Turecký ministr obrany Yaşar Güler prohlásil, že jeho země je nové syrské vládě povstalců připravena poskytnout vojenský výcvik, pokud o to požádá. OSN, Katar i Velká Británie navázaly styky s novým režimem v Damašku, už dříve stejný krok avizovaly také Spojené státy. V neděli se v zemi znovu otevřely školy. Nevládní organizace HALO Trust vyzvala k urychlenému odstranění nášlapných min a nevybuchlé munice.
OSN i Londýn jsou v kontaktu s Damaškem, Katar otevře ambasádu
S novým syrským lídrem Ahmadem Šarou v neděli v Damašku jednal zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Geir Pedersen. Podle agentury AFP hovořili mimo jiné o změnách na politické scéně v blízkovýchodní zemi, které vyžadují revizi rezoluce 2254 rady bezpečnosti OSN, oznámili islamisté na Telegramu. Rezoluce z roku 2015 nastiňovala „cestovní mapu“ pro urovnání politických poměrů v zemi.
Mezitím další země oznámily obnovení diplomatických styků se Sýrií poté, co před týdnem povstalci v čele se Šarou svrhli režim prezidenta Bašára Asada. Katar uvedl, že jeho velvyslanectví v Damašku v úterý po 13 letech obnoví svou činnost. V metropoli byla v neděli katarská delegace, která měla připravit cestu ke znovuotevření ambasády.
Britský ministr zahraničí David Lammy potvrdil, že Spojené království navázalo „diplomatické styky“ s rebely z islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Ta sice podle Lammyho zůstává v Británii „zakázanou teroristickou organizací“, ale je možné mít diplomatické styky, a to hlavně s cílem vytvoření „reprezentativní vlády“ v Sýrii a zabezpečení tamních zásob chemických zbraní.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken svému britskému protějšku podle AFP řekl, že Washington bude podporovat „zodpovědnou a reprezentativní“ vládu v Damašku, sdělilo americké ministerstvo zahraničí.
Role Turecka
O kontakt s lídry v Sýrii usiluje rovněž Ankara. Na otázku agentury Reuters, zda Turecko zvažuje vojenskou spolupráci s novou syrskou vládou, Güler odpověděl, že Ankara již uzavřela dohody o vojenské spolupráci a výcviku s mnoha zeměmi. „(Turecko) je připraveno poskytnout potřebnou podporu, pokud o ni nová administrativa požádá,“ dodal.
Turecko, které je členským státem NATO, podpořilo syrské rebely, kteří minulý týden svrhli režim prezidenta Bašára Asada. V sobotu Turecko znovuotevřelo svou ambasádu v Damašku poté, co hlavní město navštívil šéf turecké zpravodajské služby.
Povstalci v čele se sunnitskou islamistickou skupinou HTS, kterým se podařilo po bleskové ofenzivě dosáhnout pádu Asadova režimu, podle Gülera slíbili, že budou respektovat veškeré vládní instituce, OSN a další mezinárodní organizace. „Myslíme si, že je potřeba zjistit, co nová administrativa udělá, a dát jí šanci,“ poznamenal turecký ministr obrany.
Od roku 2016 Turecko uskutečnilo čtyři vojenské operace na stále větším území v severní Sýrii, přičemž tato tažení zdůvodnilo hrozbami pro tureckou národní bezpečnost.
Odhaduje se, že Turecko udržuje několik tisíc vojáků na severovýchodě Sýrie. Podle Gülera může Ankara otázku turecké vojenské přítomnosti v Sýrii projednat a přehodnotit s novou syrskou administrativou, „až nastanou potřebné podmínky“.
Kurdové a Rusko
Problematické vztahy s Tureckem mají naopak Kurdy vedené Syrské demokratické síly (SDF). Hlavní silou v SDF jsou kurdské milice YPG, které Ankara vnímá jako prodlouženou ruku Strany kurdských pracujících (PKK), kterou pokládá za teroristickou skupinu.
Güler poznamenal, že „v nové etapě bude dříve či později zničena teroristická skupina PKK/YPG“. Dodal, že cizinci skupinu opustí a že Syřané v SDF složí zbraně.
Na dotaz Reuters ohledně ruského zapojení v Sýrii Güler odpověděl, že Moskva nyní svou techniku přesouvá na dvě své základny v Sýrii – leteckou základnu Hmímím a námořní základnu Tartús, ale že se Sýrii zřejmě nechystá opustit. „Budou dělat všechno pro to, aby zůstali,“ uvedl Güler. Rusko bylo v syrské občanské válce Asadovým spojencem a Asad minulý víkend uprchl právě do Moskvy.
Část personálu ruských zastupitelských úřadů v Sýrii evakuoval v neděli ruský vojenský letoun do Moskvy, spolu s diplomaty z Běloruska, KLDR a Abcházie. Velvyslanectví v Damašku pokračuje v činnosti, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí podle agentur, aniž by upřesnilo počet evakuovaných osob. Abcházie je gruzínský region, který se s ruskou pomocí odtrhl od Gruzie a Rusko následně uznalo jeho nezávislost; v oblasti má své vojáky.
Syrští rebelové a Izrael
Lídr HTS Ahmad Šara prohlásil, že Izrael používá falešné záminky pro ospravedlnění svých útoků na Sýrii. „Izraelci jasně překročili hranice angažmá v Sýrii, což představuje hrozbu bezdůvodné eskalace v regionu,“ řekl. „Stav Sýrie, která je po letech konfliktu a války vyčerpaná, neumožňuje nové konfrontace. Prioritou v této fázi je obnova a stabilita, nikoliv zatahování do sporů, které by mohly vést k další destrukci,“ dodal Šara s tím, že diplomatická řešení jsou jediným způsobem, jak zajistit bezpečnost a stabilitu.
Izrael hledí na nové vládce Sýrie i vzhledem k někdejším vazbám HTS na al-Káidu s nedůvěrou. Izraelské letectvo v prvních dnech po Asadově pádu podniklo stovky vzdušných úderů na arzenál syrské armády, včetně skladů zbraní či výzkumných zařízení. Izrael následně uvedl, že zničil až osmdesát procent vojenských kapacit bývalého režimu, a to proto, aby po jeho zhroucení nepadly do rukou případných nepřátel židovského státu.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac poznamenal, že „bezprostřední hrozby“ ze Sýrie nezmizely, přestože se lídři rebelů nyní prezentují jako umírnění. Podle zdrojů Reuters to Kac řekl poté, co se podíval na syrský obranný rozpočet.
Izraelská vláda v neděli schválila plán na rozšíření osad na okupovaných Golanských výšinách. Na Golanech se usídlilo už na 30 tisíc Izraelců a premiér Benjamin Netanjahu podle Reuters zdůraznil strategický význam tohoto území.
„Posílení Golan je posílením státu Izrael a je to zvlášť důležité v této době. Budeme si je nadále držet, budeme je rozvíjet a usazovat se na nich,“ uvedl v prohlášení. Izraelský premiér současně ujistil, že jeho země nemá žádný zájem na konfrontaci se Sýrií. Izraelský plán už odsoudila Saúdská Arábie.
V Sýrii se znovu otevírají školy
Neděle je prvním pracovním dnem ve většině arabských zemí a podle zdroje Reuters se žákům otevřela většina syrských škol. Někteří rodiče se ale podle agentury zatím rozhodli své potomky do školy nepustit kvůli nejistotě ohledně stávající situace.
Na nádvoří chlapecké školy v Damašku žáci radostně koukali na to, jak jejich ředitel vyvěšuje novou syrskou vlajku. „Všechno je v pořádku. Máme veškeré vybavení, pracovali jsme na zajištění vybavení asi dva nebo tři dny, aby se žáci mohli bezpečně vrátit do škol,“ uvedl ředitel Ráid Násir.
„V jedné třídě žák připevnil novou vlajku ke zdi. Jsem optimistický a velmi šťastný,“ uvedl Saláhaldín Dijáb. „Bál jsem se chodit po ulici v obavách, že mě odvedou do armády. Bál jsem se, když jsem došel k checkpointu,“ řekl.
Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Geir Pedersen mezitím v neděli podle agentury AFP zdůraznil, že Sýrie potřebuje okamžitou humanitární pomoc, a dodal, že podle odhadů OSN od začátku ofenzivy povstalců proti Asadovi byl v zemi vysídlen přibližně jeden milion lidí.
Odstraňování min
Server ReliefWeb (RW) upozornil, že po téměř čtrnácti letech občanské války jsou některé oblasti Sýrie zamořené kazetovou municí, raketami, nášlapnými minami, granáty a dalšími výbušninami. „Nikdy jsem nic podobného neviděl. Desetitisíce lidí denně procházejí silně zaminovanými oblastmi, což způsobuje zbytečné smrtelné nehody. Bojující síly zmizely z frontových linií a zanechaly za sebou rozsáhlé oblasti plné výbušnin,“ uvedl programový manažer HALO Trust pro Sýrii Damian O’Brien.
Podle RW zatím neexistuje celkový průzkum frontových linií a minových polí. Podle O’Briena by mohly být v Sýrii „miliony min a dalších výbušnin“.
„Zabýváme se minovými poli a konfliktními situacemi po celém světě, ale vidět tak rychlou změnu a otevření oblastí, které jsou zcela nezmapované a kde není dostatečná kapacita informovat lidi o problému, je výjimečné,“ uvedl podle serveru The National O’Brien. Vracející se Syřané podle něj netuší, kde všude se nevybuchlá munice nachází.
Organizace HALO Trust podle The National pracovala už před svržením Asadova režimu v některých syrských regionech. Na severozápadě země provozuje tísňovou linku, kde mohou lidé hlásit nálezy nášlapných min a jiných podezřelých předmětů, které pak odborníci organizace zneškodní. Pro celé území jich však v současné době nemá dost.
„Za poslední týden, jak se lidé snaží vracet do svých domovů a na zemědělskou půdu, jsme zaznamenali desetinásobný nárůst volání na horkou linku. Telefon zvoní nepřetržitě,“ uvedl provozní manažer HALO Trust pro Sýrii Múiad Alnofolí.