Židovské osady na etiketách. Potraviny z okupovaných území nemají být „izraelské“, rozhodl soud EU

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že na potravinách pocházejících z území okupovaných od června 1967 Izraelem musí být uveden údaj o konkrétním místu jejich původu, včetně židovských osad. Uvedl, že v opačném případě by byla informace o původu zboží klamavá. Opatření má zajistit, aby produkty z židovských osad na okupovaném území, tedy ze Západního břehu Jordánu nebo Golanských výšin, byly jasně označeny a neměly pouze štítek, že pocházejí z Izraele. Verdikt soudu v Lucemburku je pro členské státy závazný. Podle Izraele je rozhodnutí morálně chybné.

Izraelské ministerstvo zahraničí v oficiální reakci uvedlo, že „Izrael rozhodně odmítá rozhodnutí Soudního dvora EU, který se nechal zatáhnout do politické kampaně s cílem použít na Izrael a jeho jedinečný charakter dvojí metr“.

Ministerstvo upozornilo, že na světě existuje na 200 různých územních sporů, které se neřeší u soudu. „Jde o diskriminační politické rozhodnutí,“ míní izraelské ministerstvo zahraničí, podle kterého je výrok soudu v rozporu s pozicemi EU a „deformuje mír“.

„Rozhodnutí posiluje palestinskou samosprávu v jejím odmítání jednat přímo s Izraelem, je odměnou pro ty, kdo Izrael nenávidí, a pro radikály, kteří propagují bojkot proti Izraeli a popírají jeho právo na existenci,“ upozornilo ministerstvo zahraničí. Soudní verdikt naopak přivítala Organizace pro osvobození Palestiny (OOP).

Izraelský ministr dopravy Bezalel Smotrič podle tamního tisku prohlásil, že soudci v Lucemburku se postavili na stranu radikálů z Pásma Gazy, kteří ostřelují Izrael. Z tohoto palestinského území bylo do Izraele v úterý ráno odpáleno mnoho raket, proti kterým zasáhla izraelská protivzdušná obrana.

Evropská komise doporučila přesné označování původu zboží jako nikoli izraelského, ale jako produktu z židovské osady, už v roce 2015. Izrael v tom však viděl povzbuzení stoupenců hnutí, které doporučuje čelit izraelskému útlaku Palestinců bojkotem izraelské kultury a ekonomiky. Považoval to za diskriminační krok, avšak Komise trvala na tom, že jde o technické, nikoli politické rozhodnutí.

Česká Poslanecká sněmovna tehdy dospěla k názoru, že rozhodnutí EK nezakládá povinnost vnitrostátních orgánů členských států EU podle něj jednat. Některé země EU nicméně už nyní zboží z osad prodávají s etiketou obsahující přesný popis původu.

Záležitosti se již v pondělí věnoval izraelský tisk. Připomněl, že pokud soud rozhodne v neprospěch Izraele a někdo pak v určité členské zemi EU objeví například víno z osady Pesagot označené jako izraelské, může věc oznámit a soud příslušné země se pak opře o rozhodnutí soudu EU.

Izrael zahájí kampaň

Izraelské ministerstvo zahraničí, které verdikt očekávalo, se chystá vyslat své zástupce do evropských zemí na příslušné úřady, například na ministerstva zemědělství nebo hospodářství, a trpělivou diplomacií dosáhnout toho, aby státy prosazovaly mírnou interpretaci soudního výroku.

Vedena má být i širší kampaň, která evropské veřejnosti vysvětlí, že rozhodnutí týkající se osad může skončit bojkotem izraelského zboží jako takového.

Izrael okupuje Západní břeh Jordánu i Golanské výšiny od roku 1967 a buduje tam osady pro Židy. Odporuje to mezinárodnímu právu, jímž se řídí EU a podle nějž se mělo o osudu okupovaného území vyjednávat. Mírové rozhovory se Sýrií i s Palestinci ale zkrachovaly.

Ani v Kanadě se nesmí vína ze Západního břehu označovat jako izraelská

Stejný spor řešily také soudy v Kanadě, kde letos v červenci federální soud rozhodl, že vína židovských osadníků z okupovaného Západního břehu nesmí být v zemi označována jako izraelský výrobek. Podle názoru soudu je takové označení nepřesné a spotřebiteli dává zavádějící informaci, informoval deník The Jerusalem Post.

„Označování vín z izraelských osad jako výrobek Izraele je nepřesné a zavádějící. Kanadské federální zákony vyžadují, aby potravinové výrobky, včetně vín, které se prodávají v Kanadě nesly pravdivé, ne klamavé a ne zavádějící označení země původu,“ citoval deník z verdiktu soudu. Toto rozhodnutí však kritizovalo izraelské ministerstvo zahraničí i kanadské židovské organizace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...