Při tlačenici na poutním místě na severu Izraele zemřelo 45 lidí

Nahrávám video

Při tlačenici na židovském poutním místě v severním Izraeli zemřelo 45 lidí a dalších zhruba 150 lidí bylo zraněno, mnozí z nich vážně. Odpovědnost za tragédii na sebe vzal velitel policejních sil v oblasti Šimon Lavi. Právě on řídil bezpečnostní opatření při tragickém čtvrtečním shromáždění příslušníků ortodoxní židovské komunity na hoře Meron. Izraelským představitelům už kondolovali zahraniční politici. Na neděli je v zemi vyhlášen státní smutek.

Zatím bylo identifikováno 32 mrtvých a 22 už bylo pohřbeno. Mezi oběťmi je muž z Kanady a podle izraelského ministerstva zahraničí nejméně čtyři občané Spojených států. Na příkaz rabína byla večer, se začátkem šábesu, identifikace přerušena a bude pokračovat v sobotu večer. Americké úřady spolupracují s izraelskými. Premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil na neděli státní smutek a sám přišel darovat krev pro zraněné. Na izraelských zastupitelských úřadech v zahraničí mají být vlajky spuštěny na půl žerdi.

Premiér Benjamin Netanjahu incident označil za velkou tragédii a na neděli vyhlásil státní smutek. Podle izraelských médií jde o jednu z nejtragičtějších civilních katastrof v historii Izraele.

Spor o roli šéfa policie

Mezi několika desítkami tisíc účastníků čtvrtečního shromáždění byli převážně ultraortodoxní židé a jejich komunita odpovědnost za tragédii připsala šéfovi policistů, s čímž ale jeho kolegové z velení severního okrsku nesouhlasili. „Vinit z toho Laviho není správné, nedalo se tomu předejít,“ uvedl policejní zdroj, jehož citoval list Haarec.

Policejní velitel Lavi ale sám prohlásil, že odpovědnost přijímá. „Nesu odpovědnost a jsem připravený na vyšetřování,“ řekl.

Podle svědků upadli lidé v hustém davu na kovových schodech, na nichž byla rozlitá voda a džus. Televize získala informaci, že policisté trasu z prostoru dál zkomplikovali tím, že uzavřeli jednu z únikových cest. Přesný důvod není jasný, podle médií si zřejmě policisté nebyli vědomi vážnosti situace.

Policie zahájila vyšetřování a zdůraznila, že tato akce bývá tradičně hojně navštívená a že se před ní vždy kontroluje statika místa. Kluzkému schodišti se prý nedalo nijak předejít.

Státníci vyjadřují soustrast

„USA spolu s lidem Izraele a židovskou komunitou po celém světě truchlí nad hroznou tragédií na hoře Meron. Dal jsem svému týmu pokyn, aby pomohl izraelské vládě i Izraelcům při ošetřování zraněných. Snažíme se potvrdit zprávy, že o život mohli přijít také američtí občané,“ sdělil americký prezident Joe Biden v kondolenčním prohlášení Netanjahuovi.

Premiér mu poděkoval tweetem, v němž se zmínil také o vyjádření soustrasti ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, indického premiéra Naréndry Módího, evropských politiků a vůdců arabských států.

Soustrastný dopis zaslal izraelskému prezidentovi Reuvenovi Rivlinovi palestinský vůdce Mahmúd Abbás. „Modlíme se k bohu za spásu mrtvých, za rychlé uzdravení zraněných a za rodiny obětí,“ napsal. Rivlinovi telefonoval se soustrastným vyjádřením také jordánský král Abdalláh II.

Lidé padali na kluzkých schodech

Média původně informovala o kolapsu části tribuny, úřady později oznámily, že oběti si vyžádala tlačenice, ve které se lidé udusili nebo byli ušlapáni.

Podle sdělení svědků a videozáznamů velký dav zaplnil svažitý tunelový průchod. Na jeho konci, kde se nacházely kluzké kovové schody, pak lidé podle svědků začali přes sebe padat. „Masy byly tlačeny do stejného rohu a vytvořil se vír,“ řekl izraelskému vojenskému rozhlasu účastník akce Dvir.

Podle něj začali padat ti v řadě před ním. Řekl, že byl v další řadě, která zakopla. „Myslel jsem, že tam umřu,“ uvedl. Podle videozáznamů se v tunelu tísnil obrovský dav, většinu tvořili ultraortodoxní muži. Izraelský list Haaretz citoval svědky, podle nichž rychlému úniku bránily policejní zátarasy.

Tlačenice nastala v pátek brzy ráno při oslavách svátku lag ba-omer, při němž věřící zapalují vatry a pořádají poutě k hrobu mystika Šimona bar Jochaje, který žil ve 2. století. Poutí se obvykle účastní tisíce lidí, kteří se na místě modlí, tančí a zpívají. „Je tam vysoké riziko každý rok. Na místě tak bylo několik stovek příslušníků záchranné služby,“ řekl redaktor ČT Jakub Szántó.

Záchranáře velikost shromáždění šokovala

Na místě kromě záchranářů zasahovala s pomocí vrtulníků i armáda. Zranění byli převezeni do nejbližších nemocnic, policie zablokovala příjezdové cesty a poutní místo vyklidila. Stovky věřících však podle The Times of Israel odmítaly odejít a chtěly se modlit. Někteří z nich se střetli s policií. Podle bezpečnostních složek byli v místě problémy s telefonním signálem a lidé se nemohli spojit se svými blízkými, uvedla agentura DPA.

Šéf dobrovolnických záchranných složek uvedl, že ho velikost shromáždění šokovala; prostory oslav podle něj byly vybaveny zhruba na čtvrtinový počet účastníků, informoval zpravodaj ČT v Izraeli David Borek. 

Nahrávám video

Na sociálních sítích před tragédií kolovaly záběry oslav, při kterých na tribunách tančily a skákaly tisíce lidí. Izraelská média zveřejnila i videa tlačenice a chaosu, v úzkých prostorách se na nich tísní dav složený z mužských příslušníků ultraortodoxní komunity. Agentura Reuters v souvislosti s tím uvedla, že akce měla částečně oddělené prostory pro muže a ženy. 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu událost označil za „velkou tragédii“ a vyzval, aby se lidé pomodlili za oběti neštěstí. Místo tragédie později navštívil a oznámil, že neděle bude dnem státního smutku. „Co se zde odehrálo, je srdcervoucí. Lidé byli umačkáni k smrti, včetně dětí,“ řekl premiér na videu z místa. Zároveň pochválil záchranáře za rychlou práci, která podle něj zabránila ještě větší tragédii.

„Oslavy v tomto stylu se za účasti desítek tisíc poutníků konají rok co rok. Je to do budoucna výzva, i pro ortodoxní židovské komunity, aby k tomu přistupovaly odpovědněji – aby nebyla účast naprosto živelná,“ řekl ČT ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.

Nahrávám video

Zpravodaj Borek zdůraznil, že není tolik dnů v dějinách Izraele, kdy je tolik obětí. Přitom je to svátek, který by se podle něho dal zjednodušeně přirovnat k českým čarodějnicím. Mívá veselou podobu a nyní přišla tragédie. Dodal také, že místo, kde se to stalo, je chaotická změť uliček, není to jeden areál, kam by mohla policie snadno pouštět jen omezené množství návštěvníků.

Borek také doplnil, že s tímto svátkem je spojena určitá dezorganizace. „V minulosti to byl laskavý chaos, který bohužel nyní ukázal svou odvrácenou tvář.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 1 hhodinou

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 3 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 4 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 9 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 9 hhodinami
Načítání...