Rostoucí vlna kriminality zaskočila Izrael. Mezi činy náboženských komunit je výrazná disproporce

Izrael se potýká s nárůstem počtu vražd, ke kterým dochází zejména mezi mladými muži v komunitách. V poslední době dochází také ke zvýšené kriminalitě související s obchodem s drogami nebo k bujení černého trhu se zbraněmi.

Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka Izrael v minulosti ignoroval rostoucí vlnu kriminality. „Mnoho izraelských politiků nevidělo souvislost mezi kriminálními činy a vraždami. Neviděli nějaký balík, který spolu souvisí. A že to není ad hoc série, ale že to je opravdu nějaký fenomén,“ uvedl Borek.

V rámci násilné kriminality existuje podle Borka disproporce. Zatímco Židé, kterých je skoro sedm milionů, se dopustí zhruba třiceti až čtyřiceti vražd za rok, asi dvoumilionová arabská komunita v Izraeli spáchá asi sto vražd ročně.

Částečným vysvětlením, proč tomu tak je, je otázka vazby na ekonomickou situaci obyvatelstva. Arabská komunita žije v ekonomicky méně výkonném prostředí s vyšší nezaměstnaností, která se nejvíc projevuje u nejmladší dospělé populace Arabů. Podle kritiků jim stát nepomáhá, aby získali lepší vzdělávací a pracovní podmínky. 

Násilí se prolíná napříč naboženskými skupinami

Výsledkem je sociální patologie zejména u mladých pachatelů, kteří bývají často nezaměstnaní či dokonce nezaměstnatelní. Kromě násilné kriminality se však objevuje také fenomén gangů, které se vyznačují obchodem s drogami, násilím a vyřizováním sporů. Roste tak napětí mezi rodinami a klany, dochází k přestřelkám a atentátům. S tím souvisí také vzestup černého trhu se střelnými zbraněmi.

Arabská populace v Izraeli se zároveň etnicky a kmenově liší a páchaná kriminalita má i skrytý politický význam. Jak se ukázalo, tak v posledním období nebyly výjimkou ani násilné rabovací scény napříč náboženskými skupinami, kdy docházelo k vypalování synagog.

Izraelské úřady celkový trend zaznamenávají už dlouho. Vláda v Jeruzalémě teď slibuje razantní nápravu. „Stát zmobilizuje vše, aby ochránil arabské obyvatele před zločinností, ilegálními zbraněmi, vraždami a placením výpalného,“ prohlásil předseda izraelské vlády Naftali Bennett. Do arabských měst tak mají zamířit policejní posily a investice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...