Americký prezident Donald Trump podepsal dekret, v němž uznává svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami. Tuto strategicky významnou oblast na jihozápadě Sýrie židovský stát obsadil za války v roce 1967 a v roce 1981 ji v rozporu s rezolucí OSN anektoval. Trump dekret podepsal v Bílém domě za přítomnosti izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který označil Trumpovo rozhodnutí za historický a spravedlivý krok. Sýrie ho naopak považuje za útok na svou suverenitu a teritoriální integritu. Podle OSN se status Golan nezmění.
Trump uznal svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami. Sýrie, Rusko či Turecko krok odsoudily
Události ČT: Trump formálně uznal za součást Izraele okupované Golany (zdroj: ČT24)
Netanjahua za dva týdny doma čekají parlamentní volby. Podle některých načasoval Trump uznání Golan právě tak, aby před volbami svého spojence Netanjahua podpořil. Podle agentury Reuters krok Washingtonu pravděpodobně Netanjahua posílí.
Trump oznámil minulý týden, že USA by měly uznat svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami, protože jsou významné pro izraelskou bezpečnost a stabilitu v regionu.
Mnoho států však označilo Trumpův výrok za porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN, Golany jsou totiž v mezinárodních dokumentech označovány jako okupované území. S Trumpem nesouhlasí ani Evropská unie a podle Moskvy může Trumpův krok destabilizovat situaci na Blízkém východě.
Trump v přítomnosti Netanjahua rovněž prohlásil, že jakákoli budoucí blízkovýchodní mírová smlouva musí zahrnovat právo Izraele na sebeobranu. Izrael má podle Trumpa absolutní právo se bránit.
Krátce předtím Izrael zahájil ostřelování palestinského Pásma Gazy, odkud ráno vylétla raketa a zranila ve středním Izraeli sedm lidí. Netanjahu kvůli útoku zkrátí svůj program v USA a po setkání s Trumpem se vrací do Izraele.
Damašek: Golany byly a zůstanou syrsko-arabské
Damašek hodnotí rozhodnutí amerického prezidenta jako nejvyšší stupeň pohrdání mezinárodním společenstvím. „Osvobození Golanských výšin všemi dostupnými prostředky a jejich návrácení syrské vlasti je nezadatelné právo,“ citovala syrská státní agentura SANA z prohlášení syrského ministerstva zahraničí.
Zajímavé je – a právě v souvislosti s tím zaznívala kritika – že Donald Trump dal Benjaminu Netanjahuovi něco velmi cenného za nic, že to byla velká karta, kterou USA mohly mít pro případné jednání mezi Izraelci a Palestinci.
Rozhodnutí podle něj činí USA „úhlavním nepřítelem Arabů“. Nic nemůže změnit „věčný historický fakt, že Golany byly a zůstanou syrsko-arabské“, stojí v prohlášení.
Americký krok odsoudilo také Rusko, které je spojencem Sýrie. Ruské ministerstvo zahraničí prostřednictvím své mluvčí Marie Zacharovové vyjádřilo obavy z „nové vlny napětí na Blízkém východě“. Takové kroky, které se dějí mimo právní rámec a ignorují všechny mezinárodní procedury, „mohou bohužel situaci jen zhoršit“, dodala mluvčí.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ještě před podpisem dekretu označil chystaný krok v telefonickém rozhovoru s americkým protějškem Mikem Pompeem za hrubé porušení mezinárodního práva a překážku ve snaze o řešení syrské krize. Podle něj to zhorší situaci na celém Blízkém východě.
Turecko označilo americký krok za nepřijatelný. Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu kromě toho řekl, že Ankara podnikne protiakci, a to i na půdě OSN.
OSN: Status Golan se nezměnil
Pro generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je „zřejmé, že status Golan se nezměnil“, řekl mluvčí OSN Stéphane Dujarric s tím, že politika OSN ohledně Golanských výšin se odvíjí od příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Generální tajemník Ligy arabských států Ahmad Abúl Ghajt Trumpovo rozhodnutí odsoudil a také on podle egyptské agentury MENA zdůraznil, že status Golanských výšin zůstává nezměněn.
Analytička Kalhousová: K mezinárodnímu uznání nedojde, evropská kritika je ale formální (zdroj: ČT24)
Na okupovaném území vybudoval Izrael 30 osad
Golanské výšiny leží na jihozápadě Sýrie mezi Libanonem, Izraelem a Jordánskem. Izrael v roce 1981 anektoval 1200 kilometrů čtverečních Golan, asi 510 kilometrů čtverečních na východě ovládá Sýrie. Na části Golan je nárazníkové pásmo kontrolované Pozorovatelskými silami OSN pro odpoutání (UNDOF).
Po izraelském vpádu z oblasti emigrovala většina arabských obyvatel (kolem 130 tisíc lidí) a Izrael tam postupně vybudoval přes tři desítky osad, v nichž nyní žije na 20 tisíc izraelských osadníků. Na okupovaném území žije i asi 20 tisíc Syřanů, většina z nich jsou příslušníci nábožensko-etnické komunity Drúzů.
Pro Izrael jsou Golanské výšiny velmi důležité, jednak ze strategického hlediska – umožňují monitorovat rozsáhlé oblasti syrského a libanonského území, kde Izrael vidí hrozbu od íránských milic a šíitského hnutí Hizballáh. Golany jsou také jedním ze zdrojů vody pro Izrael a mimo jiné se tam nachází i jediné izraelské lyžařské středisko.