Izrael a Hamas se dohodly na příměří v Pásmu Gazy, tvrdí palestinský zdroj

3 minuty
Raketa z Gazy zasáhla obytný dům v Izraeli
Zdroj: ČT24

Izrael a palestinská radikální organizace Hamas se dohodly na příměří v Pásmu Gazy, tvrdí palestinský zdroj. Agentuře Reuters sdělil, že příměří zprostředkoval Egypt. Izraelská armáda předtím prováděla údery na cíle Hamasu v Gaze v odvetě za raketu, která byla podle izraelských úřadů vypálena zřejmě právě z Pásma Gazy a zasáhla obytný dům v obci poblíž Tel Avivu. K raketovému útoku se zatím nikdo nepřihlásil, ale izraelská armáda jej přičítá hnutí Hamas, které Pásmu Gazy vládne.

Příměří  jednostranně ohlásil Hamas. Podle jeho mluvčího má vstoupit v platnost okamžitě. Agentuře Reuters klid zbraní potvrdil palestinský představitel, který si nepřál být jmenován. „Bylo dosaženo dohody o příměří mezi palestinskými frakcemi a Izraelem za egyptského zprostředkování,“ sdělil zdroj.

Izrael zasáhl úřad Haníji i výcvikový tábor

Izraelská armáda předtím ve svém prohlášení uvedla, že „zahájila údery na teroristické cíle Hamasu ve všech částech Pásma Gazy“.

Jeden vzdušný úder podle rozhlasové stanice Hamasu cílil na úřad šéfa Hamasu Haníji a podle informací agentury AFP byl vážně poškozen. Podle agentury Reuters je ale nepravděpodobné, že by byl Haníja v kanceláři, neboť Hamas běžně evakuuje své budovy, když očekává izraelské útoky. „Izraelské vojenské letouny cílily na kancelář šéfa Hamasu Ismaíla Haníji“ ve městě Gaza, potvrdila úder izraelská armáda. 

Mezi zasaženými cíli byla i námořní pozice západně od města Gaza a také výcvikový tábor na severu Pásma Gazy, uvedly palestinské zdroje, na něž se odvolává agentura Reuters. Obě lokality byly pravděpodobně evakuovány. Hamas měl několik hodin na to, aby obyvatele Pásma Gazy varoval před očekávanými nálety.

Palestinská média informovala, že při izraelském útoku rakety v Gaze zničily tři budovy a zraněno bylo nejméně pět Palestinců. Jak uvedla izraelská armáda, jedna ze zasažených budov patřila tajným službám Hamasu, další sloužila podle armády vnitřní bezpečnosti radikálního hnutí a vojenským účelům. 

V izraelském pohraničí se v pondělí večer opět rozezněly sirény. Agentura AFP s odvoláním na své zdroje napsala, že z Gazy bylo opět vypáleno několik střel ve směru na Izrael. Podle agentury AP radikálové z Gazy vypálili nejméně deset raket právě po úderu na úřadovnu šéfa Hamasu. V příhraničním jihoizraelském městě Sderot byl zasažen jeden dům, zraněn však podle místních médií nikdo nebyl. 

Raketa zasáhla dům britské rodiny

Izraelský útok byl odvetou za raketu, která podle Izraele pocházela z Pásma Gazy a poničila 30 budov v obci Mišmeret. Přímo zasáhla dům britské rodiny, informoval britský deník The Daily Telegraph. Střela zranila šest členů rodiny a dvanáctiletého souseda, který byl na návštěvě. Zraněny byly i dvě děti, tři ze zraněných jsou stále v nemocnici.

Vesnice Mišmeret, v níž se v pondělí časně ráno rozezněly sirény varující před raketovým útokem, leží na Šaronské planině severně od Tel Avivu asi sto kilometrů od severní hranice Pásma Gazy. To ovládá hnutí Hamas, které vede ozbrojený konflikt s Izraelem.

Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek útok popsal jako bezprecedentní. „Raketa byla odpálena z jižní části Pásma Gazy poblíž egyptských hranic a doletěla severně od Tel Avivu. Trajektorie rakety činila zhruba sto kilometrů,“ řekl s tím, že střela byla tak neočekávaná, že na ni nereagoval protiraketový štít.

Mluvčí izraelské armády Ronen Manelis potvrdil, že raketa byla vypálena z odpalovacího zařízení poblíž Rafáhu a nebyla sestřelena, protože v oblasti není baterie protivzdušné obrany Iron Dome, jelikož se nepředpokládalo, že by Hamas byl schopen ohrozit tak vzdálenou oblast.

10 minut
Analytička: Raketa doletěla velmi daleko
Zdroj: ČT24

Borek dodal, že šlo o sofistikovanější raketu středního doletu. „Dopadla do hustě osídleného území, patrně byla takto úmyslně namířena. Dopadla tam v ranních hodinách předtím, než lidé chodí do práce. Zřejmě se očekávalo, že bude zasaženo obyvatelstvo,“ řekl.

Blízkovýchodní zpravodaj ČT zdůraznil, že za posledních pět let k podobnému incidentu nedošlo, naposledy uprostřed války mezi Izraelem a Hamasem. „Léto 2014 se může opakovat na jaře 2019,“ obává se Borek.

Podle palestinských sdělovacích prostředků Hamas oznámil egyptské bezpečnosti, že raketový útok byl omyl. Egypt funguje jako prostředník mezi Izraelem a Hamasem. Podle palestinských zdrojů chce Hamas případ vyšetřit. Trvá na tom, že k vypálení raket příkaz nedal.

Hamas se v tuto chvíli nesnaží eskalovat své kroky vůči Izraeli, takže bych snad i věřila, že se jednalo o omyl. Na druhou stranu, tato oblast je velmi nestabilní a takové věci se bohužel stávají. Jsme stále v tomtéž kolečku: něco vyletí z Gazy, na což Izrael musí reagovat.
Irena Kalhousová
analytička z London School of Economics

K odpovědnosti za útok se zatím nepřihlásila žádná organizace z Pásma Gazy. Palestinský analytik Adnan abú Amír míní, že raketa byla zřejmě vypálena na znamení solidarity s vězni Hamasu drženými v Izraeli. V neděli dva z nich ve věznici v Negevské poušti pobodali dva strážné a při následném násilí bylo 12 vězňů zraněno.

Šéf izraelského parlamentního výboru mluví o válce

 „Dá se čekat vojenská odveta. Jinak to ani být nemůže, a to bez ohledu na to, že za dva týdny v Izraeli začínají parlamentní volby, které zvyšují nutnost, aby politici ukázali, že dokážou odplatit, co některá ze skupin v Pásmu Gazy provedla,“ okomentoval situaci už před zahájením odvety Borek s tím, že Izrael dlouhodobě razí „odstrašující“ politiku vůči nepřátelským skupinám.

Předseda parlamentního zahraničního a branného výboru a bývalý šéf kontrarozvědky Avi Dichter řekl, že je Izrael připraven zahájit proti Pásmu Gazy válku, i kdyby to mělo znamenat odklad dubnových voleb.

Premiér Netanjahu krátce po útoku natočil video, které zveřejnil jeho úřad. „Zareagujeme důrazně. Vzhledem k bezpečnostnímu vývoji jsem se rozhodl zkrátit svou návštěvu USA. Za několik hodin se sejdu s prezidentem Trumpem a hned potom se vrátím do Izraele, abych zblízka řídil naše operace,“ sdělil.

„Jde o záměrný a nebezpečný akt agrese ze strany palestinských teroristů, bez pochyby povzbuzený lhostejností Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Toto nedovolíme!“ reagoval na sociální síti Twitter mluvčí izraelského ministra zahraničí Emmanuel Nachshon.

Nejvážnější premiérův soupeř pro předčasné volby Benny Ganc řekl, že Netanjahu nedokázal za svého působení Izraelcům zajistit bezpečnost a na předchozí útoky nereagoval s patřičnou silou. „Ten, kdo nereaguje na útoky, vyplácí peníze Hamasu, nebere v úvahu útoky na občany na jihu země a zlehčuje útok na Tel Aviv, má teď rakety v Šaronu,“ řekl Ganc. 

Minule střely mířily na Tel Aviv

Předminulý týden, 14. března, zažili šok obyvatelé Tel Avivu, když se ve městě poprvé od roku 2014 rozezněly varovné sirény. Izraelská armáda poté uvedla, že na město mířily dvě rakety, z nichž jedna skončila v moři a druhou sestřelila protivzdušná obrana.

Izraelská armáda v reakci bombardovala pozice Hamasu v Pásmu Gazy, ač hnutí i další palestinská radikální skupina odpovědnost za útok odmítly. I tehdy Hamas tvrdil, že rakety byly z Pásma Gazy zřejmě vypáleny omylem. Po raketovém útoku na Tel Aviv izraelské letectvo zasáhlo sto cílů Hamasu v Pásmu Gazy, žádný člen Hamasu nepřišel o život.

Exšéf rozvědky: Je třeba bolestnější zásah

Bývalý velitel armádní rozvědky Amos Jadlin míní, že se Hamasu podařilo najít slabé místo izraelské odstrašovací strategie. Zjistil prý, že si Izrael není jist, jak reagovat v případě méně vážných útoků na pohraničí nebo při vypálení malého množství raket či minometných granátů. Hamas si je podle něj vědom, že izraelská vláda nestojí o další válku.

Má-li se takovým útokům zabránit, musí podle Jadlina armáda zasáhnout Hamas mnohem bolestněji, aby pochopil, že tolerováno nebude žádné násilí. Tento názor zdůvodnil případem libanonského Hizballáhu. Po druhé válce proti němu (2006) řekl vůdce této organizace, že by Hizballáh neunesl izraelské vojáky a těla jejich kolegů, kdyby věděl, že se Izrael rozhodne rozpoutat válku.

Rok protestů

Na tento týden připadá výročí zahájení protestů, jimiž Palestinci na hranicích Pásma Gazy s Izraelem každý pátek demonstrují za návrat na historická území svých předků a za zrušení blokády pásma. Tu zavedly v roce 2007 Izrael a Egypt poté, co Gazu ovládlo hnutí Hamas.

Manifestace začaly loni 30. března v souvislosti se 70. výročím vzniku Státu Izrael, který byl vyhlášen v květnu 1948. Při protestech, při nichž Palestinci hází kameny a zapalují pneumatiky a izraelská armáda střílí ostrými náboji, zemřelo na 200 Palestinců a dva izraelští vojáci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rádio Svobodná Evropa dostalo se zpožděním peníze na duben

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) ve středu obdrželo se šestitýdenním zpožděním finance na svůj dubnový provoz, uvedla rozhlasová stanice se sídlem v Praze. Pokračuje nicméně v soudním sporu o získání všech finančních prostředků, které pro ni na letošní rok vyčlenil americký Kongres a které jí odebrala administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
před 24 mminutami

USA mohou deportovat na základě dvousetletého zákona, rozhodla soudkyně

Federální soudkyně v americkém státu Pensylvánie v úterý rozhodla, že Spojené státy mohou k urychlení deportací údajných členů venezuelských gangů používat zákon o znepřátelených cizincích z roku 1798. Agentura Reuters píše, že úřady o tom ovšem tyto lidi musejí v třítýdenním předstihu informovat a musejí jim dát možnost se proti rozhodnutí o vyhoštění bránit.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Orbán obvinil Ukrajinu a maďarskou opozici z „očerňující kampaně“

Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán v úterý obvinil Ukrajinu z toho, že se v Maďarsku snaží narušit vládou spuštěné dotazování veřejnosti týkající se možného vstupu Ukrajiny do EU. Server Telex.hu napsal, že podle Orbána k tomu Ukrajincům slouží hlavní maďarská opoziční strana TISZA. Kyjev se k tomu zatím nevyjádřil.
06:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vraždění Židů s válkou neskončilo. Za pogromem v Kielcích stáli komunisti, říká polonista

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.
před 1 hhodinou

V USA jsou první Afrikánci, kterým Washington zaručil status uprchlíka

Do Spojených států dorazila první skupina Afrikánců, potomků evropských přistěhovalců, kterým Washington zaručil status uprchlíka. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tito lidé v Jihoafrické republice sami čelí rasové diskriminaci, což tamní vláda popírá. Statistiky přitom dokládají, že bílá menšina stále patří mezi privilegované – vlastní většinu půdy a nezaměstnanost u ní představuje zhruba deset procent. V řadách černošské populace si přitom práci nemůže najít téměř polovina lidí.
před 2 hhodinami

„Co s námi bude?“ Ukrajinským rodinám se životy mění ze dne na den

Svět očekává, do jaké podoby se vyvinou a zda se vůbec uskuteční čtvrteční přímé rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem v Turecku. Boje na frontách východní Ukrajiny přitom neustávají. Rusko v úterý oznámilo dobytí vesnice Miroljubivka. Ve stínu bojů do vzdálenosti desítek kilometrů žijí lidé, které vývoj nutí k existenčním rozhodnutím. Životy se ze dne na den mění celým rodinám.
před 10 hhodinami

EU zpřísní protiruské sankce, pokud se do týdne nepokročí k míru, hrozí Merz

Evropská unie zpřísní protiruské sankce, pokud do konce týdne nepokročí jednání o ukončení války na Ukrajině, řekl v úterý německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj je na tahu v jednáních o konci války výhradně Rusko. Případné nové sankce proti režimu Vladimira Putina by se týkaly energetického sektoru a finančního trhu. Představitelé EU hrozili jejich zpřísněním už v případě, že Rusko nepřistoupí na návrh třicetidenního příměří, které mělo začít platit od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA zruší všechny sankce vůči Sýrii, oznámil v Saúdské Arábii Trump

Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii, oznámil v úterý při návštěvě Saúdské Arábie prezident USA Donald Trump. Sdělil, že věří, že se nové syrské vládě podaří stabilizovat situaci v zemi. Dříve toho dne šéf Bílého domu podepsal investiční dohodu s Rijádem, jež zahrnuje zakázky za stovky miliard dolarů. V následujících dnech se vydá do dalších zemí Perského zálivu: Kataru a Spojených arabských emirátů. Očekává se mimo jiné jednání o příměří ve válce v Gaze či Trumpem avizované „převratné“ oznámení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...