Židovské osady na etiketách. Potraviny z okupovaných území nemají být „izraelské“, rozhodl soud EU

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že na potravinách pocházejících z území okupovaných od června 1967 Izraelem musí být uveden údaj o konkrétním místu jejich původu, včetně židovských osad. Uvedl, že v opačném případě by byla informace o původu zboží klamavá. Opatření má zajistit, aby produkty z židovských osad na okupovaném území, tedy ze Západního břehu Jordánu nebo Golanských výšin, byly jasně označeny a neměly pouze štítek, že pocházejí z Izraele. Verdikt soudu v Lucemburku je pro členské státy závazný. Podle Izraele je rozhodnutí morálně chybné.

Izraelské ministerstvo zahraničí v oficiální reakci uvedlo, že „Izrael rozhodně odmítá rozhodnutí Soudního dvora EU, který se nechal zatáhnout do politické kampaně s cílem použít na Izrael a jeho jedinečný charakter dvojí metr“.

Ministerstvo upozornilo, že na světě existuje na 200 různých územních sporů, které se neřeší u soudu. „Jde o diskriminační politické rozhodnutí,“ míní izraelské ministerstvo zahraničí, podle kterého je výrok soudu v rozporu s pozicemi EU a „deformuje mír“.

„Rozhodnutí posiluje palestinskou samosprávu v jejím odmítání jednat přímo s Izraelem, je odměnou pro ty, kdo Izrael nenávidí, a pro radikály, kteří propagují bojkot proti Izraeli a popírají jeho právo na existenci,“ upozornilo ministerstvo zahraničí. Soudní verdikt naopak přivítala Organizace pro osvobození Palestiny (OOP).

Izraelský ministr dopravy Bezalel Smotrič podle tamního tisku prohlásil, že soudci v Lucemburku se postavili na stranu radikálů z Pásma Gazy, kteří ostřelují Izrael. Z tohoto palestinského území bylo do Izraele v úterý ráno odpáleno mnoho raket, proti kterým zasáhla izraelská protivzdušná obrana.

Evropská komise doporučila přesné označování původu zboží jako nikoli izraelského, ale jako produktu z židovské osady, už v roce 2015. Izrael v tom však viděl povzbuzení stoupenců hnutí, které doporučuje čelit izraelskému útlaku Palestinců bojkotem izraelské kultury a ekonomiky. Považoval to za diskriminační krok, avšak Komise trvala na tom, že jde o technické, nikoli politické rozhodnutí.

Česká Poslanecká sněmovna tehdy dospěla k názoru, že rozhodnutí EK nezakládá povinnost vnitrostátních orgánů členských států EU podle něj jednat. Některé země EU nicméně už nyní zboží z osad prodávají s etiketou obsahující přesný popis původu.

Záležitosti se již v pondělí věnoval izraelský tisk. Připomněl, že pokud soud rozhodne v neprospěch Izraele a někdo pak v určité členské zemi EU objeví například víno z osady Pesagot označené jako izraelské, může věc oznámit a soud příslušné země se pak opře o rozhodnutí soudu EU.

Izrael zahájí kampaň

Izraelské ministerstvo zahraničí, které verdikt očekávalo, se chystá vyslat své zástupce do evropských zemí na příslušné úřady, například na ministerstva zemědělství nebo hospodářství, a trpělivou diplomacií dosáhnout toho, aby státy prosazovaly mírnou interpretaci soudního výroku.

Vedena má být i širší kampaň, která evropské veřejnosti vysvětlí, že rozhodnutí týkající se osad může skončit bojkotem izraelského zboží jako takového.

Izrael okupuje Západní břeh Jordánu i Golanské výšiny od roku 1967 a buduje tam osady pro Židy. Odporuje to mezinárodnímu právu, jímž se řídí EU a podle nějž se mělo o osudu okupovaného území vyjednávat. Mírové rozhovory se Sýrií i s Palestinci ale zkrachovaly.

Ani v Kanadě se nesmí vína ze Západního břehu označovat jako izraelská

Stejný spor řešily také soudy v Kanadě, kde letos v červenci federální soud rozhodl, že vína židovských osadníků z okupovaného Západního břehu nesmí být v zemi označována jako izraelský výrobek. Podle názoru soudu je takové označení nepřesné a spotřebiteli dává zavádějící informaci, informoval deník The Jerusalem Post.

„Označování vín z izraelských osad jako výrobek Izraele je nepřesné a zavádějící. Kanadské federální zákony vyžadují, aby potravinové výrobky, včetně vín, které se prodávají v Kanadě nesly pravdivé, ne klamavé a ne zavádějící označení země původu,“ citoval deník z verdiktu soudu. Toto rozhodnutí však kritizovalo izraelské ministerstvo zahraničí i kanadské židovské organizace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 35 mminutami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 1 hhodinou

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Tamní prezident Gustavo Petro na síti X uvedl, že zahynul jeden člověk, 77 bylo zraněno a převezeno do nemocnice. Osud 43 lidí je podle prezidenta dosud neznámý. Agentura AFP dříve s odvoláním na armádu uvedla, že zahynulo kolem osmdesáti vojáků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Maďarsko a Rusko se snažily pomáhat slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru – sociální demokracie (Smer–SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...