Americký prezident Donald Trump v rámci své první zahraniční cesty od lednového nástupu do úřadu navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Šéf Bílého domu počítá s uzavřením klíčových obchodních dohod, bohaté státy Perského zálivu pak se slibem bezpečnostní garance. Trump bude s arabskými lídry nejspíš řešit i jaderný Írán a válku v Gaze. Zastávku v Izraeli nechystá.
Vůbec první zahraniční cesta druhého Trumpova mandátu nevede do sousedního Mexika či Kanady, s nimiž má Washington aktuálně napjaté vztahy, ale do Perského zálivu. Stejně jako před osmi lety bude první zastávkou Saúdská Arábie, kde Trump tehdy absolvoval tradiční tanec s meči a pózoval u zářící koule s blízkovýchodními lídry.
Očekávají se pompézní ceremoniály při uzavírání dohod, jež by se mohly týkat obrany, energetiky či umělé inteligence. Podle americké stanice CNN země Perského zálivu slíbily společně investovat v USA biliony dolarů.
Staronový šéf Bílého domu si libuje v okázalosti nabízené bohatými blízkovýchodními zeměmi. „Jeho hostitelé budou štědří a pohostinní. Budou ochotni uzavírat obchody. Budou mu lichotit, nebudou ho kritizovat a se členy jeho rodiny budou zacházet jako s minulými i budoucími obchodními partnery,“ uvedl pro list Times of Israel ředitel programu pro Blízký východ v Centru pro strategická a mezinárodní studia Jon Alterman.
Podle CNN jde o „propracovanou strategii“, jak Trumpa zaujmout a upevnit tak své pozice nepostradatelných bezpečnostních a ekonomických partnerů Spojených států a vytěžit z toho pro sebe co největší užitek v době, kdy se vzájemné vztahy významně oteplují.
V době vlády Trumpova předchůdce Joea Bidena se zejména Emiráty a Saúdská Arábie narychlo snažily diverzifikovat své vojenské, technologické a ekonomické vazby. S návratem Trumpa ale vidí to, co jeden z představitelů Perského zálivu nazval „jedinečnou příležitostí“ k dosažení svých cílů, uvedla americká stanice s tím, že jde primárně o zajištění vlastní bezpečnosti.
„Podle Trumpa státy Perského zálivu splňují všechna správná kritéria. Slibují investovat biliony do americké ekonomiky a utratit kolosální částky za americké zbraňové systémy,“ řekl CNN Hasan Alhasan, vedoucí pracovník pro blízkovýchodní politiku v Mezinárodním institutu pro strategická studia v Bahrajnu.
Zájmy Trumpovy rodiny
Trumpovy děti navíc provozují v zemích Perského zálivu několik obchodních podniků a v plánu mají realitní projekty, připomíná americký zpravodajský kanál CNBC. Minulý měsíc uzavřela Trumpova organizace svou první luxusní realitní transakci v Kataru a zveřejnila podrobnosti o mrakodrapu v Dubaji za miliardu dolarů, jehož byty lze koupit za kryptoměny, upozorňuje Times of Israel.
Tyto vazby by podle médií mohly posílit pozice blízkovýchodních států při vyjednávání nových obchodních dohod, zároveň však vyvolávají obavy z možného střetu zájmů. Prezidentova rodina ale odmítá, že by Trump měl z transakcí jakýkoli zisk.
Bohaté arabské země nyní hrají klíčovou diplomatickou roli. Katar působí jako hlavní zprostředkovatel mezi Hamásem a Izraelem, zatímco Saúdská Arábie hostila rozhovory o rusko-ukrajinském konfliktu. „Trump míří nejdříve do Perského zálivu, protože se tento region stal geopolitickým a finančním centrem,“ řekla agentuře AFP spolupracovnice Institutu arabských států Perského zálivu ve Washingtonu Anna Jacobsová.
Opomenutý Izrael
Šéf Bílého domu se před návštěvou regionu zjevně snažil vyjít vstříc Rijádu, když oznámil, že v souladu s příměřím v Jemenu platným od roku 2022 nebude útočit na povstalce hútíe. V rámci cesty navíc vynechal návštěvu Izraele jako předního spojence USA v oblasti a přestal opakovaně mluvit o vystěhovaní Palestinců a přeměně Pásma Gazy v riviéru, poznamenaly diplomatické zdroje agentury Reuters.
Jeden vysoce postavený úředník Bílého domu podle listu The Washington Post dokonce uvedl, že setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem není nutné, jelikož Netanjahu od lednové inaugurace navštívil Washington již „700krát“, i když ve skutečnosti to bylo dvakrát.
Izrael minulý týden představil radikální plán Gideonovy vozy, který počítá s masovým přesunem obyvatel a de facto zničením Gazy, pokud Hamás nepropustí rukojmí. Čas dostali teroristé právě do konce Trumpovy návštěvy Blízkého východu.
Arabský záliv
Trump také potvrdil, že zvažuje změnu názvu Perského zálivu, jenž odkazuje na historické označení pro soudobý Írán. Přejmenování na Arabský záliv by podle prezidenta mohlo nastat na žádost arabských států. „Až tam budu, tak mě o to požádají a budu muset rozhodnout,“ řekl šéf Bílého domu s tím, že nechce „urazit něčí city“.
Spekulace o změně názvu vyvolaly pobouření v Teheránu i u íránské opozice. Tamní ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že „snahy změnit historicky ustálený název Perský záliv ukazují na nepřátelský úmysl vůči Íránu a jeho lidu“. Trumpův záměr ale odmítl i syn posledního šáha Rezá Pahlaví, který žije v exilu. „Perský záliv není jen název, ale historická skutečnost,“ zdůraznil Pahlaví.
Trumpova administrativa se aktuálně angažuje v rozhovorech s Íránem o jeho jaderném programu, což schvalují jak Emiráty, tak i Saúdská Arábie. Americká stanice CNBC podotýká, že toto nadšení je v ostrém kontrastu s postoji jmenovaných států k jakýmkoli dohodám USA s Teheránem během éry prezidenta Baracka Obamy. Trump později jadernou smlouvu z jeho éry vypověděl s tím, že je příliš měkká a uvalil na Írán přísné sankce.
Saúdská Arábie: bezpečnostní dohoda a jádro
V úterý prezident USA zahájí svůj program v Rijádu, kde stráví dva dny a setká se i s lídry šesti států v rámci summitu Rady pro spolupráci arabských zemí v Perském zálivu, tedy Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kataru, Kuvajtu a Ománu.
Při své první zahraniční cestě v roce 2017 oznámil Trump v saúdské metropoli investice v hodnotě stovek miliard dolarů. Začátkem května letos USA schválily prodej raket vzduch-vzduch pro Rijád v hodnotě 3,5 miliardy dolarů (78,9 miliardy korun).
Trump má blízko ke korunnímu princi Muhammadu bin Salmánovi už od dob prvního mandátu, kdy se mezi oběma zeměmi uskutečnily masivní obchody se zbraněmi, a Washington stál za Rijádem i po vraždě kritika saúdského režimu Džamála Chášakdžího v Istanbulu.
Saúdové a jejich spojenci v Perském zálivu nyní plánují naléhat na Trumpa, aby zmírnil americké regulace, které stále více odrazují zahraniční investice, zejména v odvětvích považovaných za součást americké „kritické národní infrastruktury“, sdělily obeznámené zdroje agentuře Reuters.
Trumpovým cílem je pak zajistit investici do amerických společností ve výši jednoho bilionu dolarů, a to na základě počátečního závazku korunního prince ve výši 600 miliard dolarů (13,2 bilionu korun) během čtyř let s možností růstu.
Úterního investičního fóra v Rijádu se zúčastní i několik titánů z Wall Street a Sillicon Valley, zmiňuje CNBC. Objevit by se tam měl například generální ředitel společnosti BlackRock Larry Fink, šéf Palantiru Alex Karp a generální ředitelé velkých firem, jako jsou Citigroup či IBM. Zúčastní se ho také David Sacks, přezdívaný car Bílého domu pro umělou inteligenci a kryptoměny.
Klíčovým tématem bude během návštěvy šéfa Bílého domu bezesporu i saúdsko-americká obranná dohoda, jejíž uzavření bylo loni na spadnutí, jednání se ale zastavila poté, co Rijád naléhal na Izrael, aby se zavázal k umožnění palestinské státnosti.
Rijád si také přeje, aby se Američané podíleli na rozvoji civilního jaderného programu země. Tento plán se zatím i kvůli obavám z obohacování uranu Saúdy v USA a Izraeli dál neposouvá.
Americká podpora saúdskoarabského jaderného programu byla dosud podmíněna normalizací vztahů se židovským státem, to by se však během Trumpovy návštěvy mohlo změnit, tvrdí Reuters s odkazem na zdroje obeznámené s touto záležitostí. Spolupráce na jaderném programu by mohla americkým firmám zajistit lukrativní zakázky.
Levná ropa
Diskuse se nejspíš dotknou i černého zlata. Rijád se snaží v posledních letech diverzifikovat ekonomiku, snížit svou závislost na zisku z ropy a rozvíjet turismus v rámci Vize 2030, tento přechod je nicméně nutné mít z čeho financovat.
Saúdská Arábie je největším vývozcem této suroviny a předním hlasem v organizaci OPEC. Trump na skupinu tlačí, aby zajistila levnější ropu pro americké spotřebitele, což se aktuálně děje – kromě dopadů amerických cel i kvůli navyšování těžby ze strany OPECu. Podle CNN je ale otázkou, jak dlouho půjde Rijád de facto USA na ruku, když potřebuje peníze do státní kasy k uskutečnění reforem.
Ústup od Abrahámovských dohod
Kde šéf Bílého domu nejspíš odejde s prázdnou, je připojení Rijádu k Abrahámovským dohodám o normalizaci vztahů s Jeruzalémem. Trumpově administrativě se během minulého mandátu podařilo zprostředkovat smlouvy mezi Izraelem a Emiráty či Bahrajnem. Ještě minulý měsíc řekl prezident magazínu Time, že se tak stane i v případě Saúdské Arábie.
Ta nicméně viní židovský stát z genocidy v Pásmu Gazy a podmiňuje normalizaci dvoustátním řešením konfliktu. Podle zdrojů Reuters by nyní americký prezident mohl využít své návštěvy Rijádu k představení nového rámce USA pro ukončení rok a půl trvající války. Plán údajně počítá s přechodnou vládou a novými bezpečnostními opatřeními pro poválečnou Gazu a mohl by otevřít dveře budoucím normalizačním rozhovorům.
V současné době ale podle médií Trump počítá s tím, že normalizační rozhovory jsou „mrtvé“ a nechce je nadále používat jako podmínku pro uzavírání klíčových dohod. Podle zdrojů Reuters se chystá mimo jiné nabídnout Rijádu dodávky zbraní za víc než sto miliard dolarů (asi 2,2 bilionu korun).
Katar: klíčový partner v oblasti bezpečnosti
Ve středu by se měl americký prezident přesunout do Kataru. Tato arabská země hostí největší americkou vojenskou základnu na Blízkém východě, kterou ministerstvo zahraničí označuje za nezbytnou pro americké vojenské operace v regionu, připomíná CNN.
USA loni v tichosti dosáhly dohody, která prodlužuje jejich vojenskou přítomnost na rozlehlé základně v Kataru o další dekádu, a v rámci prohloubení bezpečnostní spolupráce obnovily dohodu o obranné spolupráci s tímto státem z roku 1992.
Katar figuroval jako důležitý mediátor v řadě konfliktů – od Afghánistánu až po válku v Gaze. „Státy Perského zálivu vnímají mediaci v konfliktech jako zdroj vlivu a prestiže,“ řekl Alhasan CNN. „Podařilo se jim využít své role mediátorů k tomu, aby se etablovaly jako nepostradatelní partneři pro Trumpovu politickou agendu,“ dodal expert.
Otázka sankcí vůči Sýrii
Dauhá udržuje úzké vztahy s novým syrským prozatímním prezidentem Ahmadem Šarou, který nyní usiluje o zrušení západních sankcí, jež drtí syrskou ekonomiku. Očekává se, že Sýrie proto bude klíčovým tématem, které Katar nadnese během Trumpovy návštěvy, sdělil CNN činitel obeznámený s touto záležitostí.
Podle něj Katar vyvíjí tlak na Washington, aby zrušil restrikce vůči Damašku zavedené v rámci Caesarova zákona, jelikož nechce jakoukoli finanční podporu Sýrie bez souhlasu Spojených států.
Katarská královská rodina se podle amerických médií chystá Trumpovi darovat luxusní letoun Boeing 747-8, který by měl být upraven tak, aby mohl sloužit jako prezidentský speciál Air Force One. Katarské zdroje potvrdily, že se jedná o možném převodu takového letadla „k dočasnému užívání“, odmítly ale, že by mělo jít o dar.
Emiráty: společný rozvoj umělé inteligence
Ve čtvrtek šéf Bílého domu navštíví Emiráty, které patří mezi nejbohatší země světa na obyvatele a které přislíbily investice v USA v řádu bilionů dolarů, čímž se snaží posílit strategické partnerství s Washingtonem. Letos v březnu země oznámila záměr investovat během deseti let v USA 1,4 bilionu dolarů (31,47 bilionů korun) do umělé inteligence, polovodičů, energetiky a dalších odvětví.
Emiráty vidí jedinečnou příležitost stát se významným přispěvatelem v oblasti umělé inteligence a pokročilých technologií,“ řekl CNN diplomatický poradce vládce Emirátů Anwar Gargash. „Závazek investovat 1,4 bilionu dolarů je v souladu s cílem SAE diverzifikovat svou ekonomiku a odklonit se od nadměrné závislosti na uhlovodících, aby byla v budoucnu zajištěna prosperita země,“ uvedl.
Pro Abú Dhabí ale nebude snadné dosáhnout stanoveného cíle stát se do roku 2031 globálním lídrem v oblasti umělé inteligence bez amerických mikročipů, podotýká CNN.
Bidenova vláda zpřísnila omezení jejich vývozu, aby zabránila přístupu Číny a dalších zemí k pokročilým technologiím. Opatření mělo vstoupit v platnost 15. května, přičemž Emiráty patří mezi státy s omezeným přístupem. Nová americká administrativa ho ale plánuje v nejbližší době zrušit.
Trump podle CNN odcestuje do Perského zálivu s početnou delegací, včetně několika tajemníků kabinetu a vysoce postavených úředníků. Doprovázet prezidenta by měl i vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff. Očekává se, že do regionu přiletí nezávisle na Trumpovi rovněž ministr zahraničí Marco Rubio, ministr obrany Pete Hegseth, šéf financí Scott Bessent nebo ministr obchodu Howard Lutnick.
Prezidenta bude doprovázet také většina vedoucích pracovníků Bílého domu, včetně šéfky kanceláře Susie Wilesové a Trumpových zástupců, prozradili CNN vysocí představitelé Bílého domu.
Omezení vlivu Číny
Podle některých diplomatů se Trump cestou na Blízký východ snaží kromě jiného i posílit vliv a obchodní vazby v USA v regionu v době, kdy tam upevňuje pozici Čína jako přední rival Ameriky, píše Reuters.
I když je boj proti ekonomickému vzestupu Pekingu jednou z priorit Trumpovy zahraniční politiky, v Saúdské Arábii to nebude snadné. Od spuštění ambiciózní Vize 2030 se totiž čínské investice staly klíčovou součástí saúdských plánů v odvětvích, jako je energetika, obnovitelné zdroje či infrastruktura, podotýká Reuters.
