„Žádný izraelský lídr není král,“ vzkazuje Netanjahuovi generál Gantz. Sám si buduje image holubice i jestřába

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude začátkem dubna v parlamentních volbách usilovat o pokoření rekordu v délce setrvání v premiérském křesle. Tento cíl by chtěl „Bibimu“ překazit bývalý šéf armády Benny Gantz. Charismatický generál hodlá usilovat o sjednocení izraelské společnosti a sází na únavu obyvatel z Netanjahua, který zápasí s korupčními aférami. Podle kritiků jsou však Gantzovy sliby nepřehledné. Někdy vystupuje jako umírněný kandidát usilující o mír, jindy ukazuje svaly.

Gantz vtrhnul na izraelskou politickou scénu koncem minulého roku, kdy založil uskupení Sílu pro Izrael –  označuje se jako středová liberální sionistická strana. Aby zvýšil své šance porazit Netanjahua, spojil v únoru své síly s další centristickou stranou Budoucnost existuje bývalého novináře Jaira Lapida. Seskupení nazvané Modrá a Bílá, které slibuje opětovně sjednocení izraelské společnosti, bylo od začátku velmi populární.

Růstu preferencí nové strany pravděpodobně nahrála únava části voličů z Netanjahuovy politiky, ale i oznámení, že bude premiér obviněn z korupce a podvodu. „Pouhá myšlenka, že by ve funkci mohl zůstat obviněný předseda vlády, je podle mě směšná. K tomu nedojde,“ prohlásil už dříve Gantz.

V poslední době jdou však preference Likudu opět nahoru. Před několika dny zveřejněné výsledky průzkumů stanicemi Channel 12 a Channel 13 ukázaly, že Likud by získal 28 mandátů, Modrá a Bílá 31 až 32. Celkem 39 procent dotázaných chtělo za premiéra opět Netanjahua, 34 procent Gantze.

Vývoj preferencí před parlamentními volbami v Izraeli
Zdroj: Wikipedia.org

Likud kritizuje Gantze jako slabého levičáka podporovaného Íránem

Předvolební kampaň je poměrně agresivní, obzvlášť ze strany vládního Likudu. Netanjahuova strana straší voliče, že Gantz by byl příliš slabý premiér v době, kdy znovu stoupá napětí mezi židovským státem a radikály v Gaze. „Gantz plánuje další stažení z Judeje a Samaří. Nábíl Abú Rudajna, tiskový mluvčí Abbáse, přivítal Gantzova slova s tím, že z palestinské perspektivy jde o povzbuzující názory. Benny Gantz: to je levice, nová levice,“ hlásá Likud ve svém volebním spotu.

Jestřáb Netanjahu dál sází na svou image tvrdého politika, který umí zajistit bezpečnost. Před pár dny ukázal světu, jak blízko má k americkému prezidentu Donaldu Trumpovi, který oficiálně uznal svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami. Návštěvu USA ale ukončil předčasně, aby se postaral o odvetu za raketu vystřelenou z Gazy, která v Izraeli zranila sedm lidí.

V centru kampaně se ocitl rovněž devatenáctiletý Gal Keidan – oběť teroristického útoku. Likud využil příležitosti, aby varoval před nástupem levice a spojením s Araby, což by podle strany vedlo jen k dalším útokům. Gantz obvinil politiky, že těží z tragédie, a snaží se tak získat politické body. „Lidé mi říkají, ať jdu do něj (Netanjahua), ale my se snažíme o změnu. Nechci, aby se z nás stalo něco, co být nechceme,“ konstatoval bývalý generál.

Billboardy Gantzovy strany Modrá a Bílá a Netanjahuova Likudu
Zdroj: Reuters/Ammar Awad

Likud také v kampani tvrdil, že stranu Modrá a Bílá podporuje Írán. Podle stanice Channel 12 se íránským hackerům podařilo dostat do Gantzova mobilního telefonu. Lapid i Gantz přitom slibují, že vůči Teheránu zaujmou tvrdý postoj.

Podle listu The Times of Israel Likud svou teorii o íránské podpoře zakládá na tom, že Gantz s Lapidem podpořili jadernou dohodu mocností s Íránem, kterou Netanjahu odmítá. List však připomíná, že tato podpora ze strany obou politiků byla velmi vlažná. Podle politiků z Modré a Bílé Írán za hacknutím nestál a informaci do médií vypustil sám Netanjahu.

Gantz naopak na premiéra vytáhnul takzvanou ponorkovou aféru. Izrael v minulosti zakoupil ponorky od německé společnosti, jež byla údajně spojena s příbuzným a právním zástupcem Netanjahua. Podle Gantze šlo o miliony a premiér z obchodu profitoval, proto žádal kauzu prošetřit. Likud ale nařčení odmítl s tím, že policie už dříve Netanjahuovo pochybení vyloučila.

Ten, který není Netanjahu. Gantz slibuje sjednocení Izraele

Gantz s Lapidem se dohodli, že pokud jejich Modrá a Bílá zvítězí a sestaví vládu, po dvou a půl letech se v premiérské funkci vystřídají. Taková idea se ale komentátorům jeví jako nepravděpodobná. V čele by nejspíš zůstal právě Gantz, který sází zejména na únavu společnosti z „Bibiho“. „Žádný izraelský vůdce není král. Děkuji premiéru Benjaminovi Netanjahuovi za deset let jeho služby, odteď to převezmeme,“ prohlásil na začátku kampaně.

Vysoký modrooký generál má vizáž politické hvězdy, kritikům se však zdají jeho sliby neprůhledné, upozorňuje Guardian. „Bývalý šéf armády nemá žádnou zkušenost s politikou a jen málo konkrétních plánů, doufá ale, že osloví voliče jednou věcí víc než vším ostatním: tím, že není Netanjahu,“ píše britský deník.

Dvě tváře strany Modrá a Bílá - Benny Gantz a Jair Lapid
Zdroj: ČTK/imago stock&people/JINI

Bývalý generál se snaží Izraelce sjednotit. „Neexistuje pravice nebo levice, na prvním místě je Izrael,“ zní jeho hlavní poselství. 

Gantz má za sebou dlouhou vojenskou kariéru. Už v roce 1977 se staral o bezpečnost egyptského prezidenta Anwara Sadata během jeho přelomové návštěvy Izraele. V roce 1991 pak velel jednotce, která v Etiopii zajišťovala přepravu 14 tisíc etiopských Židů do Izraele. V roce 2000 po 18 letech izraelské vojenské přítomnosti v Libanonu Gantz jako poslední voják překročil hranici, píše Haarec.

Co se týká bezpečnosti, Gantz se snaží prezentovat jako jestřáb i jako holubice. V jednom videu po válce s Hamasem v roce 2014 se objevuje rozbombardovaná Gaza se vzkazem „pouze silné vítězství“. V jiném videu naopak Gantz tvrdí, že „v touze po míru není hanba“ a slibuje, že bude usilovat o dohodu s Palestinci.

Gantzovi by mohla jeho minulost pomoci, podle Institutu izraelské demokracie důvěřuje armádě 78 procent Izraelců, zatímco vládě jen 30 procent. Gantz je už dvanáctým šéfem armády, který vstoupil do politiky – premiéry se v minulosti stali Jicchak Rabin či Ehud Barak.

Aféry se úplně nevyhnuly ani vlivnému generálovi

Exgenerál si snaží budovat bezúhonný obraz, i on ale čelí některým výzvám. Mimo jiné obvinění ze sexuálního obtěžování, k němuž údajně došlo na střední škole před čtyřiceti lety, kdy prý jako student posledního ročníku obtěžoval čtrnáctiletou dívku. Gantz to odmítl a chce se bránit soudní cestou. Generála také žaluje rodina z Gazy u nizozemského soudu v souvislosti s válečnými zločiny, píše Guardian. 

Gantze vidí jako premiéra střední škola Blich ve městě Ramat Gan, která v minulosti proslula úspěšnou předpovědí výsledku voleb. Modrá a Bílá získala mezi studenty 47 procent hlasů, Likud pouze 21 procent. Právě této škole se podařilo v roce 1977 předpovědět „revoluci“, když se k moci po skoro třech dekádách labouristické vlády dostal pravicový Likud v čele s Menachemem Beginem, připomíná list The Jerusalem Post.

Netanjahu má větší šanci sestavit koalici, opře se o krajní pravici

Netanjahu má ale tuhý kořínek. Poprvé se stal předsedou vlády v roce 1996, izraelské politice tak dominuje už čtvrt století. Zda Netanjahuova kariéra skončí letos, rozhodne zhruba šest milionů voličů, ale i volební a koaliční aritmetika.

Izrael má nízký práh pro vstup do Knesetu, kde tradičně působí mnoho stran. Kvůli systému poměrného zastoupení jsou všechny vlády koaliční. „Není až tak důležité, zda strana vyhraje, ale musí pak dojednat blok několika stran, které budou mít minimálně 61 mandátů,“ poznamenal politolog Ašer Cohen.

Netanjahu přitom už mnohokrát ukázal, že umí politicky přežít. V roce 1999 ho porazil Ehud Barak. O deset let později, v roce 2009, se ale do čela vlády vrátil. Podle expertů by měl nyní premiér snazší vytvořit koalici než Gantz. Jako tradičně by se mohl opřít o nacionalistické a náboženské strany.

Netanjahu už pomohl vyjednat spojení krajně pravicové strany Židovský domov s ultrapravicovou stranou Židovská síla. Premiér slíbil, že jim vyčlení dvě vládní křesla. Izraelský nejvyšší soud přitom nedávno vyřadil z voleb lídra Židovské síly Michaela Ben Ariho, jehož generální prokurátor obvinil z „protiarabského rasismu“. Netanjahu kvůli podpoře Ariho čelí kritice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 1 hhodinou

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 2 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 3 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 4 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.