Při tlačenici na poutním místě na severu Izraele zemřelo 45 lidí

Nahrávám video

Při tlačenici na židovském poutním místě v severním Izraeli zemřelo 45 lidí a dalších zhruba 150 lidí bylo zraněno, mnozí z nich vážně. Odpovědnost za tragédii na sebe vzal velitel policejních sil v oblasti Šimon Lavi. Právě on řídil bezpečnostní opatření při tragickém čtvrtečním shromáždění příslušníků ortodoxní židovské komunity na hoře Meron. Izraelským představitelům už kondolovali zahraniční politici. Na neděli je v zemi vyhlášen státní smutek.

Zatím bylo identifikováno 32 mrtvých a 22 už bylo pohřbeno. Mezi oběťmi je muž z Kanady a podle izraelského ministerstva zahraničí nejméně čtyři občané Spojených států. Na příkaz rabína byla večer, se začátkem šábesu, identifikace přerušena a bude pokračovat v sobotu večer. Americké úřady spolupracují s izraelskými. Premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil na neděli státní smutek a sám přišel darovat krev pro zraněné. Na izraelských zastupitelských úřadech v zahraničí mají být vlajky spuštěny na půl žerdi.

Premiér Benjamin Netanjahu incident označil za velkou tragédii a na neděli vyhlásil státní smutek. Podle izraelských médií jde o jednu z nejtragičtějších civilních katastrof v historii Izraele.

Spor o roli šéfa policie

Mezi několika desítkami tisíc účastníků čtvrtečního shromáždění byli převážně ultraortodoxní židé a jejich komunita odpovědnost za tragédii připsala šéfovi policistů, s čímž ale jeho kolegové z velení severního okrsku nesouhlasili. „Vinit z toho Laviho není správné, nedalo se tomu předejít,“ uvedl policejní zdroj, jehož citoval list Haarec.

Policejní velitel Lavi ale sám prohlásil, že odpovědnost přijímá. „Nesu odpovědnost a jsem připravený na vyšetřování,“ řekl.

Podle svědků upadli lidé v hustém davu na kovových schodech, na nichž byla rozlitá voda a džus. Televize získala informaci, že policisté trasu z prostoru dál zkomplikovali tím, že uzavřeli jednu z únikových cest. Přesný důvod není jasný, podle médií si zřejmě policisté nebyli vědomi vážnosti situace.

Policie zahájila vyšetřování a zdůraznila, že tato akce bývá tradičně hojně navštívená a že se před ní vždy kontroluje statika místa. Kluzkému schodišti se prý nedalo nijak předejít.

Státníci vyjadřují soustrast

„USA spolu s lidem Izraele a židovskou komunitou po celém světě truchlí nad hroznou tragédií na hoře Meron. Dal jsem svému týmu pokyn, aby pomohl izraelské vládě i Izraelcům při ošetřování zraněných. Snažíme se potvrdit zprávy, že o život mohli přijít také američtí občané,“ sdělil americký prezident Joe Biden v kondolenčním prohlášení Netanjahuovi.

Premiér mu poděkoval tweetem, v němž se zmínil také o vyjádření soustrasti ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, indického premiéra Naréndry Módího, evropských politiků a vůdců arabských států.

Soustrastný dopis zaslal izraelskému prezidentovi Reuvenovi Rivlinovi palestinský vůdce Mahmúd Abbás. „Modlíme se k bohu za spásu mrtvých, za rychlé uzdravení zraněných a za rodiny obětí,“ napsal. Rivlinovi telefonoval se soustrastným vyjádřením také jordánský král Abdalláh II.

Lidé padali na kluzkých schodech

Média původně informovala o kolapsu části tribuny, úřady později oznámily, že oběti si vyžádala tlačenice, ve které se lidé udusili nebo byli ušlapáni.

Podle sdělení svědků a videozáznamů velký dav zaplnil svažitý tunelový průchod. Na jeho konci, kde se nacházely kluzké kovové schody, pak lidé podle svědků začali přes sebe padat. „Masy byly tlačeny do stejného rohu a vytvořil se vír,“ řekl izraelskému vojenskému rozhlasu účastník akce Dvir.

Podle něj začali padat ti v řadě před ním. Řekl, že byl v další řadě, která zakopla. „Myslel jsem, že tam umřu,“ uvedl. Podle videozáznamů se v tunelu tísnil obrovský dav, většinu tvořili ultraortodoxní muži. Izraelský list Haaretz citoval svědky, podle nichž rychlému úniku bránily policejní zátarasy.

Tlačenice nastala v pátek brzy ráno při oslavách svátku lag ba-omer, při němž věřící zapalují vatry a pořádají poutě k hrobu mystika Šimona bar Jochaje, který žil ve 2. století. Poutí se obvykle účastní tisíce lidí, kteří se na místě modlí, tančí a zpívají. „Je tam vysoké riziko každý rok. Na místě tak bylo několik stovek příslušníků záchranné služby,“ řekl redaktor ČT Jakub Szántó.

Záchranáře velikost shromáždění šokovala

Na místě kromě záchranářů zasahovala s pomocí vrtulníků i armáda. Zranění byli převezeni do nejbližších nemocnic, policie zablokovala příjezdové cesty a poutní místo vyklidila. Stovky věřících však podle The Times of Israel odmítaly odejít a chtěly se modlit. Někteří z nich se střetli s policií. Podle bezpečnostních složek byli v místě problémy s telefonním signálem a lidé se nemohli spojit se svými blízkými, uvedla agentura DPA.

Šéf dobrovolnických záchranných složek uvedl, že ho velikost shromáždění šokovala; prostory oslav podle něj byly vybaveny zhruba na čtvrtinový počet účastníků, informoval zpravodaj ČT v Izraeli David Borek. 

Nahrávám video

Na sociálních sítích před tragédií kolovaly záběry oslav, při kterých na tribunách tančily a skákaly tisíce lidí. Izraelská média zveřejnila i videa tlačenice a chaosu, v úzkých prostorách se na nich tísní dav složený z mužských příslušníků ultraortodoxní komunity. Agentura Reuters v souvislosti s tím uvedla, že akce měla částečně oddělené prostory pro muže a ženy. 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu událost označil za „velkou tragédii“ a vyzval, aby se lidé pomodlili za oběti neštěstí. Místo tragédie později navštívil a oznámil, že neděle bude dnem státního smutku. „Co se zde odehrálo, je srdcervoucí. Lidé byli umačkáni k smrti, včetně dětí,“ řekl premiér na videu z místa. Zároveň pochválil záchranáře za rychlou práci, která podle něj zabránila ještě větší tragédii.

„Oslavy v tomto stylu se za účasti desítek tisíc poutníků konají rok co rok. Je to do budoucna výzva, i pro ortodoxní židovské komunity, aby k tomu přistupovaly odpovědněji – aby nebyla účast naprosto živelná,“ řekl ČT ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.

Nahrávám video

Zpravodaj Borek zdůraznil, že není tolik dnů v dějinách Izraele, kdy je tolik obětí. Přitom je to svátek, který by se podle něho dal zjednodušeně přirovnat k českým čarodějnicím. Mívá veselou podobu a nyní přišla tragédie. Dodal také, že místo, kde se to stalo, je chaotická změť uliček, není to jeden areál, kam by mohla policie snadno pouštět jen omezené množství návštěvníků.

Borek také doplnil, že s tímto svátkem je spojena určitá dezorganizace. „V minulosti to byl laskavý chaos, který bohužel nyní ukázal svou odvrácenou tvář.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 4 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled