Izraelský nejvyšší soud vyřadil z dubnových parlamentních voleb krajně pravicového kandidáta Michaela Ben Ariho. Naopak dal zelenou kandidatuře levicové koalice arabských stran. Soud tak zvrátil verdikt izraelské volební komise z počátku března, která rozhodla v obou případech opačně. Rozhodnutí může sehrát důležitou roli v povolebních vyjednáváních, protože izraelský parlament bývá tradičně rozdroben a vládu skládají široké koalice.
Izraelské předvolební kotrmelce. Arabové nakonec kandidovat mohou, židovský radikál nikoli
Ben Ari měl být lídrem kandidátky krajně pravicové strany Židovská síla a jeho kandidaturu komise na začátku března schválila, ačkoli ho izraelský generální prokurátor obvinil z „protiarabského rasismu“. Podnět k zákazu kandidatury politika dala k nejvyššímu soudu opoziční levicová strana Merec.
Židovská síla jako strana však kandidovat může. Do voleb jde jako součást Unie pravicových stran.
Vedení strany Židovská síla se považuje za následovníka rabína Meira Kahaneho, který volal po vyhnání Arabů z Izraele a palestinských území a po anexi těchto oblastí. Jeho strana Kach byla v roce 1994 zařazena mezi teroristické organizace a zakázána. Ben Arimu odřekly Spojené státy v roce 2012 vízum s tím, že spolupracuje s teroristickou organizací.
Nejvyšší soud zvrátil i další rozhodnutí volební komise. Ta na začátku března nepovolila kandidaturu levicové koalici arabských stran Balad-Spojený arabský seznam a jednomu z kandidátů radikálně levicové aliance Hadaš, profesoru Hebrejské univerzity Oferu Kassifovi. Tyto politiky soud do volebního klání pustil.
Ve volbách jsou největšími rivaly Likud s koalicí Modrá a bílá
Parlamentní volby se v Izraeli budou konat 9. dubna. Hlavní souboj v nich svedou pravicový Likud současného premiéra Benjamina Netanjahua a středově levicová koalice Modrá a bílá, kterou vede bývalý náčelník generálního štábu Benny Gantz.
Žádná ze stran však velmi pravděpodobně nezíská sama většinu a v tradičně rozdrobeném izraelském parlamentu bude muset hledat koaliční partnery. Rozhodnutí soudu tak nakonec může významně ovlivnit povolební formování většiny nutné pro vyjádření důvěry vládě.
