Izrael v reakci na vypálené rakety znovu udeřil v Gaze. Odveta nesouvisí s volbami, tvrdí Netanjahu

Střet mezi izraelskou armádou a Hamasem v noci pokračoval (zdroj: ČT24)

Střety mezi izraelskou armádou a hnutím Hamas v noci pokračovaly navzdory ohlášenému klidu zbraní. Vojáci provedli podle listu Haarec 15 náletů na cíle v Pásmu Gazy poté, co z oblasti zamířily na izraelské území desítky střel. Napětí se vyostřilo po pondělním incidentu ve městě Mišmeret, kde raketa vypálená z Gazy zranila sedm lidí. Kvůli rostoucímu napětí zůstanou v úterý zavřené některé školy v blízkosti Pásma Gazy.

Izrael v pondělí uzavřel hranici s Gazou a premiér Benjamin Netanjahu slíbil odvetu. Následné údery podle palestinských zdrojů zasáhly tři budovy, včetně úřadu šéfa Hamasu. „Co vám mám říct… Kam teď asi máme jít, kde máme žít? Z našich dětí a rodin jsou teď bezdomovci,“ konstatoval jeden z obyvatel Gazy.

Izrael prý žádá zastavení pohraničních aktivit včetně pátečních protestů

Palestinský představitel v pondělí odpoledne sdělil, že se obě strany dohodly na příměří. Katarská stanice Al-Džazíra ale tvrdí, že Egypťané jako prostředníci stále vyjednávají s radikálními skupinami v Pásmu Gazy o zastavení palby. Podle zástupce Hamasu jsou skupiny odhodlány příměří dodržet. 

Ministr veřejné bezpečnosti Gilad Erdan ale prohlásil, že Izrael nechá Hamas zaplatit za útoky na izraelské občany a že všechny „pověsti o příměří jsou nesprávné“.

Palestinské zdroje z Gazy sdělily deníku Haarec, že k Izrael požaduje zastavit všechny pohraniční aktivity, a to včetně posílání zápalných balonů přes hranici a pořádání pátečních protestů, které se konají už rok. „Spolupracujeme s Egyptem a dalšími stranami, kterých se konflikt dotýká, na zmírnění napětí. Další eskalace by už tak špatnou situaci jenom zhoršila,“ podotkl mluvčí generálního tajemníka OSN Stephane Dujarric.

V noci střety pokračovaly. Izraelská armáda uvedla, že z Pásma Gazy v pondělí pozdě večer přiletělo na třicet raket. Sirény se rozezněly hned v několika městech. Většinu střel ale zlikvidoval protiraketový systém Iron Dome. Podle listu Haarec vzápětí izraelské nálety udeřily na 15 cílů. 

Trump uznáním Golan přilil olej do ohně

Manévry odstartovaly v den, kdy americký prezident Donald Trump formálně uznal svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami. Stát oblast na jihozápadě Sýrie obsadil za války v roce 1967 a v roce 1981 ji v rozporu s rezolucí OSN anektoval. „Izrael je pro nás inspirací, důvěryhodným spojencem a dobrým přítelem. Spojené státy budou vždy stát na jeho straně,“ prohlásil šéf Bílého domu.

Sýrie, která krok vnímá jako útok na svou suverenitu, označila Spojené státy za úhlavního nepřítele Arabů. Další státy upozorňují na to, že Golany jsou v mezinárodních dokumentech označované jako okupované území a Trumpův krok je v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Proti se postavila i Evropská unie.

Izrael čekají už za dva týdny klíčové parlamentní volby. Podle některých komentátorů načasoval Trump uznání Golan tak, aby podpořil svého spojence Netanjahua, který bude chtít funkci obhájit. 

Netanjahu před odletem z USA zdůraznil, že rozhodnutí o případných dalších odvetných akcích blížící se parlamentní volby neovlivní. „Nesouvisí to s ničím, se žádným datem, jediné hledisko jsou bezpečnostní potřeby Izraele,“ sdělil. Předčasné volby byly vypsány na 9. duben.