Spojené státy jsou v kontaktu se syrskými povstalci, řekl Blinken

Spojené státy navázaly přímý kontakt s islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které před týdnem svrhlo v Sýrii režim prezidenta Bašára Asada a které je také na americkém seznamu teroristických organizací. Po jednání o situaci v Sýrii, kterého se účastnily USA, arabské země a Turecko, to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Pád syrského režimu vedl také k přerušení zásobovacích tras libanonského teroristického hnutí Hizballáh v zemi, uvedl jeho lídr Naím Kásim.

Blinken jako první americký činitel potvrdil přímá jednání s HTS, jejíž lídr Ahmad Šará měl v minulosti vazby i na teroristickou síť al-Káida, od níž se ale později distancoval. HTS vedla koncem listopadu ofenzivu několika povstaleckých uskupení, která svrhla Asadův režim. Během necelých dvou týdnů se jí tak 8. prosince podařilo to, o co se syrská opozice snažila od roku 2011 v občanské válce.

„Ano, jsme v kontaktu s HTS a s dalšími skupinami,“ řekl Blinken po jednání v jordánské Akabě bez bližších podrobností. Zdůraznil, že tento kontakt je důležitý, aby USA měly informace o chování HTS a o tom, jak zamýšlí v Sýrii vládnout během následujícího přechodného období.

Lídr libanonského teroristického Hizballáhu Naím Kásim zároveň informoval, že po svržení prezidenta Bašára Asada hnutí ztratilo zásobovací trasy přes Sýrii. Podle agentury Reuters také uvedl, že doufá, že nová syrská vláda bude považovat Izrael za nepřítele. Přes Sýrii vozil Hizballáh mimo jiné zbraně do Libanonu, odkud vedl boj proti Izraeli.

Šíitský Hizballáh stál v občanské válce v Sýrii na straně prezidenta Asada, který je příslušníkem menšinové sekty alávitů s kořeny v šíitském islámu. Asadovi pomáhaly také íránské šíitské milice, které podporují Hizballáh i v boji proti Izraeli. Kásim také řekl, že zatím nemůže hodnotit novou syrskou vládu pod vedením sunnitských islamistů.

Reuters: Z ruské základny v Sýrii odletěl nákladní letoun do Libye

Moskva mezitím podle všeho stahuje ke dvěma klíčovým základnám na pobřeží Středozemního moře své jednotky, které působily v jiných částech země. „Ruské jednotky v Sýrii se přesouvají, ale zemi zatím úplně neopouštějí,“ řekl zpravodaj ČT Václav Černohorský.

V sobotu také z ruské letecké základny Hmímím v provincii Latákíja v Sýrii odletěl do Libye ruský nákladní letoun, napsala agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného syrského bezpečnostního činitele působícího u vstupu do základny. Další odlety se podle zdroje očekávají v následujících dnech.

3 minuty
Události: Zpravodaj ČT Václav Černohorský o situaci v Sýrii
Zdroj: ČT24

Kromě odletu nákladního letounu na základně podle zdroje Reuters přistál transportní letoun Iljušin Il-76 a bitevní vrtulník Kamov Ka-52. Prolétlo nad ní také několik dalších vrtulníků a bombardér Su-34 tam přistál, aby doplnil palivo. Zároveň bylo na základně vidět několik vojenských vozidel s ruskými vlajkami, napsala agentura.

Satelitní snímek ukazuje ruské letouny, vrtulníky a vojenskou techniku na letecké základně nedaleko Latákíje
Zdroj: Maxar Technologies/Handout via REUTERS

Moskva podle pátečních satelitních snímků na základně Hmímím přesouvá vojenskou techniku a má na místě dvě nákladní letadla Antonov AN-124, které nakládá stroji a dalším vybavením. „Obě letadla mají odklopený předek a jsou připravena naložit náklad,“ uvedla v pátek společnost Maxar, která poskytla satelitní snímky. „Nedaleko je rozebrán a pravděpodobně připraven k přepravě také útočný vrtulník Ka-52 a prvky protivzdušné obrany S-400 byly přesunuty z místa svého předchozího rozmístění na letecké základně,“ doplnil Maxar.

Podle Reuters má část ruských jednotek zamířit zpět do Ruska a spolu s nimi tam má odletět i blíže nespecifikovaný počet vojenských velitelů armády svrženého Bašára Asada, který se sám uchýlil do Moskvy a kterého Rusko v občanské válce dlouhodobě podporovalo, doplnil Černohorský.

Rusko o ponechání základen vyjednávalo

Rusko mezitím uvedlo, že by si v Sýrii chtělo ponechat dvě základny – leteckou Hmímím a námořní Tartús, která je jedinou základnou ruské námořní floty ve Středozemním moři. Moskva tvrdí, že tyto základny jsou klíčové pro boj s mezinárodním terorismem.

Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov ve čtvrtek uvedl, že komunikace s politickým výborem HTS se vyvíjí konstruktivně. Rusko je v tomto ohledu v komplikované pozici, jelikož povstalce, kteří se nyní dostali k moci, soustavně bombardovalo skoro deset let v rámci své vojenské podpory Asadových vojsk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 51 mminutami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 3 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 5 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 12 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 13 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 19 hhodinami
Načítání...