Bývalý syrský diktátor Bašár Asad prolomil mlčení po pádu svého režimu. V prohlášení na Telegramu v pondělí oficiálně přiznal, že opustil zemi 8. prosince a uprchl do Moskvy. Rusko zároveň oznámilo, že prozatím finálně nerozhodlo o osudu svých základen v Sýrii, kam v pondělí mimo jiné dorazil zvláštní zmocněnec OSN na jednání s novými představiteli vlády vedené povstalci. Na veřejnost se postupně dostávají i informace o Asadově výnosném obchodu s drogami.
Asad potvrdil úprk do Moskvy, jeho obchod s drogami vynesl loni přes bilion
Horizont ČT24: Asadův obchod s drogami a osud Sýrie (zdroj: ČT24)
Asad, jehož režim předminulý víkend svrhli islamističtí povstalci, v prohlášení na telegramovém účtu využívaném syrskou prezidentskou kanceláří potvrdil, že opustil Sýrii 8. prosince a že byl evakuován z ruské letecké základny Hmímím do Ruska poté, co se základna stala terčem dronových útoků.
Ve zmíněném prohlášení také zdůraznil, že Sýrii opustit neplánoval a naopak chtěl „pokračovat v boji proti teroristům“. „V žádnou chvíli jsem neuvažoval o odstoupení nebo hledání azylu. Ani to nenavrhla žádná osoba nebo strana,“ napsal Asad.
Režim i Asada držel nad vodou Captagon
Jeho režim držel při životě mimo jiné výnosný obchod s drogrami. Továrnu na výrobu Captagonu (neboli kokainu chudých, pozn. red.), jejímž předchozím majitelem byl Firas al-Tót, se Asadovy síly po pádu diktátora snažily zničit.
„Když jsem přišel, všechno hořelo. Přišli v noci, zapálili všechny drogy, ale nemohli spálit vše,“ uvedl v rozhovoru pro ČT zmíněný bývalý majitel továrny al-Tót. Ten tam vyráběl chipsy a sušenky, ale před 6 lety mu ji režim zabavil.
Captagon byl syrským vývozním artiklem číslo jedna. Jen loni vydělal ilegální obchod s tímto amfetaminem v přepočtu přes jeden bilion korun. Většinu drogy vyprodukoval právě Asadův režim. Obohatit se díky ní měly i prominentní rodiny režimu, včetně té samotného diktátora.
Asadova pevná ruka zanechala hluboké rány
Povstalci prozatím upevňují svou moc a v okolí Damašku rozmisťují své jednotky, které mají zastavit rabování v oblasti i útoky na vládní budovy bývalého režimu. I nadále tvrdí, že chtějí etnicky a nábožensky rozmanitou Sýrii navrátit do normálu.
Asadova pevná ruka ovšem zanechala na zemi hluboké rány. I týden po pádu diktátora záchranáři pátrají v útrobách věznice v Damašku po těch, které bývalý syrský vůdce zajal. Hledají další přeživší i těla, aby měly rodiny vězněných konečně jistotu. „V jejich srdcích zůstává bolest. Jak vidíte, stále pátráme ve věznicích okamžitě, jakmile dostaneme jakékoli zprávy,“ řekl šéf Bílých přileb Walid Aslan.
Oživit skomírající Sýrii, kde devadesát procent lidí žije v chudobě, ale nebude lehké. Zhruba třináct milionů obyvatel, tedy polovina populace, nemá přístup k dostatečnému množství potravin.
Odpověď na otázku, jak pozvednou Sýrii ze dna, nyní v Damašku hledají zástupci Organizace spojených národů. „Chceme do Sýrie dostat masivní tok podpory, skutečně rychlý nárůst – ať už jde o jídlo, léky, přístřeší, ale také finanční prostředky na přestavbu Sýrie, které budou moci lidé znovu věřit,“ nastínil šéf Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí Tom Fletcher.
Jenže válka v Sýrii se stále ozývá. Izrael v neděli podnikl v okolí města Tartús nálety na sklady zbraní. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva se jednalo o největší úder židovského státu za poslední dekádu.