Evropská unie znovu plně otevře svůj zastupitelský úřad v Sýrii, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Unijní zastoupení v Sýrii nebylo nikdy podle ní plně uzavřeno, avšak v průběhu války neměla EU v Damašku svého velvyslance. Nový faktický vládce Sýrie Ahmad Šara vyzval ke zrušení mezinárodních sankcí vůči Damašku, aby se mohli do země vracet uprchlíci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý nečekaně navštívil horu Hermon, jejíž vrchol leží v nárazníkovém pásmu na území Sýrie. Izraelské jednotky podle něj zůstanou v Sýrii, dokud se nenajde jiné řešení bezpečnosti Izraele.
V Damašku znovu začne fungovat zastoupení Evropské unie
„Chceme, aby tato delegace byla opět plně akceschopná,“ prohlásila Kallasová v Evropském parlamentu. V pondělí přitom oznámila, že do Sýrie vyslala zmocněnce, aby navázal kontakt s novým syrským vedením.
Evropská unie se hodlá v Sýrii angažovat a zároveň poskytne na péči o syrské uprchlíky v Turecku další miliardu eur (v přepočtu 25 miliard korun), která bude určena mimo jiné na jejich možný návrat do vlasti, uvedla šéfka EK Ursula von der Leyenová, která v Ankaře jednala s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
V rámci dohody uzavřené v roce 2015 Turecko dostává od evropského bloku peníze na projekty zaměřené na uprchlíky. V Turecku jich letos žily podle oficiálních údajů čtyři miliony, z nichž 3,2 milionu pochází ze Sýrie. Země již od EU dostala přes pět miliard eur. Turecké úřady výměnou uprchlíky zadržují na svém území.
Erdogan na společné tiskové konferenci s německou političkou podotkl, že očekává od EU větší angažmá v otázkách syrských uprchlíků. Řekl rovněž, že se Ankara s Bruselem shoduje v názoru, že nové syrské vedení by mělo být „inkluzivní“, tedy otevřené všem skupinám obyvatel.
Von der Leyenová poznamenala, že EU by měla zintenzivnit své přímé kontakty s HTS a dalšími skupinami. Je podle ní zásadní, aby nová vláda nediskriminovala žádnou skupinu obyvatel a umožnila jim podíl na správě země.
„Musí být respektována jednota země a ochraňovány menšiny,“ prohlásila. Za další stěžejní věc pro nejbližší budoucnost označila cíl zabránit „reálně hrozícímu“ opětovnému vzestupu teroristické organizace Islámský stát (IS), která by nepřehledné situace po Asadově konci mohla využít.
Erdogan také zopakoval, že pro Turecko je klíčové, aby se ze Sýrie nestal úkryt pro teroristické skupiny. Tím ovšem Anakara myslí nejen organizaci Islámský stát, ale také kurdské milice YPG a jejich spojence, kteří kontrolují území na východě Sýrie. Milice YPG Turecko považuje za odnož Strany kurdských pracujících (PKK), a tudíž za teroristickou organizaci.
Velitel kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF) Mazlúm Abdí v úterý navrhl vytvoření demilitarizované zóny v syrském městě Kobani a okolí. Podle několika nejmenovaných amerických zdrojů, které cituje deník The Wall Street Journal, se na město chystají zaútočit Turecko a jím podporované oddíly. Americké ministerstvo zahraničí ve stejný den oznámilo, že se do konce týdne podařilo prodloužit příměří mezi protureckými a kurdskými oddíly u syrského města Manbidž.
Zrušení sankcí
Nový vládce Sýrie Šara podle AFP vyzval ke zrušení sankcí a také oznámil, že povstalecké frakce budou rozpuštěny a jejich bojovníci by se měli začlenit do jednotek spadajících pod ministerstvo obrany.
„Všichni budou podléhat zákonu,“ uvedl na adresu bojovníků Šara podle AFP na telegramovém účtu uskupení HTS, které před více než týdnem svrhlo režim dlouholetého syrského vůdce Bašára Asada.
Při jednání s delegací britských diplomatů Šara, dříve známý pod svým bojovým jménem Abú Muhammad al-Džulání, podle AFP hovořil i o důležitosti obnovení vztahů s Londýnem a vyzval k ukončení mezinárodních sankcí uvalených na Sýrii, aby se mohli do vlasti vracet uprchlíci. Britský ministr zahraničí David Lammy BBC řekl, že HTS zatím zůstává zakázanou organizací, ale je možné s ní udržovat diplomatické kontakty.
Se zástupci HTS chtějí v úterý v Damašku mluvit také němečtí diplomaté, podle nichž se bude diskutovat „o inkluzivním procesu předání moci v Sýrii i o ochraně menšin“. Německá delegace také prozkoumá možnost otevření diplomatického zastoupení v blízkovýchodní zemi.
Do Damašku přiletěl také zvláštní vyslanec Paříže pro Sýrii Jean-Francois Guillaume, aby navázal kontakt s „faktickými orgány“ v zemi. Nad francouzským velvyslanectvím, které je od roku 2012 uzavřeno, byla v úterý vyvěšena vlajka v barvách trikolóry.
Zpravodaj ČT Borek k jednání o příměří v Pásmu Gazy a situaci v Sýrii (zdroj: ČT24)
Zpravodaj ČT: Západ může v Sýrii uplatnit ekonomický vliv
Některé státy postupně navazují diplomatické styky s novými vládci blízkovýchodní země, činí tak například Velká Británie. Se Šarou nedávno jednal rovněž zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Geir Pedersen a znovuotevření velvyslanectví v Sýrii oznámil Katar. Také šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí oznámila, že vyslala do Damašku unijního zmocněnce, aby navázal kontakt s novou vládou, a v úterý uvedla, že EU znovu plně otevře svůj zastupitelský úřad v zemi.
„Jestli v něčem Západ, Evropa a Severní Amerika mohou mít vliv na syrském území, tak je to ekonomický vliv, protože země je po více než dekádě občanské války ekonomicky zbídačená,“ podotkl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
„Západ tuto kartu v posledních letech hrál, když říkal, že nebude otevírat stavidla finanční pomoci Sýrii, pokud bude ovládána dynastií asadovců a pokud neprovede některé ústavní či politické změny. Ale skutečný vojenský, silový vliv, v tuto chvíli rozhodně EU mít nemůže“ dodal Borek.
Jednoznačným vítězem s ohledem na aktuální vývoj je v Sýrii Turecko, protože má vliv na formující se vládu, zatímco Írán a do jisté míry Rusko patří mezi poražené, zdůraznil zpravodaj ČT.
Svět sleduje, jak se bude chovat nová syrská vláda
Také deník The New York Times píše o Šarově výzvě ke zrušení mezinárodních postihů uvalených na někdejší Asadův režim. Podle listu se tak vyjádřil v pondělním rozhovoru s několika novináři. Jako důvod zmínil potřebu obnovy Sýrie po letech občanské války a fakt, že Asadův režim padl. Vyzval také k vyjmutí HTS ze seznamu teroristických skupin.
Sousední státy a světové mocnosti pečlivě sledují, jak se bude nová syrská administrativa chovat. Haját Tahrír aš-Šám byla před svým přejmenováním spřízněná s teroristickou skupinou al-Káida a figuruje na seznamech teroristických skupin řady zemí. Šara se mezitím od al-Káidy distancoval a HTS nyní slibuje poválečnou obnovu Sýrie a ochranu menšin v zemi.
O brutalitě dosavadního Asadova režimu svědčí zprávy jedné z amerických prosyrských organizací, podle nichž jsou v masovém hrobě u Damašku těla nejméně sto tisíc lidí. Napsala to agentura Reuters, která ovšem zároveň upozornila, že informaci nebylo možné ověřit.
UNHCR: Milion uprchlíků se vrátí do Sýrie
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) očekává, že do Sýrie se mezi lednem a červnem vrátí kolem milionu uprchlíků. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření Remy Jamousové Imseisové, šéfky UNHCR pro Blízký východ a severní Afriku.
Jamousová Imseisová také uvedla, že od pádu režimu Bašára Asada v důsledku ofenzivy islamistických povstalců se do Sýrie vrátily tisíce lidí, převážně z Turecka, Libanonu a Jordánska, ale další tisíce zase uprchly.
Ředitelka Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Amy Popeová varovala před rychlým návratem velkého počtu Syřanů. Podle ní by velmi oslabená infrastruktura v zemi nemusela vydržet nápor velkého počtu lidí přicházejících ze zahraničí, což by vedlo k destabilizaci země, upozornila podle agentury AFP.
Podle Popeové se úspěchu povstalců pod vedením islamistické skupiny HTS obávají příslušníci náboženských menšin. Tvrdí, že ze země již prchají lidé, kteří vyznávají šíitský islám, a podobný krok zvažují i křesťané. Popeová také poznamenala, že Sýrii opustily v uplynulých týdnech desítky tisíc lidí.
Kvůli téměř čtrnáct let trvající občanské válce blízkovýchodní zemi opustilo několik milionů Syřanů, další byli vysídlení v rámci Sýrie.
Netanjahu: Izrael zůstane v Sýrii, dokud se nenajde jiné řešení jeho bezpečnosti
Izraelský premiér Netanjahu v úterý nečekaně navštívil horu Hermon, jejíž vrchol leží v nárazníkovém pásmu na území Sýrie. Z tohoto místa oznámil, že izraelské síly zůstanou v oblasti tak dlouho, dokud se nenajde jiné uspořádání, které zajistí bezpečnost Izraele. Informovaly o tom server The Times of Israel a agentura AP, která poznamenala, že to je zřejmě vůbec poprvé, co úřadující předseda izraelské vlády vstoupil na území Sýrie.
Netanjahu se na vrchol Hermonu dostal v rámci „bezpečnostní obhlídky“ původně demilitarizované zóny mezi Izraelem okupovanými Golanskými výšinami a Sýrií, kterou izraelská armáda začala obsazovat bezprostředně po pádu režimu syrského prezidenta Bašára Asada 8. prosince. Na vrcholu také řekl, že zde byl naposledy před 53 lety jako voják, ale že vzhledem k dramatickým událostem posledních dní význam této hory pro bezpečnost Izraele jen vzrostl.
Bezprecedentní cesta izraelského premiéra do horského nárazníkového pásma byla několik hodin vedena v tajnosti, než o ní informovala jeho kancelář a ministerstvo obrany. To podpořilo mimo jiné zvěsti, že Netanjahu odcestoval do Káhiry v souvislosti s probíhajícími jednáními s palestinským teroristickým hnutím Hamás o dohodě o příměří a propuštění rukojmí v Pásmu Gazy. Tuto zprávu agentury Reuters, která se odvolávala na informované zdroje, vzápětí popřel premiérův mluvčí i egyptský zdroj.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na území Sýrie