 3 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 21 mminutami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 2 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 2 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 4 hhodinami
Načítání...